Nadějné knižní vyhlídky: Se šproty k Berounce. Polský autor se dostává pod povrch Oty Pavla

Zlatí úhoři se mrskají v Berounce, ale ujít nelze ani smutku ze Smrti krásných srnců. Knižní vzpomínky Oty Pavla jsou poetické a zároveň melancholické a do krajiny spisovatelova dětství dovedou čtenáře přenést i dnes. Podmanily si také polského prozaika a překladatele Aleksandera Kaczorowského, jak dokládá životopis Ota Pavel: pod povrchem. Českým čtenářům titul zprostředkuje od 18. srpna nakladatelství Host. Překlad vychází v roce, kdy by autor próz o dětství, ovšem také o sportu oslavil devadesáté narozeniny. Z chystané knihy nabízíme ukázku.

Za Pavlův životopis byl Aleksander Kaczorowski nominován na prestižní polskou cenu Nike. Sepsal mimo jiné také biografii Václava Havla a věnuje se překladům i dalších českých autorů. Své sousedy zná tedy poměrně dobře, rozpovídal se o nich loni i v rozhovoru pro list Gazeta Wyborcza.

„Společnost, která nebyla s to bojovat za svůj stát, se nakonec změnila v pospolitost konzumentů, které spojuje láska k pivu,“ nešetřil Čechy v interview. „Je to dobře vidět v próze Oty Pavla, který jako zralý člověk dospěl k názoru, že na něm nic nezáleží, a tedy musí prožít svůj život co nejlépe, uzavřen v soukromí a u psaní knížek,“ vypomohl si příkladem svého oblíbeného českého spisovatele.

V životopise Oty Pavla mísí reportážní styl s téměř románovým líčením. Přibližuje nejen autorův život a rodinu, ale také názory na politiku a popisuje místa, která byla pro Pavla důležitá. Kaczorowského prózu lze číst i jako intimní ságu dvacátého století, její hrdina je totiž dobrým příkladem, jak velké události určují lidský osud, aniž by na ně člověk měl jakýkoli vliv. 

Ukázka z knihy

Jakmile skončila válka, Ota si vyrazil na Berounku, „sám, s batohem a jedním prutem. Bydleli jsme zas v Praze, a tak jsem jel ze smíchovského nádraží vláčkem se špinavými okny. Plivl jsem na kapesník a udělal jsem v okně čisté, kulaté okénko […] a chtělo se mi brečet,“ vzpomínal. „Viděl jsem po šesti letech zase řeku. Měl jsem tvář přimáčknutou na skle, aby mi nic neuniklo. Řeku jsem měl rád víc než cokoli na světě, a styděl jsem se tehdy za to.“

O mnoho let později, v dubnu 2016, jsem si tu trasu projel i já. Nastoupil jsem na hlavním nádraží do vlaku a na Smíchově ke mně přistoupil starý kamarád Tadek. Vpadl do kupé s batohem a v něm měl kromě spousty užitečných věcí něco, na co já zapomněl jako na smrt. Lahev vodky a umělohmotnou krabičku s uzenými šproty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové popsali nejstarší lidské jeskynní umění. Našli ho v Indonésii

Lidé tvořili umění zřejmě od počátku doby, kdy se začali stávat inteligentními bytostmi. Tyto počátky se ale nedochovaly. Teď ale vědci v indonéské jeskyni odhalili zatím nejstarší důkaz této lidské činnosti.
před 9 mminutami

Nominace na Oscara vysbírali rekordní Hříšníci, český Hurikán neuspěl

Nominacím na ceny Oscar za rok 2025 vévodí film Hříšníci režiséra Ryana Cooglera. Překonal dokonce dosavadní rekord v počtu nominací, má jich o dvě víc, tedy šestnáct. Český krátkometrážní animovaný snímek Hurikán režiséra Jana Sasky se do finále nedostal. Vítězové si pro prestižní sošky dojdou v polovině března.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Třiadvacet postav pro dva herce. Changes ukazují, jak se za den změníme

Dva herci ztvárňují třiadvacet postav v intimní a zároveň ironické inscenaci Changes, kterou v české premiéře uvádí Národní divadlo Brno. Hra současné německé dramatičky Maji Zadeové sleduje jediný den v životě partnerské dvojice a zároveň svět kolem, který se neustále proměňuje.
před 17 hhodinami

Martin Salajka se prodírá mlhovinou mimo realitu

Martina Salajku přivedla k malování příroda. Teď se k ní vrací ještě intenzivněji než kdy dřív, jak ukazuje i ohlédnutí za jeho tvorbou z posledních dvou let na výstavě Nebula, tedy Mlhovina, v pražské Trafo Gallery.
před 20 hhodinami

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
21. 1. 2026

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
21. 1. 2026

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
21. 1. 2026

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
21. 1. 2026
Načítání...