Stockholm - „Za zmapování struktur moci a pronikavé zobrazování odporu, revolty a porážky jednotlivce“ ocenila švédská akademie peruánského spisovatele Mario Vargas Llosu Nobelevou cenu za literaturu. Llosa, který v roce 1990 neúspěšně kandidoval na peruánského prezidenta proti Albertu Fujimorimu, je už nositelem nejprestižnějšího ocenění španělsky psané literatury - Cervantesovy ceny. Velký ohlas měl v roce 1963 hned jeho první román Město a psi. Velmi oceňovaný je pak kniha Zelený dům (1965).
Tajemník švédské akademie Peter Englund Llosu označil za „božsky nadaného vypravěče příběhů“. „Je velmi dlouhou dobu jedním z velikánů latinskoamerické literatury,“ prohlásil o autorovi, kterého zpráva o jeho ocenění údajně dostihla v New Yorku, kde přednáší na Princetonské univerzitě. Byl prý velmi „pohnut a překvapen“.
Knihy čerstvého nositele Nobelovy ceny za literaturu, peruánského spisovatele Maria Vargase Llosy, jsou oblíbené i v Česku. Za posledních 20 let mu v České republice vyšla desítka titulů. Téměř všechny vydalo nakladatelství Mladá fronta. Přesně za rok by pak podle překladatelky Anežky Charvátové měl česky vyjít Llosův nejnovější román Keltův sen.
Experti už před vyhlášením jména oceněného tipovali, že letošní Nobelovu cenu za literaturu získá neevropský autor. V posledních šesti letech totiž byl pětkrát oceněn Evropan a akademie za to byla kritizována. Horkými favority na získání světově nejprestižnějšího ocenění na poli slovesné tvorby však byli jiní, například syrský básník píšící pod pseudonymem Adonis, Korejec Ko Un, Japonec Haruki Murakami, americký romanopisec Cormac McCarthy nebo keňský spisovatel Ngugi wa Thiong'o.
Mario Vargas Llosa, který napsal více než 30 románů, dramat a esejů, je prvním jihoamerickým laureátem Nobelovy ceny za literaturu od roku 1982, kdy byl takto vyznamenán slavný kolumbijský prozaik Gabriel García Márquez. Posledním oceněným Latinoameričanem byl v roce 1990 Mexičan Octavio Paz. Celkově je Peruánec šestým nobelistou z latinskoamerického regionu.
Llosa patří mezi největší hvězdy latinskoamerické literatury už po několik desetiletí. Velký úspěch mu přinesl už jeho první román Město a psi (1963). „Popisuje v něm své osobní zážitky z vojenského lycea v Limě. Vydání knihy provázel v Peru velký skandál, protože studenti toho lycea ji na dvoře školy pálili,“ doplnil redaktor ČT Petr Zavadil. „Už v této knize se ukázalo, v čem je největší síla Maria Vargase Llosy. Má takový zvláštní styl, zpočátku to vypadá, že píše několik knih najednou, příběhy se ovšem na konci geniálním způsobem propojí.“
Velmi oceňovaný je Llosův druhý román Zelený dům (1965). Mezi další jeho díla, která vyšla i v českých překladech, patří Ráj je až za rohem, Tetička Julie a zneuznaný génius, Pantaleón a jeho ženská rota nebo Zlobivá holka.
Llosa v roce 1990 neúspěšně kandidoval na peruánského prezidenta proti Albertu Fujimorimu. Po volbách se odstěhoval do Španělska a získal také španělské občanství, ale do rodné vlasti se často vracel. „Má za sebou docela zajímavý politický vývoj, prakticky jako každý latinskoamerický intelektuál. V 60. letech začínal na levici, podporoval zkraje castrovskou revoluci na Kubě, tak jako prakticky všichni latinskoameričtí spisovatelé té doby, ovšem na rozdíl třeba od u nás známějšího Gabriela Garcíi Márqueze, opustil levicový idealismus záhy. V prezidentských volbách v podstatě kandidoval z pravicových pozic. A kvůli tomu volby prohrál, nesliboval lidem modré z nebe,“ uvedl o Llosovi-politikovi Zavadil.
Cenu dotovanou deseti miliony švédských korun (zhruba 26,5 milionu korun českých) převezme Mario Vargas Llosa spolu s dalšími letošními laureáty Nobelovy ceny 10. prosince ve Stockholmu. Během tohoto týdne už byli oznámeni noví laureáti Nobelových cen za lékařství, fyziku a chemii. V pátek oznámí norský výbor laureáta Nobelovy ceny za mír. V pondělí 11. října pak vyhlašování cen vyvrcholí ve Stockholmu udělením ceny za ekonomii.
