Neznámí hrdinové jako my. Vyšla kniha o české statečnosti

Praha - Každý národ má své hrdiny, ten náš na ně ale rychle zapomíná nebo je nezná, tvrdí v podtitulu cyklus ČT Neznámí hrdinové i stejnojmenná kniha, která se před nedávnem objevila na knihkupeckých pultech. Vypráví šestnáct příběhů z více než stovky dílů, jež vznikly pro obrazovky.

Historik Pavel Taussig vybral pro knižní zpracování ty dokumenty, na nichž se během čtyř let vysílání cyklu podílel. „Zvlášť v poslední době si plijeme do obličeje, že jsme v těžkých dobách spíš zbabělci a kolaboranti. Ale v každých přetěžkých dobách je početná část spoluobčanů, kteří se chovají mravně, statečně, jen bohužel se na jejich činy zapomíná, abychom je vřadili mezi nás, kteří se takhle statečně nechováme,“ zdůrazňuje, že seriál i kniha chtějí upozornit prostřednictvím příběhů osobní statečnosti na tu českou. 

Činy Neznámých hrdinů by podle něho pro nás měly být určitým mementem a vzorem. V knize se věnuje například osudu skladatele Jaroslava Celby, mimo jiné autora hudby ke známým večerníčkům, který byl označen za tajného agenta nepřátelských států a byl mu navržen trest smrti. Nebo připomíná ředitele příbramského gymnázia Josefa Lukeše, jenž se stal předobrazem pro postavu statečného profesora ve filmu Vyšší princip, či Helenu Vovsovou, která pracovala jako služebná v rodině Reinharda Heydricha, a přesto pomáhala židovským vězňům.

Ředitel příbramského gymnázia, profesor Josef Lukeš (vlevo) - předobraz profesora (ztvárnil jej František Smolík - vpravo) ve filmu Vyšší princip
Zdroj: ČT24/ČT

„Dohledali jsme i některé osudy, o nichž se nevědělo. Třeba osud nejmladší sestry spisovatele Franze Kafky Ottly, která prožila velmi pohnutý životní osud, zakončený velmi statečnými činy během okupace a potom v terezínském ghettu. Podařilo se nám dopátrat i životní osud - a odstranit mýty, které o něm vznikly na základě povídek Oty Pavla - rozvědčíka od Berounky Jaroslava Fraňka,“ doplnil Taussig. 

Pavel Taussig by uvítal, kdyby se knižní zpráva o české statečnosti dostala i za hranice. „Za nás, za Čechy, bych bral jako určitou satisfakci, kdyby tahle kniha vyšla v Polsku, protože Poláci, jak dobře víme, mají mnohdy oprávněnou tendenci se v tom, že jsou daleko statečnější než my, vyvyšovat. Kniha jim může dokázat, že my nejsme jen ti čeští Pepíci, ale že jsme taky stateční a odvážní lidé,“ soudí autor.

Všechny Neznámé hrdiny můžete poznat v archivu iVysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...