Dělníci bulváru u pásu zábavy. Kde končí legrace?

Bartošová, vibrátory, prsa finalistky České Miss! Už dnes večer! Tahle sestava by snad mohla ke čtení tohoto článku a především 16. dubna ve 20:00 na „intelektuálskou“ Dvojku přilákat všechny, které na dokumentu Dělníci bulváru zajímá spíš druhá část názvu. Záleží na každém, jestli bude sledovat šokující „snímek, kterého se bojí celá branže“, jak na něj poutá „hvězda“ filmu Pavel Novotný, anebo opatrný „vhled do prostředí lidí vytvářejících vlivný bulvární server“, jak popisuje svůj počin režisér Vít Klusák.

Odpověď na to, proč si po dokumentech o automobilce, která ohrozila nošovické zelí (Vše pro dobro světa a Nošovic), nafouknutí a splasknutí marketingové bubliny (Český sen) nebo tykadlovém happeningu za svobodu občana (Dobrý řidič Smetana) - poslední dva jmenované snímky natočil spolu s Filipem Remundou - vybral jako téma zrovna bulvární média, má poměrně jasnou. Protože jsou nesmírně vlivná.

Navíc mu stejně jako předchozí dokumenty dává možnost konfrontace se systémem (ve výše vybraných příkladech: s tržním, reklamním a politickým), i když tentokrát s menším prostorem pro občanskou angažovanost, o niž se Klusák (s Remundou) svými filmy snaží. V případě bulváru je to systém mediální, který zasahuje prý až dva miliony čtenářů denně. A to už je spojeno s řádnou mocí, tím pádem i jejím zneužitím.

Dělníci bulváru - z cyklu Český žurnál (režie: Vít Klusák)
Zdroj: ČT24/ČT

Dělníci bulváru jsou součástí dokumentárního cyklu Český žurnál, jehož první sérii Česká televize odvysílala loni. Ohlíží se za uplynulým rokem a tématy s ním více či méně těsně spojenými - a to mnohdy pohledem přiznaně neobjektivním. Bylo by ovšem od Klusáka značně naivní, neřkuli lacině prvoplánové, kdyby chtěl téma bulváru uchopit prvním způsobem, jaký se nabízí - tedy jako vyhrocený střet intelektuála, (který sleduje Dvojku a) který si po vyslovení slova bulvár běží vypláchnout pusu mejdlem, s novinářskou žumpou.

V Dělnících bulváru je spíš (o pochopení se snažícím) pozorovatelem - přestože jeden z „objektů“ Olga Štiplová, jež „chce na tom světě, který je vlastně o ničem, najít něco krásného“, tvrdí, že byl inscenátorem některých situací, a přestože dokument prokládá ilustračními vsuvkami (záběry na pouťové atrakce či vrnící vibrátory), ironizující slova Pavla Novotného, že bulvár přece dělá jen zábavu.

Šéfredaktor jednoho z nejčtenějších bulvárních serverů je hlavní hvězdou dokumentu a hlavním Klusákovým „protivníkem“. Snímek sleduje především jeho, případně jeho redakci, do žádných jiných bulvárních médií se kamera nedostala. I když se dá celkem neomylně předpokládat, že se v ničem od tohoto „vzorku“ v zásadě neliší. Věřit, že bulvární pozlátko není falešné, je jako věřit na Ježíška - málokoho asi překvapí (natož udiví), že vztah mezi tzv. celebritami a redaktory je jako vztah hostitele a parazita (k němuž ho připodobňuje Klusák), přičemž obě strany jsou zároveň obojím, nebo že umět prodat a umět se prodat je v šoubyznysu talent důležitější nad ostatní (riziko jojo efektu u slávy je ovšem téměř zákonité). 

Novotný mluví bez obalu o tom všem, naprosto o čemkoli vlastně - jak zaprodal svého tátu (baviče Petra Novotného) nebo čím si může misska zajistit lichotivý článek. Nezastírá, že není třeba řešit nějaké morální hodnoty (což prohlašuje v démonicky nasvíceném klubu), když jde o prachy, a že o nic jiného až tak moc ani nejde.

Dělníci bulváru - z cyklu Český žurnál (režie: Vít Klusák)
Zdroj: ČT24/ČT

Nevykolíkoval si prý žádné hranice - pustil kamery do bulvárního zákulisí i do svého soukromí, bylo tedy na Klusákovi, aby hranice stanovil on. Jenže téměř všechny jeho snahy Novotný válcuje - tvrdí sice, že si ve své upřímné zpovědi nemohl vůči dokumentaristovi dovolit žádnou stylizaci, ovšem jeho naprostá upřímnost právě stylizace být může. Jestli opravdu je, ví jen on, rozhodně ho Dělníci bulváru z koně nesesazují. 

Klusákovy pokusy dostat se pod kůži „hvězdě svého oboru“ přes soukromí (které je slabinou snad každého, a proto také oblíbeným bulvárním terčem) sklouzávají po Novotného „poker face“, nezničitelné vstřícnosti a omílaném pragmatismu (já nemám ambice svět měnit, chci vydělat), čímž mimo jiné ukazuje, že bulvární zábavou, jakkoli pokleslou, nemůže lidi krmit žádný pažout. 

Zároveň je chodící reklamou na svá vlastní slova, že poptávka je dnes především po společenské provokaci a nepřijatelnosti. Toho se divákům v Dělnících bulváru dostane vrchovatě (ó hrůzo!), v té méně nápadné části pak poučení, že bulvár je manipulativní, nikdy nespí a jako každá legrace něco stojí (a v penězích se tyhle účty neskládají). 

Ve čtvrtek 17. dubna od 11:00 můžete Dělníky bulváru probrat s jejich režisérem Vítem Klusákem na chatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...