Národní knihovna řeší záhadu Trojánské kroniky

Praha – V trezorových místnostech, které byly vybudovány při zapůjčení Codexu gigas ze Švédska v roce 2007, vystavuje Národní knihovna mimo jiné sedm tisků z první tiskařské dílny v Čechách. Všechny najednou je mohla česká veřejnost vidět v minulém století pouze dvakrát, naposledy v roce 1976. Součástí výstavy i jejího názvu – Záhada Kroniky trojánské. Počátek českého knihtisku – je i tisk, o němž se v české knihovědě vedou spory, zda je, nebo není nejstarším českým tiskem.

„V kronice je napsaný rok 1468, ale není v ní napsáno, zda jde o rok, kdy byla vytištěna. Už Josef Dobrovský upozorňoval, že sazeč rok pouze opsal z rukopisu, který je uložen v Národní knihovně,“ přibližuje důvod pochyb odborník na staré tisky a autor výstavy Kamil Boldan.

Pomocí metody vodoznaků se pokusil dokázat, co už před ním potvrdily v druhé polovině dvacátého století výzkumy jeho kolegyně v oboru Emy Urbánkové – že Trojánská kronika je mladší, než naznačuje v ní uvedený letopočet. Část odborníků ale s takovými závěry nesouhlasí. „Všechny důkazy jsou nepřímé a jsou pouhou spekulací,“ domnívá se například odborník na prvotisky Petr Mašek.

9 minut
Reportáž Jiřího Svobody a rozhovor s Kamilem Boldanem
Zdroj: ČT24

Pokud by měli pravdu jeho odpůrci, pak by nejstarší vytištěnou knihou v Čechách byla latinská Statuta arcibiskupa Arnošta z Pardubic s nezpochybnitelným vročením 1476. Rozdíl osmi let by Plzeň posunul z pozice osmého města (a Čechy z pozice druhého národa), kam se Gutenbergův vynález dostal, až zhruba na osmdesátou.

Gutenbergova doba

Expozice v Národní knihovně chce představit změny, které knihtisk přinesl lidem na sklonku středověku. „Chce ukázat v jistém evropském kontextu okolnosti uvedení knihtisku do Čech, včetně předstupňů,“ potvrdil Kamil Boldan.

Návštěvníci si mohou prohlédnout tři fragmenty Gutenbergových tisků, vzácné kolorované dřevořezové jednolisty Gutenbergovy doby i nejstarší tisky vydané v některé z evropských zemích. Vůbec poprvé je vystaven tzv. Odpustkový list, vydaný za účelem shromáždění prostředků na boj proti Turkům a obranu Kypru, který v Mohuči v roce 1454 vysadil Johann Gutenberg. 

České tiskařské začátky představí mimo jiné sedm tisků z první dílny v Čechách. Šest z nich má ve svých fondech Národní knihovna, sedmý unikát vlastní Strahovská knihovna premonstrátů. Tři tisky jsou latinské, zbylé čtyři české. Všechny si návštěvníci mohou prohlédnout do konce května.

  • Z výstavy Záhada Kroniky trojánské. Počátek českého knihtisku v Národní knihovně autor: Eva Hodíková, zdroj: Národní knihovna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1497/149675.jpg
  • Počátek českého knihtisku autor: Eva Hodíková, zdroj: Národní knihovna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1497/149670.jpg
  • Počátek českého knihtisku autor: Eva Hodíková, zdroj: Národní knihovna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1497/149672.jpg
  • Počátek českého knihtisku autor: Eva Hodíková, zdroj: Národní knihovna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1497/149671.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Poslední návrat do Peru. Česky vyšel román nobelisty Llosy

Esejista a romanopisec Mario Vargas Llosa se ve svém posledním románu vrátil do rodného Peru. Nositel Nobelovy ceny za literaturu zemřel letos v dubnu, kniha Vám teď věnuji své ticho vyšla nyní česky v překladu Anežky Charvátové.
před 41 mminutami

Island se přidal k zemím bojkotujícím Eurovizi kvůli účasti Izraele

Island je pátou zemí, která se rozhodla odstoupit z příštího ročníku mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Oznámila to ve středu rada islandské veřejnoprávní vysílací společnosti RÚV, informují tiskové agentury APA a AP.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ochotníci se dostali na seznam UNESCO

Výbor UNESCO zapsal hraní amatérského divadla v Česku na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo kultury a na síti X to uvedlo také samotné UNESCO. Je to desátá položka, kterou Česko na seznamu má. Už dříve na něj byly zapsány například jízdy králů, sokolnictví či modrotisk.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Méně filmů v kinech a streamovací obr? Co přináší přetahovaná o Warner Bros. Discovery

Paramount Skydance chce zabránit vytvoření dominantního giganta na filmovém trhu, který by vznikl, pokud by Netflix od Warner Bros. Discovery převzal filmová studia i konkurenční platformu HBO Max. Ve snaze zvrátit nedávno zveřejněnou dohodu proto Paramount nabídl, že odkoupí celou společnost WBD, tedy včetně kabelové televizní sítě. Hollywood i znalci zábavního průmyslu vedou diskuse, co tyto vlastnické změny můžou přinést. Ubude filmů pro kina?
9. 12. 2025

ČT chystá na jaro Místo zločinu Zlín, černou komedii Lajf i pečení

Česká televize představila programové novinky na jaro 2026. Mimo jiné se vrátí pořad Peče celá země a série Místo zločinu se rozšíří o Zlín. Tvůrčí dvojice Jiří Strach a Marek Epstein představí černou komedii Lajf. Novinkou zaměřenou na deváťáky je projekt DouČTo a ČT sport čekají přenosy ze zimní olympiády.
9. 12. 2025

Nominace Zlatých glóbů vede drama Jedna bitva za druhou

Nominace na Zlaté glóby ovládlo americké drama Jedna bitva za druhou režiséra Paula Thomase Andersona, získalo jich devět. Následuje snímek Citová hodnota s osmi nominacemi a film Hříšníci se sedmi.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Klempíř považuje za prioritu stabilitu, financování a dostupnost kultury

Kandidát Motoristů na ministra kultury Oto Klempíř označil diskusi s prezidentem Petrem Pavlem za noblesní. Řekl, že jeho prioritou ve funkci by byla stabilita nebo financování kultury, aby měly instituce i umělci dlouhodobou jistotu. Chce také, aby byla kultura dostupná všem. S Pavlem se shodli na nutnosti chránit nezávislost veřejnoprávních médií. Následoval ho Boris Šťastný, nominovaný na post ministra sportu. Kandidát na ministra životního prostředí Filip Turek se omluvil ze zdravotních důvodů, proti jeho jmenování má hlava státu výhrady.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
8. 12. 2025
Načítání...