Herec, režisér, hudebník, dramatik, spisovatel, textař, výtvarník a především zakladatel Divadla Semafor Jiří Suchý slaví 1. října devadesáté narozeniny. Vybíráme při té příležitosti z iVysílání záznamy jeho vystoupení, archivní záběry i rozhovory.
„Nenechme se otrávit!" Připomeňte si tvorbu oslavence Jiřího Suchého v iVysílání
Banánové rybičky. Jak si užít čas, ptala se v roce 2003 Halina Pawlowská Jiřího Suchého ve svém pořadu. Odpověď na stejnou otázku ji zajímala i od slovenského herce Juraje Mokrého.
Všechnopárty. Jiří Suchý několikrát přijal pozvání Karla Šípa do jeho talk show, naposledy letos v „pandemické“ verzi tohoto pořadu – Minišou.
Hovory klauna s Bohem zhodnotil Jiří Suchý své duchovní rozjímání v pořadu Cesty víry (2017). S nadhledem se věnuje úvahám o boží existenci i neexistenci. Sám říká, že jeho hudební kariéra začala v kostele na Spořilově, kde jako malý hoch ministroval a zpíval ve sboru.
Jak se máte, co děláte? Rozhovor s Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem byl natočen ve vypjatých okupačních dnech, v září roku 1968. Zakladatelé scény i přes všudypřítomnou nejistotu nehodlali měnit své plány s repertoárem. Nikdo z nich netušil, že za pár měsíců zemře Jiří Šlitr a že divadlo bude mít téměř likvidační politické problémy.
Česko jedna báseň (2007). V několikaminutovém vhledu do poezie předčítá Jiří Suchý ze svých vlastních veršů, ale také ze sbírek Vítězslava Nezvala a Teodory Žurkové.
„Plavu si, ani nevím jak, nemám prsa, nemám znak.“ Nejen tato slova z Árie měsíce zazněla na stejnojmenném koncertě k devadesátinám Jiřího Suchého. Konal se letos na plovoucí scéně na hladině Vltavy. Výběr ze semaforských písniček připomněl ty, které Suchý napsal spolu s Jiřím Šlitrem.
„Stejně, musíme si jednou zahrát v Rudolfinu. Tam bejvá vždycky slušně naladěný piano, a potom, to je to hlavní, tam choděj fajnový lidi,“ říká Jiří Šlitr v mezihře písně Tři tety. Přání mu splnil festival Struny podzimu v roce 2019. V koncertní podobě rekonstruoval Recital 64, tedy pásmo z písní Suchého a Šlitra.
Jak vznikly písně Včera neděle byla, Marnivá sestřenice nebo Léta dozrávání, probírá Milan Lasica s Jiřím Suchým v pořadu Kam zmizel ten starý song (2004). Dotknou se počátku česky zpívaného rokenrolu, něžné provokace, která se dostala do učebnic, i vzpomínek na Jiřího Šlitra.
Koncert o čtyřech kapitolách (2015). Jediný a neopakovatelný večer v Semaforu, na němž Jiří Suchý uvedl ve svých překladech písně Kurta Weilla, od něhož převzal třeba Mackieho Messera, černošské spirituály i své vlastní písně.
Za svou tvorbou se Jiří Suchý ohlížel i jako host pořadu Před půlnocí v roce 2011. Rozhovor vznikl u příležitosti divadelníkových osmdesátých narozenin. „Nikdy jsem nechtěl být sólista,“ přiznal v něm například.
Společnou řeč našel Jiří Suchý s jazzovým kytaristou Rudym Linkou v jeho hudební talk show Linka (2019). Řeč byla nejen o muzice a setkání uzavřel společný jam.
Krásný ztráty počítal Jiří Suchý v roce 2002 v baru u Michala Prokopa spolu s Waldemarem Matuškou. Spojovala je kdysi mimo jiné prkna divalda Semafor.
Kde jinde než v Semaforu slavil Jiří Suchý i své osmdesátiny. K životnímu jubileu mu přišel pogratulovat Adolf Born, Olga Sommerová, Anna K., Jiří Menzel či Jitka Molavcová.
V roce 2010 oslovila Česká televize Jiřího Suchého, aby zaznamenal svou výpověď k tématům, která formují českou společnost. Vzkaz Jiřího Suchého v roce 2010 zněl: Nenechme se otrávit, i když jsme jednou dole a jednou nahoře.
Jiří Suchý je legendou českého divadla a písničkářství
Jiří Suchý se narodil 1. října 1931 v Plzni. S Jiřím Šlitrem, s nímž vytvořil jednu z nejznámějších českých autorských dvojic, se potkal v polovině padesátých let. V té době se Suchý živil jako reklamní grafik, ale už také vystupoval, mimo jiné s Miroslavem Horníčkem. V roce 1958 s Ivanem Vyskočilem založil Divadlo Na zábradlí, činnost zahájilo hrou Kdyby tisíc klarinetů, později také zfilmovanou.
Dvojice se ale později rozešla a už v říjnu 1959 otevřeli Suchý se Šlitrem novou scénu – slavný Semafor (SEdm MAlých FORem). Originální představení dvojice S+Š a písničky, z nichž mnohé zlidověly, ovlivnily výrazně hudební vkus doby. A z mnohých herců a zpěváků, kteří scénou prošli, se staly hvězdy. K takovým patřili Hana Hegerová, Waldemar Matuška nebo Eva Pilarová.
Desetileté hvězdné období ukončila nečekaná Šlitrova smrt na Vánoce 1969 a nastupující normalizace. Hudební dominanci pak narušil nástup bigbítu. Suchý navíc po podpisu petice Dva tisíce slov nesměl do televize ani do rozhlasu. Diváci však Semafor padnout nenechali a na lístky pravidelně stáli dlouhé fronty.
Jiří Suchý přes nepřízeň režimu hrál a zpíval. Jevištní partnerkou se mu stala Jitka Molavcová a autorsky spolupracoval i s Ferdinandem Havlíkem. Divadlo Semafor přežilo i nástup kapitalismu a nadále hrálo jak klasické kousky, tak nové hry.
Suchý se podílel také na vzniku řady filmů a prosadil se i jako spisovatel, rovněž se věnuje výtvarnému umění. Jeho tvorbu pro divadlo, rozhlas, film i televizi shrnula dvacetisvazková encyklopedie. Životní osudy muže mnoha uměleckých profesí zmapovala dokumentaristka Olga Sommerová, její snímek s názvem Jiří Suchý – Lehce s životem se prát měl premiéru předloni.
Jiří Suchý je držitelem mnoha ocenění, mimo jiné převzal medaili Za zásluhy od Václava Havla, cenu Thálie za celoživotní dílo či Cenu ministerstva kultury.