Několikahodinovou autogramiádou vyvrcholila o víkendu pražská návštěva britského autora Bryana Talbota. Zájem českých fanoušků zakladatele takzvaného dospělého komiksu překvapil. Talbot své čtenáře zase překvapil tím, když přiznal, jak moc jeho dílo čerpá z umění přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
Své příznivce Talbot naposledy potěšil sérií o Grandville, tedy vlastně Paříži v období připomínajícím Belle Époque, ale se zásadní historickou odbočkou. Napoleon vyhrál válku a Francie o dvě stě let později vládne Evropě. Ústřední postavou je jezevec – detektiv ze Scotland Yardu. V paropunkovém vědecko-romantickém románu vystupují i lidé, ale jen coby občané druhé kategorie.
„Talbot pochází z dělnické rodiny, takže se snaží v tomto prostředí kritizovat různé nešvary. Ať už různé sociální problémy, nebo rasismus,“ vysvětluje Václav Dort z nakladatelství Comics Centrum, které Talbotovy knihy v češtině vydává.
Metafora sociálního napětí jde ruku v ruce s odkazy k evropskému umění přelomu minulého století. Talbot s oblibou komponuje obraz podle děl věhlasných umělců: Édouarda Maneta, Edgara Degase či Augusta Rodina. Pozorný čtenář si v Grandville všimne i odkazu k Alfonsi Muchovi. „Ano, je tam Muchův plakát, přidal jsem mu jen hlavu jezevce. Chtěl jsem, aby tam byla secese,“ potvrzuje Talbot.
Pracoval i na Batmanovi, proslavil se ale jinými komiksy
Sedmašedesátiletý tvůrce komiksů je dnes už zavedeným autorem. Začínal ovšem v době, kdy byl komiks v Británii zábavou pro děti a v Americe byl sešněrován cenzurou. Talbot ale přišel s románem v obrazech, který byl s explicitním násilím a sexem určen přímo pro dospělé. Jeho epické Dobrodružství Luthera Arkwrighta z roku 1978 je psychedelickou poutí po paralelním vesmíru a dílem, jež vstoupilo do dějin komiksu. Ocenění sbírala třeba i jeho další kniha – v Pohádce o zlobivé kryse zpracoval téma zneužívání dětí.
„Dříve komiksu dominoval Marvel a DC, a když je srovnáte s dnešní produkcí, bylo to dost tupé. Mám moc rád Jacka Kirbyho, který vytvořil Kapitána Ameriku, ale kolem byla spousta klonů,“ domnívá se Talbot, který sám pracoval pro americkou společnost DC Comics, mimo jiné na titulech Sandman nebo Batman.
„Chtěl jsem přijít s komiksem, který by byl stejně bohatý jako próza,“ upřesnil, v čem byl jeho přístup tak odlišný od ostatních.
Talbot změnil nejen obsah, ale i čtení komiksu. Nikdy nevyzrazuje pointu na jedné dvoustraně, čtenář ji vždy musí objevit až po otočení listu.
O autorově zásadním přínosu svědčí i čestný doktorát, který před deseti lety obdržel na univerzitě v britském Sunderlandu – jako první komiksový tvůrce. Právě do tamního kraje zasadil vlastní verzi příběhu o Alence v říši divů.
