Bílé ponožky v sandálech, na sobě plavky i tři kilometry od pláže, v ruksaku paštika a pivo. A na čele napsáno: český turista. Spojení, které u Chorvatů vyvolává úsměv. Filip Remunda natočil dokumentární satiru o vnímání národních stereotypů. Jeho Obnažený národ uzavře na ČT2 14. května ve 20:00 cyklus Český žurnál.
Nejkratší chorvatský vtip: český turista
Remunda je coby filmař zmiňován především v autorské dvojici s Vítem Klusákem, s nímž natočil Český sen o otvírání neexistujícího hypermarketu, Český mír o radaru v Brdech či Dobrého řidiče Smetanu o autobusákovi, který dokreslil předvolební billboardy mimo jiné tykadly na hlavách politiků. Jsou také autory projektu Český žurnál, dokumentárního cyklu, jenž se dívá autorským pohledem na události předešlého roku.
Zatímco do první série žurnálu přispěli společnými snímky (Spřízněni přímou volbou, Život a smrt v Tanvaldu, Svobodu pro Smetanu), při ohlížení za rokem 2013 představili každý svůj dokument. Klusák cyklus zahájil vhledem do českého bulváru, Remunda jej uzavírá obnažováním českých turistů.
Obnažený národ
Do Chorvatska chtěl prý původně vyrazit v okamžiku, kdy vstoupilo do Evropské unie a kdy do své rezidence v Zadaru uprchl lobbista Roman Janoušek. Nakonec ale aktuální aféru opustil a rozhodl se natočit snímek o česko-chorvatských vztazích. „Myslím, že mnoho Čechů bude v lehkém šoku z toho, co ve filmu od Chorvatů uslyší. Je to dáno tím, že Chorvaté nám do očí neříkají to, co si opravdu myslí. Máme pocit, že jezdíme do přátelské slovanské země, a patrně netušíme, jak komplikované naše vztahy jsou,“ obává se Remunda.
Češi jsou pro Chorvaty téma - obráceně to už příliš neplatí. O českých turistech vznikají písničky, vycházejí články v novinách, dokonce se natáčejí televizní pořady, část debaty o „českém fenoménu“ zařadil Remunda i do dokumentu. "To, že čeští turisté kloužou po zpocených podrážkách svých vietnamek ze strmých útesů nebo že se vydávají vstříc jisté smrti, když plují širým mořem na šlapadlech, není kvůli tomu, že by se nadopovali extází. U Čechů totiž stále žije, u Chorvatů dávno mrtvý, dobrodružný duch kreslených filmů, na nichž jsme společně vyrůstali. Čechy ani v dospělosti neopouští neúnavný optimismus Pata a Mata ani radost ze života Lolka a Bolka. Oni zkrátka nikdy nedospěli a já jim to závidím," napsal ve své úvaze o Češích chorvatský novinář Boris Dežulovič.
GALERIE
zdroj: ČT
Škatulku „český turista“ potvrzuje i Remundova osobní zkušenost: „Po celé bývalé Jugoslávii mám spoustu kamarádů a vím, že existuje něco, co by se dalo nazvat jako český mýtus. Jeho kořeny spadají ještě do doby socialismu, kdy jsme jezdili k moři se stany a bez peněz. Do dnešních dnů tam o nás kolují historky o tom, jak jsme jim prodávali žehličky a mlýnky na maso, abychom měli aspoň na zmrzlinu. Když se v Chorvatsku řekne 'český turista', vzbudí to přinejmenším úsměv. Existují o nás desítky vtipů, některé jsou milé, jiné méně. Říká se třeba, že česká holka si nejdřív lehne a až potom sedne. Chorvaté si myslí, že naše krásné dívky bez skrupulí flirtují s místními frajery. Smějí se tomu, jak nevkusně se oblékáme, nechápou, proč spíme ve stanech, proč si u moře smažíme bramboráky z dovezených brambor, proč v hospodě platíme každý zvlášť, proč chodíme po městě v plavkách, a tak bych mohl pokračovat donekonečna. Především nechápou, proč se tolik stresujeme a proč tolik šetříme. Při vší té kritice nás potřebují, protože jsou na nás ekonomicky závislí.“
Obnažený národ vznikal pozorováním, dokumentární rekonstrukcí a některé záběry jsou inscenované. Výjevy z „českého Chorvatska“ - kempů obsazených Čechy, které u českého piva baví české celebrity - střídají rozhovory s Chorvaty, které turisté živí, a s lidmi, kteří mají neturistickou zkušenost s oběma zeměmi.
„Znovu jsem si uvědomil, jak důležité pro mě vždycky bylo poznávat jiné kultury. Masový turismus je velmi kontroverzní fenomén. Během natáčení jsme se pokoušeli odhalit, jestli se můžeme jeden od druhého něco naučit. Pracovní název filmu byl 'Tak daleko, tak blízko', což asi nejlépe vystihuje naši kulturní i jazykovou blízkost i tu nekonečnou vzdálenost pohledů na život. Myslím, že si vzájemně máme co nabídnout, a překvapilo mě, jak málo šancí si k tomu dáváme. Dokonce se mi i zdá, že moře, to hlavní, co nás spojuje, nás paradoxně zároveň i rozděluje,“ podotkl Remunda ke svému dokumentu.
Podělit se s ním o své názory můžete 15. května od 11:00 na chatu. A v iVysílání si nezapomeňte přehrát vystřižené scény.