Praha - O tom, že za války zachránil 669 dětí, se jeho rodina dozvěděla ze starého sešitu náhodou nalezeného na půdě. Jedna z legend o Siru Nicolasi Wintonovi, kterou se pokusila na pravou míru uvést ve své knize jeho dcera. Biografii Není-li to nemožné… představila dnes českým studentům.
„Když jsem byla ve vašem věku, věděli jsme o všem, co se stalo. Knihy a sešity se všemi informacemi jsme měli normálně doma,“ vypráví Barbara Wintonová, která se narodila čtrnáct let poté, co její otec pomohl do bezpečí posledním dětem. Speciálními vlaky dopravil z Československa před druhou světovou válkou 669 českých a slovenských dětí převážně židovského původu.
Ty se po zveřejnění příběhu v 80. letech staly součástí Wintonovy rodiny. Barbara postupně zjistila i další informace, o nichž Nicolas Winton nikdy nevyprávěl. „Ta známá část příběhu zahrnuje jen devět měsíců. Otci je dnes 105 let, takže zbýval celý dlouhý život,“ poznamenala.
Třeba ještě před válkou byl Winton v britské šermířské reprezentaci. Sloužil také u RAF nebo v Červeném kříži. A dětské vlaky připravovala podle Barbary celá skupina dobrovolníků. „Vlaky tehdy organizoval Čedok,“ prozradila. Na pražské Hlavní nádraží, odkud vlaky vyjížděly, se s otcem podívala až v roce 1999, spolu s některými Wintonovými dětmi, které tam v tu chvíli stály po šedesáti letech poprvé.
Osobně laděná kniha Barbary Wintonové čerpá z otcových vzpomínek i historických dokumentů. Do názvu knížky si vypůjčila první část otcova hesla: Není-li to nemožné, musí existovat způsob, jak to udělat.
Knihu vydává nakladatelství Argo v překladu Tomáše Vrby.
