Na výstavě v Ostravě se rýsuje polská geometrie

Tradici a současnost polského umění srovnává galerie v Dolních Vítkovicích. Milan Dobeš Museum představuje díla výtvarníků, které zajímá geometrická abstrakce. Výstava s názvem Polská geometrie zahrnuje výběr z tvorby od poloviny dvacátého století až po současnost.

Tradici v Ostravě zastupuje například Wojciech Fangor. V šedesátých letech emigroval do Ameriky a jako jeden z mála umělců z východního bloku měl svou vlastní výstavu v Guggenheimově muzeu v New Yorku. Druhou výtvarnou hvězdou ostravské výstavy je Ryszard Winiarski. Ve své tvorbě kombinoval už v sedmdesátých letech konstruktivismus s teorií náhody.

I další z vystavených umělců Kajetan Sosnowski byl zásadním tvůrcem polské geometrické scény. „Vytvářel geometrické obrazce z látek, v šedesátých letech dokonce začal dělat intervence. Podobně jako Lucio Fontana, který prořezával obrazy žiletkou, Sosnowski do svých obrazů zasahoval šitím,“ připomíná kurátor Jan Světlík. 

Minulá generace polské geometrické abstrakce se v muzeu střetává se současnou. Je náhodou, že současné umění reprezentují jen ženy. Spirály a nekonečné galaxie na plátnech Marie Osiecké jsou podobenstvím lidského bytí. „Vyprávím o člověku, který složitou cestou prochází životem. Snaží se jít neustále dopředu, aniž by věděl, v které chvíli jeho spirála skončí,“ upřesnila.

3 minuty
V Ostravě vystavují polskou geometrii
Zdroj: ČT24

Dominiku Radomskou inspiruje především architektura, konstruktivismus a také lidé. V Ostravě je k vidění například ženská figura, kterou vytvořila z různých geometrických tvarů. „Takto ji vidím a takto bych ji chtěla ukázat,“ poznamenává výtvarnice. 

 V Polsku má geometrická abstrakce velkou tradici, věnují se jí cíleně i na školách. „U nás je tato scéna téměř nulová. Žáci Milana Dobeše nebo Zdeňka Sýkory prostě aktuálně nejsou,“ srovnává Světlík. Inspiraci v polské tvorbě mohou návštěvníci galerie hledat do 17. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 7 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...