Režisér Tomáš Mašín dotočil podle scénáře Alice Nellis Němá tajemství. Vztahové drama s kriminální zápletkou upozorňuje na vážnou poruchu řeči – afázii, kterou trpí nejen filmový hrdina, ale ve skutečném životě také padesát tisíc lidí. I proto tvůrci spustili crowdfundingovou kampaň, která má nejen pomoci s postprodukcí filmu, ale také webu o afázii.
Nejen Bruce Willis. Němá tajemství upozorňují na problémy lidí s afázií
9 minut
Film Němá tajemství upozorňuje na problémy lidí s afázií
Němá tajemství se do kin dostanou během příštího roku. Nyní tvůrce čeká práce ve střižně. Na place se v hereckém obsazení od loňského podzimu setkávali Jana Plodková, Milena Steinmasslová, Magdaléna Borová v rolích tří žen zásadních v životě veterináře Martina. Toho ztvárnil slovenský herec Marián Mitaš. Martin je po těžkém úrazu hlavy, který mu způsobil kůň, postižen afázií.
Nejsou opilí, ale trpí afázií
Podle logopedky Lucie Mackové přibude každý rok v Česku pět tisíc lidí postižených tímto vážným a komplikovaným narušením komunikačních schopností.
„Tragédií těch lidí je, že jsou jako jedni z nás, to znamená cítí, vnímají, neztrácejí inteligenci, ale pro širokou veřejnost působí, že jsou na drogách, trpí demencí, nevědí, co chtějí, a my s nimi nemáme trpělivost. A práce na filmu mě naučila tu trpělivost mít,“ podotýká režisér Tomáš Mašín.
Od začátku tvůrci spolupracovali s odborníky a také přímo s afatiky, aby nemoc nekarikovali, ale zachytili ji co nejpřesněji.
Neschopnost porozumět i se vyjádřit
Afázie vzniká poškozením jednoho nebo i obou řečových center. Nejčastěji po mozkové příhodě, nádoru nebo úrazu. „Poslední dobou se ukazuje, že existují i degenerativní onemocnění, to jsou nemoci, u kterých dochází k zániku neuronů, typickým příkladem je třeba Alzheimerova nemoc. U Alzheimerovy nemoci jako první zanikají paměťové buňky, proto se projevuje poruchou paměti, kdežto u afázií zanikají buňky řečových center, proto hlavním příznakem je postupující porucha řeči,“ doplnil přednosta Neurologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Robert Rusina.
Progresivní formou afázie trpí například herec Bruce Willis, nedávno právě z tohoto důvodu oznámil konec kariéry.
Člověk s afázií se neumí vyjádřit, nezná slova, která znal dříve, a nerozumí, co se mu říká. Intenzita problémů s porozuměním i vyjádřením myšlenek je u každého různá. Afatici se kvůli problémům s komunikací často společensky izolují. Učí se proto i mimoslovní komunikaci. „Učíme nejenom pacienty, ale i jejich rodinné příslušníky, jak obcházet řečový hendikep, a naučit se komunikovat na dobré úrovni i jinými cestami,“ potvrzuje Rusina.
Pomůže mozková banka i nový portál
Pomoci by chtěli i tvůrci Němých tajemství. Crowdfundingová kampaň, kterou spustili, má za cíl vybrat jeden a půl milionu korun. Dvě třetiny částky půjdou na dokončení filmu v postprodukci. Půlmilion podpoří tvorbu odborného portálu s potřebnými informacemi pro lidi s afázií a jejich blízké, kteří o ně pečují.
Boji s nemocí pomáhá mimo jiné výzkum na Neurologické klinice Thomayerovy nemocnice, kde byla založena první mozková banka v Česku. „Umožňuje uchovávat vzorky mozkové tkáně a zkoumat je nejen u nás, ale i v rámci mezinárodní spolupráce, a posouvat dál naši představu a v ní chápání toho, k čemu v nemoci mozkové tkáně dochází. Bez mozkových bank by například vůbec nebyly léky na Parkinsonovu nemoc nebo na Alzheimerovu nemoc,“ připomněl Robert Rusina.
O afázii se vedle logopedů či neurologů zajímají čím dál více také lingvisté. Prostřednictvím poruch řeči totiž mohou lépe chápat, jak funguje řeč jako nástroj komunikace a vyjádření našeho vnitřního života.
