Nejdražší aukce roku: Obraz malířky Toyen se prodal za 10 milionů

Praha - Obraz malířky Toyen s názvem Ztroskotání ve snu se na dnešní aukci v Praze na Žofíně prodal za deset milionů korun. Podle odborníků patří plátno s námětem levitujícího ženského torza ve snové krajině k vrcholům evropského surrealismu. Při dnešní aukci na pražském Žofíně, která nabídla přehlídku českého a světového umění od 18. století po současnost, padlo hned několik rekordů a sběratelé utratili přes 120 milionů, čímž překonali zatím nejdražší aukci roku. „Dnešní aukce, která se konala o první adventní neděli, překročila všechny, které se v České republice konaly od roku 1989,“ upozornila šéfredaktorka portálu ART+ Marcela Chmelařová. Důvodem podle ní je, že umění lidé stále více využívají jako investici.

Malířka Toyen (1902 až 1980) je označována za první dámu české meziválečné avantgardy. Její surrealistické obrazy dodnes působí uhrančivě, je o ně obrovský zájem a prodávají se za horentní sumy. Nejvíce se dosud za dílo Toyen, vlastním jménem Marie Čermínové, v tuzemské dražbě zaplatilo v roce 2009, když se za 20 milionů korun na sále prodal její ikonický obraz Spící; včetně aukční provize majitel tehdy zaplatil 23,2 milionu korun.

Ztroskotání ve snu se již dříve v aukci jiné galerie objevilo, aukční síň tehdy chtěla pravděpodobně navázat na úspěch konkurence s dílem Spící a Ztroskotání ve snu nabízela měsíc poté za 16 milionů korun. Kupce ale nenašla.

Podobně významné v kontextu surrealistického malířství jako Ztroskotání ve snu je podle expertů i dílo jejího souputníka Jindřicha Štyrského Všední probuzení, které dnes Galerie Kodl nabízí za vyvolávací cenu devět milionů korun.

Jiný Štyrského obraz, Akvárium, který byl dlouho v neznámé soukromé sbírce, se dnes z vyvolávací ceny 5,5 milionu korun dostal na 7,8 milionu korun. Nejdražším dílem Jindřicha Štyrského prodaným v tuzemské aukci zatím zůstává Maldoror vydražený před čtyřmi lety za 11 milionů korun.

Klášter Jindřicha Štyrského
Zdroj: ČT24/ČTK

Dnešní společná aukce Galerie Kodl a Aukční síně Vltavín nabízí 457 uměleckých děl se souhrnem vyvolávacích cen téměř 100 milionů korun. Za 5,3 milionu korun se prodal velkoformátový olej Jakuba Schikanedera Podzimní červánky, který byl také dlouho veřejnosti nepřístupný. Kubistické Zátiší s kartou a dýmkou Emila Filly, které začínalo na 5,5 milionu korun, se prodalo za sedm milionů korun.

Pomyslným skokanem se stal Ležící akt Vojtěcha Hynaise. Vyvolávací cenu 800 000 korun překonal třikrát. Pro odborníky byly ale zajímavější jiné rekordy. Několika milionů totiž dosáhly i díla méně známých autorů, jako Radimský, Průcha, Hofmeister. „To je trend, který sledujeme poslední dva, tři roky. Výrazně roste cenová hladina i v tom středním cenovém spektru,“ zhodnotila Chmelařová.

Nahrávám video

Vedle zájemců o koupi přišla i řada diváků. Rekordní byla tedy i návštěvnost. Publikum přibližně šesti set lidí ocenilo průběh a kvalitu aukce potleskem hned několikrát.

Toyen proslula kromě umění také nekonformními názory. Odmítla civilní jméno Marie Čermínová, zrušila své rodinné vazby, popřela tradiční ženskou roli, chodila oblékaná do mužských šatů a také sympatizovala s anarchistickým hnutím. O jejím mládí toho není mnoho známo. Narodila se 21. září 1902, v šestnácti se rozešla s rodinou a studovala UMPRUM. Malovat začala kolem roku 1922. V témže roce se na ostrově Korčula seznámila se surrealistou Jindřichem Štyrským a o rok později se z ní stala Toyen.
Se Štyrským zůstala až do jeho smrti v roce 1942. Za války ve své garsonce v Krásově ulici ukrývala básníka Jindřicha Heislera, kterému hrozila deportace do koncentračního tábora. V roce 1947 s ním odjela do Paříže a vstoupila do surrealistické skupiny Andrého Bretona. Mezi lety 1947 a 1962 tam měla šest samostatných výstav. Postupně se však stále víc uzavírala před světem. Zemřela 9. listopadu 1980 ve svých 78 letech. Pohřbena je na pařížském hřbitově Batignolles.
Dílo Toyen zahrnuje „naivistické“ obrazy spjaté s českou realitou, ponuré výjevy inspirované válkou či surrealistické kompozice, které jsou pro ni tolik typické. Často je přítomen také erotický akcent, poprask vyvolal například Polštář se scénou z nevěstince či slavný Ráj černochů. Obrazy Toyen mají velkou sběratelskou hodnotu, díla jako Zbytek noci, Potápěč, Smutný den či Geometrická kompozice byla prodána za více než deset milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...