Nesmí ztratit jeho stopu. Nesmí ho vyplašit. Nesmí dopustit, aby ho sbalili konkurenční zpravodajci nebo se někde zopakovalo krvavé 11. září roku 2001. Skvělý Philip Seymour Hoffman hraje ve své poslední velké roli podle not klasika žánru Johna le Carré. Nemůže nikomu věřit a musí se otáčet, protože na to má pouhých dvaasedmdesát hodin. Čas běží a někde blízko rozbušky možná tiká časový spínač…
Bývalý pracovník britské tajné služby MI6 John le Carré (vlastním jménem David John Moore Cornwell) napsal více než dvacet špionážních románů a politických thrillerů a stal se uznávaným klasikem žánru. Na základě své služební praxe navíc moc dobře ví, o čem píše, a činí tak napínavě a nezřídka i v paralelním vícevrstevnatém rytmu, připomínajícím filmový střih. Není se tedy co divit, že řada jeho bestsellerů (třeba Ruský dům, Špion, který přišel z chladu, Agent z Panamy, Jeden musí z kola ven či Nepohodlný) byly také úspěšně adaptovány. A teď do téhle sbírky plné sledovaček, úniků, podrazů, falešných her a identit přibývá další stylová žánrovka Nejhledanější muž.
Žádná bondovka
V britsko-americko-německé koprodukci ho natočil téměř šedesátiletý holandský klipař Anton Corbijn (Control, Američan) a řekl bych, že docela příjemně překvapil. Jeho narace je střízlivá, strohá, věcná až minimalistická a místy jakoby nedopovězená, což při absenci zbytečných a samoúčelných ornamentů zvyšuje její syrovost a autentičnost. Le Carré nepíše ve stylu bondovek, narvaných exkluzivní akcí, exotickými destinacemi a krásnými dívkami, které v bikinách vystupují z vln Karibiku.
Jeho příběhy jsou zdánlivě všední, ale dokonale vystihující rutinu i rafinovanost zpravodajských her. A Corbijn mu rozumí, z režijního křesla mu přitakává a tvoří s ním sehraný tandem, který tu ukazuje, jak k sobě svět špionážních centrál a globálního terorismu musí mít vlastně blízko, protože tohle není práce na bezpečný distanc, ale tvrdá hra do těla. A ta své protagonisty nutně ušpiní, poznamená a v nejednom případě nehlučně zlikviduje.
Proto tu není možné očekávat modelový happy end à la James (rozuměj s krásnou slečnou v luxusní chatrči na Bahamách). Proto se tu vyskytují okoralí a ošoupaní profesionálové, jako je nezdolný tlusťoch Günter Bachmann (Philip Seymour Hoffman), který klame tělem a jenž se navzdory únavě z předchozích proher vždycky pouští do dalších bitev.
Zpravodajský rybolov
Speciální protiteroristická jednotka Güntera Bachmanna má zvláštní status i metody a operuje v horkém terénu, neboť jejím úkolem je především infiltrovat se do teroristických buněk, vytěžovat je a získávat informace o jejich síti i plánech a ne - jako při běžné policejní praxi - rovnou na ně vletět a nastrkat je do tepláků. Říkají, že jsou tu proto, aby byl svět bezpečnější, což je docela mazané, protože tím vlastně ospravedlňují cokoli, co udělají za hranou. A nepochybně toho není málo. Je to práce stravující, válcující a nečistá. Ale je to práce. A je jí třeba! Tenhle film je především o ní a o těch, které už skoro semlela – ale pořád tu (někde) jsou.
Když do Hamburku bůhví odkud, bůhví jak a bůhví proč pronikne čečenský Rus Issa Karpov (Grigorij Dobrygin), ocitne se rázem v hledáčku všech detašovaných zpravodajských týmů, které tu působí a „soutěží“, který z nich ho dříve dostane. Mazanému, zkušenému a zpravodajskou branží omlácenému Günterovi jde o to, aby ho tenhle chlapík dovedl k větším rybám v teroristické síti, kterým chce Issu předhodit jako návnadu.
Ve stínu P. S. Hoffmana
V čele přesně sestaveného castingu pádí (navzdory svým tělesným parametrům) brilantní Philip Seymour Hoffman (Magnolia, Červený drak, Mission: Impossible III). Jako vždy nepřehlédnutelný a jako vždy dokonale splývající s prostředím a v tomto případě netriviální robustní figurou, která je jeho součástí. Má tady velkou a naplněnou roli, která znovu vzbuzuje lítost, že další takové už nebudou.
Ostatní konspirují tak trochu v jeho rozložitém stínu, počínaje vcelku neznámým ruským Čečencem Grigorijem Dobryginem (jenž celý svůj part odehrává s jedním, lítostivě ukřivděným výrazem) přes sociální pracovnici a právničku Rachel McAdamsovou a konče studentským informátorem Mehdi Dehbim.
Nejhledanější muž je solidní, v daných kinematografických poměrech a svém žánru odlišný film, který není naládován střílečkami, nakládačkami, explozemi a akčními hoňkami všeho druhu. Je to poctivý a svým způsobem čistý snímek, žánrová klasika, střižená v evropském, oldschoolovém stylu, vzbuzující neklidný pocit, že všechno dosud nebylo vysloveno, protože skrytí dirigenti stínů mohou situaci rázem zvrátit, a také, že všechno takhle právě teď skutečně někde probíhá. Tenhle současný feeling je určitě zajímavý a do děje vtahující.
Nejistota až do konce
Oddychových time outů, kdy Günter doma hulí, chlastá, vymýšlí další triky a k tomu hraje na piáno, není mnoho, možná proto, že již takhle volné tempo už nepotřebuje žádné další zpomalovačky. A pro ty, kteří ještě pořád nevědí, o co tu jde, je vložen ilustrativní příměr, srovnávající špionážní službu s rybolovem, kde se také chytá větší ryba na menší. Celek, jenž je spíše znepokojující nežli zábavný (a to je dobře), je pak složen především z fragmentů sledování, odposlechů, konspiračních schůzek a neformálních rozhovorů, které připomínají šachové partie, a přestože v tom není nic třeskutě explozivního, cítíme implicitní napětí a nejistotu, která probouzí zvědavost, kdo je vlastně kdo a jak to všechno může dopadnout, což se u le Carrého tradičně neodhaluje snadno (právě proto ho také máme rádi).
A tradičně čeká i překvapivé finále, nečekaný zvrat, který Güntera (pokolikáté už?) pořádně uzemní. Ale je to profesionál, který ví, že navzdory všemu musí nastoupit do svého omláceného mercedesu a vyjet do další špinavé hry, která ho čeká za příštím rohem. A tak Philip Seymour Hoffman nastoupí, odjíždí a mizí, protože ví, že mu nic jiného stejně nezbývá. Hodně silný a v daném kontextu fatálně symbolický konec, co říkáte?
A MOST WANTED MAN / NEJHLEDANĚJŠÍ MUŽ. Velká Británie/USA/Německo 2014, 121 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Anton Corbijn. Scénář: Andrew Bovell. Kamera: Benoît Delhomme. Hudba: Herbert Grönemeyer. Hrají: Philip Seymour Hoffman (Günther Bachmann), Rachel McAdamsová (Annabel Richterová), Willem Dafoe (Tommy Brue), Robin Wrightová (Martha Sullivanová), Daniel Brühl (Max), Nina Hossová (Ema Freyová), Grigorij Dobrygin (Issa Karpov), Mehdi Dehbi (Jamal), Homayoun Ershadi (Abdullah). V kinech od 4. září 2014.
