Národní technické muzeum se vrátilo k počátkům filmu

Kočovná kina, první filmové pásy, první kinematografy nebo historické kamery představuje výstava Český kinematograf. Národní technické muzeum ve spolupráci s Národním filmovým archivem se vrací k počátkům filmového průmyslu. Rozsáhlá výstava vznikla při příležitosti 120 let od první filmové projekce v českých zemích.

Expozice návštěvníka vtáhne do období počátků filmu na konci devatenáctého a v první třetině dvacátého století a přiblíží mu dobovou filmovou techniku a tvorbu. Pozornost je věnována vynálezům a objevům, které vedly ke vzniku kinematografie, kočovným kinům nebo prvním stálým biografům, v Praze například Ponrepo nebo Ponec.

Představuje i zakladatele českého filmu, mezi které patří Jan Kříženecký, Josef Šváb Malostranský, Otto Heller nebo Alois Jalovec. Zájemce se dozví, jak se filmy vyráběly a jak vypadaly nejstarší ateliéry.

Nechybí ani prezentace předchůdce kinematografie, Charlese-Émila Reynauda, tvůrce filmového pásu uchovávaného ve sbírkách Národního technického muzea, který byl vloni zapsán do prestižního světového registru dokumentárního dědictví Paměť světa UNESCO.

„Filmový pás je papírový, jednotlivá okénka jsou z celuloidu, na který Émil Reynaud maloval danou scénu, vždy políčko po políčku a přímo tento fragment zachycuje závěr z filmu Okolo kabiny, jak lodička přijíždí na scénu,“ popisuje spoluautor výstavy Hynek Stříteský.

Výstava vznikla při příležitosti 120 let od první projekce v českých zemích, která se uskutečnila v létě roku 1896. „První projekce doložená v českých zemích byla v Karlových Varech, teprve později se promítalo i v Praze,“ upozornil ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Součástí výstavy je také doprovodný program. Workshopy určené dětem i dospělým a filmová představení jsou pořádány ve spolupráci s Národním filmovým archivem a proběhnou v několika víkendových termínech. O všech sobotách, nedělích a svátcích se návštěvníci muzea mohou zúčastnit komentovaných prohlídek. Ambice do budoucna jsou ještě vyšší, tvůrci by rádi v Česku otevřeli filmové muzeum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 3 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 17 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 22 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...