Nejdražší aukce roku: Obraz malířky Toyen se prodal za 10 milionů

Praha - Obraz malířky Toyen s názvem Ztroskotání ve snu se na dnešní aukci v Praze na Žofíně prodal za deset milionů korun. Podle odborníků patří plátno s námětem levitujícího ženského torza ve snové krajině k vrcholům evropského surrealismu. Při dnešní aukci na pražském Žofíně, která nabídla přehlídku českého a světového umění od 18. století po současnost, padlo hned několik rekordů a sběratelé utratili přes 120 milionů, čímž překonali zatím nejdražší aukci roku. „Dnešní aukce, která se konala o první adventní neděli, překročila všechny, které se v České republice konaly od roku 1989,“ upozornila šéfredaktorka portálu ART+ Marcela Chmelařová. Důvodem podle ní je, že umění lidé stále více využívají jako investici.

Malířka Toyen (1902 až 1980) je označována za první dámu české meziválečné avantgardy. Její surrealistické obrazy dodnes působí uhrančivě, je o ně obrovský zájem a prodávají se za horentní sumy. Nejvíce se dosud za dílo Toyen, vlastním jménem Marie Čermínové, v tuzemské dražbě zaplatilo v roce 2009, když se za 20 milionů korun na sále prodal její ikonický obraz Spící; včetně aukční provize majitel tehdy zaplatil 23,2 milionu korun.

Ztroskotání ve snu se již dříve v aukci jiné galerie objevilo, aukční síň tehdy chtěla pravděpodobně navázat na úspěch konkurence s dílem Spící a Ztroskotání ve snu nabízela měsíc poté za 16 milionů korun. Kupce ale nenašla.

Podobně významné v kontextu surrealistického malířství jako Ztroskotání ve snu je podle expertů i dílo jejího souputníka Jindřicha Štyrského Všední probuzení, které dnes Galerie Kodl nabízí za vyvolávací cenu devět milionů korun.

Jiný Štyrského obraz, Akvárium, který byl dlouho v neznámé soukromé sbírce, se dnes z vyvolávací ceny 5,5 milionu korun dostal na 7,8 milionu korun. Nejdražším dílem Jindřicha Štyrského prodaným v tuzemské aukci zatím zůstává Maldoror vydražený před čtyřmi lety za 11 milionů korun.

Klášter Jindřicha Štyrského
Zdroj: ČT24/ČTK

Dnešní společná aukce Galerie Kodl a Aukční síně Vltavín nabízí 457 uměleckých děl se souhrnem vyvolávacích cen téměř 100 milionů korun. Za 5,3 milionu korun se prodal velkoformátový olej Jakuba Schikanedera Podzimní červánky, který byl také dlouho veřejnosti nepřístupný. Kubistické Zátiší s kartou a dýmkou Emila Filly, které začínalo na 5,5 milionu korun, se prodalo za sedm milionů korun.

Pomyslným skokanem se stal Ležící akt Vojtěcha Hynaise. Vyvolávací cenu 800 000 korun překonal třikrát. Pro odborníky byly ale zajímavější jiné rekordy. Několika milionů totiž dosáhly i díla méně známých autorů, jako Radimský, Průcha, Hofmeister. „To je trend, který sledujeme poslední dva, tři roky. Výrazně roste cenová hladina i v tom středním cenovém spektru,“ zhodnotila Chmelařová.

Nahrávám video
Obraz malířky Toyen se dnes v aukci prodal za 10 milionů korun
Zdroj: ČT24

Vedle zájemců o koupi přišla i řada diváků. Rekordní byla tedy i návštěvnost. Publikum přibližně šesti set lidí ocenilo průběh a kvalitu aukce potleskem hned několikrát.

Toyen proslula kromě umění také nekonformními názory. Odmítla civilní jméno Marie Čermínová, zrušila své rodinné vazby, popřela tradiční ženskou roli, chodila oblékaná do mužských šatů a také sympatizovala s anarchistickým hnutím. O jejím mládí toho není mnoho známo. Narodila se 21. září 1902, v šestnácti se rozešla s rodinou a studovala UMPRUM. Malovat začala kolem roku 1922. V témže roce se na ostrově Korčula seznámila se surrealistou Jindřichem Štyrským a o rok později se z ní stala Toyen.
Se Štyrským zůstala až do jeho smrti v roce 1942. Za války ve své garsonce v Krásově ulici ukrývala básníka Jindřicha Heislera, kterému hrozila deportace do koncentračního tábora. V roce 1947 s ním odjela do Paříže a vstoupila do surrealistické skupiny Andrého Bretona. Mezi lety 1947 a 1962 tam měla šest samostatných výstav. Postupně se však stále víc uzavírala před světem. Zemřela 9. listopadu 1980 ve svých 78 letech. Pohřbena je na pařížském hřbitově Batignolles.
Dílo Toyen zahrnuje „naivistické“ obrazy spjaté s českou realitou, ponuré výjevy inspirované válkou či surrealistické kompozice, které jsou pro ni tolik typické. Často je přítomen také erotický akcent, poprask vyvolal například Polštář se scénou z nevěstince či slavný Ráj černochů. Obrazy Toyen mají velkou sběratelskou hodnotu, díla jako Zbytek noci, Potápěč, Smutný den či Geometrická kompozice byla prodána za více než deset milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
11:00Aktualizovánopřed 20 mminutami

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
10:59Aktualizovánopřed 58 mminutami

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026
Načítání...