Na výstavách v Olomouci lze ztratit rovnováhu i si zakouřit

Galerie Caesar v Olomouci otevřela sezonu výstavou obrazů místního malíře Miroslava Šnajdra mladšího. Má název 30 + 30 a odkazuje na autorovo loňské jubileum. Jiné olomoucké výstavní síni – Telegraph Gallery – dominuje světelný labyrint. Na míru prostoru ho vytvořil sochař a vizuální umělec Pavel Korbička.

Výstava 30 + 30 vznikla sice k jubileu Miroslava Šnajdra mladšího, není ale retrospektivní. Zachycuje autorovu tvorbu za posledního půldruhého roku. Nabízí typické velkoformátové malby na papíře, ale i sérii menších kreseb na plátně. Inspirací k těmto obrazům byla pandemie. „Lidé se nemohli potkávat. Já osobně nekouřím, nicméně cigáro se pro mě stalo symbolem setkávání, přátelství,“ vysvětluje zobrazené motivy malíř.

Velkoformátové figurativní malby tvoří už desítky let. Začala jimi jeho profesionální kariéra. Měl na co navazovat, je pokračovatelem dvou výtvarnických generací. Jeho otec Miroslav Šnajdr starší má už od šedesátých let vybudovanou pozici nejen na moravské, ale i celorepublikové scéně. K malířství oba Miroslavy přivedl děda vystavujícího autora – František Šnajdr z Tovéře u Olomouce. V devatenácti letech přišel o obě ruce a své krajinomalby maloval protézami.

Výstava 30 + 30 je k vidění téměř do konce ledna. Třicet let fungování zároveň slaví i samotná Galerie Caesar. „V začátcích, v devadesátých letech, to byla první galerie, která sem do regionu přivážela mimořádné a vysoce kvalitní umění,“ upozorňuje historička umění Štěpánka Bieleszová.

Na letošek plánuje galerie jedenáct výstav, svou tvorbu představí například Tomáš Císařovský či islandský malíř Helgi Thorgils Fridjonsson. V létě se návštěvníci seznámí s uměním v českých videohrách.

Nahrávám video
Galerie Caesar vystavuje Miroslava Šnajdra mladšího
Zdroj: ČT24

Space of Perception

Na novou výstavu zve v Olomouci také Telegraph Gallery. Světelná instalace s názvem Space of Perception dokáže znejistit divákovy smysly. Světelné efekty v labyrintu reagují na pohyb příchozího.

„Ve chvíli, kdy je zakřivený prostor a každým okem vidíte jiný úhel, dochází k situaci, kdy nemůžete najít takzvaný referenční bod, kde se střetávají pohledy obou očí. Tady vás to ruší a může docházet k tomu, že někdo zavrávorá nebo ztratí rovnováhu,“ vysvětluje autor instalace Pavel Korbička.

Podle autora je dílo částečně reflexí covidové situace. „Vstupujete do prostoru a můžete vstupovat jinudy. To můžou splňovat určitá covidová opatření, ale není to moje primární myšlenka. Pro mě je důležité vnímání člověka, co to s ním dělá. Nepotřebuju vyprávět příběh, protože každý, kdo sem vstoupí, zažije ten svůj,“ dodává.

Více než osmdesátimetrový labyrint je sestaven z polykarbonátových desek, jimiž se zastřešují bazény, a šestnácti neonových tyčí – červených a modrých. „Modrá rozmlžuje prostor, to znamená, že není tak ostrá jako červená. V určitých fázích té instalace navozuje dojem mlhoviny,“ upřesňuje Korbička.

Nahrávám video
Labyrint v Telegraph Gallery znejišťuje vnímání
Zdroj: ČT24

Světlem, prostorem, pohybem a zvukem se zabývá ve své tvorbě dlouhodobě. „Myslím si, že je nevyčerpatelné v tom, co nabízí, jakým způsobem dokáže modulovat prostor, dokáže ovlivňovat naše smysly a nálady,“ říká o světle.

Labyrintem Space of Perception lze procházet do poloviny února, galerie ale upozorňuje, že světelné objekty nemusí být vhodné pro návštěvníky s psychickým či neurologickým onemocněním. Po dernisáži instalace zůstane zachována v novém klipu zpěvačky Giudi, natočila ho totiž přímo v labyrintu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 6 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 9 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 14 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...