Ženy mají přednost, vyplývá z nominací na ceny Magnesia Litera za rok 2015. Objevují se houfně nejen mezi autorkami, ale i jako hrdinky vybraných knih. Častěji čtenáři mezi nominovanými narazí také na Prahu a losery všeho druhu. Porotci v 15. ročníku vybírali z 347 přihlášených knih, názvy vítězných titulů, včetně Knihy roku, budou vyhlášeny 5. dubna v přímém přenosu ČT art.
Nominace Magnesia Litera: Loni se dařilo ženám, Praze a outsiderům
Litera za prózu bývá kategorií nejsledovanější a nejpočetnější - na rozdíl od ostatních v ní soutěží šest nominací. Ty letošní spojuje zájem o outsiderství. Hrdinkou prozaického debutu Anny Bolavé Do tmy je osamělá sběračka léčivých rostlin. Antihrdinové povídek Pavla Bušty jsou zralí na psychiatra, trápí je Sigmundovy můry. A Daniel Petr se pro svůj román o nadaném chlapci vyrůstajícím v zapadákově s otcem alkoholikem inspiroval v Brueghelově obraze Straka na šibenici.
Spisovatelka Iva Pekárková zúročila v knižním receptu na Pečenou zebru své osobní zkušenosti z partnerského vztahu i prostředí, v němž se pohybuje. Rozebírá vztahy evropských žen s černochy. Autorka získala také nominaci v poměrně nové kategorii blog roku. Konkurují jí pouliční portréty Humans of Prague, Asi jatka nebo kulturní Nedělnička.
David Zábranský v knize Martin Juhás čili Československo promíchal vztahy Čechů, Slováků, Němců, komunistů, nacistů i menšin v období první republiky a protektorátu. Šestici doplňuje Daniela Hodrová, která Točitými větami vystihla osudy překladatelky a básnířky Bohumily Grögerové a výtvarnice Adrieny Šimotové.
Nominace Litera za prózu
Z nominovaných prozaiků se Magnesii Literu podařilo dosud získat jen jednomu - Davidu Zábranskému za debut Slabost pro každou jinou pláž. Stal se tak objevem roku 2006, objevem roku 2015 může být třeba Marie Iljašenko a její básnická prvotina Osip míří na jih. Autorka narozená v Kyjevě v rodině s polskými a českými kořeny do své poezie zamíchala středoevropskou kulturní směs.
Vlivy se zabývá i Blanka Jedličková v příbězích Žen na rozcestí. Na osudu sedmi osobností se snaží dopátrat, jaké bylo postavení ženy v době protektorátu. A zase z jiného žánru k nominacím přišla Lucie Rašková. Samota není zlej, tvrdí název její knihy o prvňáčkovi Péťovi a jeho nerozlučném psím kamarádovi.
O Liteře za knihu pro děti a mládež se ale rozhodne mezi jinými třemi autory. V početní přesile je Klárka a 11 babiček od Olgy Černé. Renáta Fučíková ukázala malým čtenářům, že Praha v srdci skrývá za poslední dvě století téměř dvě stě příběhů. A „zaručeně pravdivé“ příběhy o vzniku věcí přibližují Robin Král, Jana Hrušková a Zuzana Brečanová ve svém Vynálezáriu.
Kategorie poezie je poněkud pragocentrická. Jiří Dynka sestavil básnický miniprůvodce po pražských Kavárnách, Prahou je míněno i Město jeden kámen, vystavěné Ladislavem Zedníkem. Cenu může získat také Irena Šťastná za Žvýkání jader.
Nejlepší překlad pomohl českým čtenářům přiblížit Dobu z druhé ruky od letošní laureátky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové; polský socialismus na Pískovém vrchu, popsaný Joannou Batorovou, a napínavou situaci Na útěku z pera španělského autora Jusúse Carrascoa.
Na své vítěze čeká také literatura faktu a nakladatelský čin. Svůj hlas dobré knize můžou kromě poroty dát i čtenáři, autoři prózy, poezie a knih pro děti se v březnu představí při čtení v Knihovně Václava Havla. Vizitky všech nominovaných odvysílá také opět Česká televize.
Loni se Knihou roku stal biografický román Martina Reinera o básníkovi Ivanu Blatném, o rok dříve zvítězil fotograficky bohatý Průvodce protektorátní Prahou od Jiřího Padevěta.