Národní muzeum se po letech znovu otevírá. Láká na procházku dějinami a výběr z exponátů

Po 42 měsících rekonstrukce se v neděli otevře návštěvníkům historická budova Národního muzea na Václavském náměstí v Praze. Lidé uvidí dvě výstavy k výročí republiky a muzea i interiéry v přízemí a v prvním patře. Vystaveny budou například přelomové dokumenty československých dějin jako Pittsburská nebo mnichovská dohoda. Oblíbenou velrybu a stálé expozice ale návštěvníci spatří až v příštím roce.

Podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše byla rekonstrukce jednou z největších a nejsložitějších oprav v moderní historii ČR. Budova, jež je národní kulturní památkou, byla v havarijním stavu a opravovat se muselo vše. Výstavní prostory se díky tomu rozšíří o 30 procent. Náklady na rekonstrukci dosáhly 1,8 miliardy korun. 

„Budova prošla generální rekonstrukcí včetně veškerých technologií, nových rozvodů, výtahů. Na stavbě se potkávaly desítky různých specializovaných profesí, restaurátorů, mnohdy museli pracovat na technologiích, které se dnes už nepoužívají,“ upozornil Lukeš.

„Panteon Národního muzea vypadá, že je celý z mramoru, on je z větší části z umělého mramoru, geniálně udělaného. Byla tu spousta fládrařů, štukatérů, zlatičů,“ dodává. Budova bude podle něj beze zbytku sloužit návštěvníkům, nejsou v ní žádné depozitáře ani kanceláře.

Částečný provoz muzea zahájí Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, která je připravena ke stému výročí vzniku Československa a mapuje přelomové okamžiky bouřlivého 20. století v Československu, ale i konkrétní osudy obyčejných lidí.

Osudové dohody a výběr z exponátů

Poprvé v ČR, ale i vůbec na světě na ní je pohromadě soubor originálních dokumentů, které osudově ovlivnily československé dějiny, třeba Pittsburská dohoda, mnichovská dohoda, vídeňská arbitráž nebo československé ratifikace mírových smluv z Versailles, Saint Germain a Trianonu, jež ukončily první světovou válku. Výstava měla premiéru na Slovensku, kde ji vidělo 76 tisíc návštěvníků.

„Budeme slavit sto let od založení společného státu Čechů a Slováků a jsem moc rád, že je tu s námi slovenská ministryně kultury (Lubica Laššáková), protože i myslím, že to století bylo velice úspěšné. Československo bylo projektem úspěšným, ačkoli jsme se rozdělili, stále jsme spolu a máme se s hrdostí na co zpátky obracet,“ uvedl Lukeš na tiskové konferenci.

Výstava 2 x 100 pak představí 200 nejvzácnějších exponátů ze sbírek muzea a připomene také dvousté výročí založení této sbírkové instituce. Podle ředitele jde o výstavu trezorovou, takto unikátní soubor ještě nikdy podle něj nebyl v Česku vystaven. Budou tomu odpovídat i přísná bezpečnostní opatření. Ve výstavních sálech jsou vitríny s exponáty za silnými mřížemi.

Lidé uvidí na jednom místě třeba pozdně antickou vázu z doby stěhování národů, svatební šaty Napoleonovy manželky, Barrandovu litografickou matrici s trilobity, nejslavnější českou dinosauří kost či mramorovou stélu z Malé Asie starou přes 2500 let.

Generální oprava Národního muzea začala v roce 2015, stará budova ale byla kvůli přípravám zavřená už několik let předtím. Původní plán byl otevřít celé muzeum ke stoletému výročí vzniku Československa. V první polovině prací ale postup zbrzdily třeba rozsáhlejší poškození maleb v panteonu, archeologický nález, nález azbestu, nesrovnalosti v projektové dokumentaci nebo změny požadované památkáři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 13 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 16 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 16 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...