Nová sezona v Dejvicích? Krobotova kapusta pod Vajdičkovou židlí

Praha – Křeslo ředitele Dejvického divadla nezůstane po odchodu Miroslava Krobota dlouho prázdné. Od příští sezony (tj. letos v září) do něj zasedne slovenský režisér Michal Vajdička. Na post ho přitom navrhli sami divadelníci. „Sám bych neměl odvahu na tuto funkci kandidovat,“ prohlásil Vajdička. Krobot ze scény neodchází, nadále zůstane v divadle jako herec a režisér.

Vajdička členy Dejvického divadla zná. Nastudoval s nimi už dvě inscenace. Jeho jméno je podepsané pod velmi úspěšným kusem Ucpanej systém Irvina Welshe (Cena Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci roku 2012), dále má na svědomí i Čechovova Racka, který měl premiéru před rokem. Slovenský divadelník málem dosáhl také na titul nejlepšího režiséra udílený Divadelními novinami.

Vajdička by rád v Dejvicích zachoval kvalitu i poetiku. „Určitě se tu nebudou dělat nějaké razantní změny,“ řekl s tím, že v Dejvicích našel nejideálnější soubor, se kterým zatím pracoval. „Byla pro mě velká čest, když mě oslovil na post uměleckého šéfa. Myslím si, že bych tuto práci jinak ani dělat nemohl, kdybychom si vzájemně nepadli do noty,“ dodal.

Nad plánem nové sezony zasedne ještě společně s Krobotem. „Je to především slušný a pokorný člověk, což si myslím i sám o sobě. Proto je ta naše spolupráce stoprocentní. Cením si všech jeho rad a hodně od něj okoukávám,“ podotkl Vajdička. O příští sezoně řekl, že bude spíše ještě „kapustou“ jeho kolegy.

Rozsah Vajdičkova režírování se táhne od klasických dramat po modernu. Ačkoliv nový šéf Dejvického divadla žije v Bratislavě, zřejmě se kvůli získanému postu přestěhuje do Prahy.

Rok 2014 přinesl tři slibné debuty už známých tvůrců. Režisér Miroslav Krobot byl jedním z nich.
Zdroj: Martin Štěrba, Josef Horázný/ČTK

Krobot vedl divadlo od roku 1996 a pod jeho taktovkou získala scéna čtyřikrát titul Divadlo roku a několik Cen Alfréda Radoka. Vedoucí pozice se zřekl kvůli filmovým aktivitám, proto svůj odchod oznámil s předstihem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 7 mminutami

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 57 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026
Načítání...