Na výstavách v Olomouci lze ztratit rovnováhu i si zakouřit

Galerie Caesar v Olomouci otevřela sezonu výstavou obrazů místního malíře Miroslava Šnajdra mladšího. Má název 30 + 30 a odkazuje na autorovo loňské jubileum. Jiné olomoucké výstavní síni – Telegraph Gallery – dominuje světelný labyrint. Na míru prostoru ho vytvořil sochař a vizuální umělec Pavel Korbička.

Výstava 30 + 30 vznikla sice k jubileu Miroslava Šnajdra mladšího, není ale retrospektivní. Zachycuje autorovu tvorbu za posledního půldruhého roku. Nabízí typické velkoformátové malby na papíře, ale i sérii menších kreseb na plátně. Inspirací k těmto obrazům byla pandemie. „Lidé se nemohli potkávat. Já osobně nekouřím, nicméně cigáro se pro mě stalo symbolem setkávání, přátelství,“ vysvětluje zobrazené motivy malíř.

Velkoformátové figurativní malby tvoří už desítky let. Začala jimi jeho profesionální kariéra. Měl na co navazovat, je pokračovatelem dvou výtvarnických generací. Jeho otec Miroslav Šnajdr starší má už od šedesátých let vybudovanou pozici nejen na moravské, ale i celorepublikové scéně. K malířství oba Miroslavy přivedl děda vystavujícího autora – František Šnajdr z Tovéře u Olomouce. V devatenácti letech přišel o obě ruce a své krajinomalby maloval protézami.

Výstava 30 + 30 je k vidění téměř do konce ledna. Třicet let fungování zároveň slaví i samotná Galerie Caesar. „V začátcích, v devadesátých letech, to byla první galerie, která sem do regionu přivážela mimořádné a vysoce kvalitní umění,“ upozorňuje historička umění Štěpánka Bieleszová.

Na letošek plánuje galerie jedenáct výstav, svou tvorbu představí například Tomáš Císařovský či islandský malíř Helgi Thorgils Fridjonsson. V létě se návštěvníci seznámí s uměním v českých videohrách.

Nahrávám video
Galerie Caesar vystavuje Miroslava Šnajdra mladšího
Zdroj: ČT24

Space of Perception

Na novou výstavu zve v Olomouci také Telegraph Gallery. Světelná instalace s názvem Space of Perception dokáže znejistit divákovy smysly. Světelné efekty v labyrintu reagují na pohyb příchozího.

„Ve chvíli, kdy je zakřivený prostor a každým okem vidíte jiný úhel, dochází k situaci, kdy nemůžete najít takzvaný referenční bod, kde se střetávají pohledy obou očí. Tady vás to ruší a může docházet k tomu, že někdo zavrávorá nebo ztratí rovnováhu,“ vysvětluje autor instalace Pavel Korbička.

Podle autora je dílo částečně reflexí covidové situace. „Vstupujete do prostoru a můžete vstupovat jinudy. To můžou splňovat určitá covidová opatření, ale není to moje primární myšlenka. Pro mě je důležité vnímání člověka, co to s ním dělá. Nepotřebuju vyprávět příběh, protože každý, kdo sem vstoupí, zažije ten svůj,“ dodává.

Více než osmdesátimetrový labyrint je sestaven z polykarbonátových desek, jimiž se zastřešují bazény, a šestnácti neonových tyčí – červených a modrých. „Modrá rozmlžuje prostor, to znamená, že není tak ostrá jako červená. V určitých fázích té instalace navozuje dojem mlhoviny,“ upřesňuje Korbička.

Nahrávám video
Labyrint v Telegraph Gallery znejišťuje vnímání
Zdroj: ČT24

Světlem, prostorem, pohybem a zvukem se zabývá ve své tvorbě dlouhodobě. „Myslím si, že je nevyčerpatelné v tom, co nabízí, jakým způsobem dokáže modulovat prostor, dokáže ovlivňovat naše smysly a nálady,“ říká o světle.

Labyrintem Space of Perception lze procházet do poloviny února, galerie ale upozorňuje, že světelné objekty nemusí být vhodné pro návštěvníky s psychickým či neurologickým onemocněním. Po dernisáži instalace zůstane zachována v novém klipu zpěvačky Giudi, natočila ho totiž přímo v labyrintu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 8 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 9 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...