Na výstavách v Olomouci lze ztratit rovnováhu i si zakouřit

Galerie Caesar v Olomouci otevřela sezonu výstavou obrazů místního malíře Miroslava Šnajdra mladšího. Má název 30 + 30 a odkazuje na autorovo loňské jubileum. Jiné olomoucké výstavní síni – Telegraph Gallery – dominuje světelný labyrint. Na míru prostoru ho vytvořil sochař a vizuální umělec Pavel Korbička.

Výstava 30 + 30 vznikla sice k jubileu Miroslava Šnajdra mladšího, není ale retrospektivní. Zachycuje autorovu tvorbu za posledního půldruhého roku. Nabízí typické velkoformátové malby na papíře, ale i sérii menších kreseb na plátně. Inspirací k těmto obrazům byla pandemie. „Lidé se nemohli potkávat. Já osobně nekouřím, nicméně cigáro se pro mě stalo symbolem setkávání, přátelství,“ vysvětluje zobrazené motivy malíř.

Velkoformátové figurativní malby tvoří už desítky let. Začala jimi jeho profesionální kariéra. Měl na co navazovat, je pokračovatelem dvou výtvarnických generací. Jeho otec Miroslav Šnajdr starší má už od šedesátých let vybudovanou pozici nejen na moravské, ale i celorepublikové scéně. K malířství oba Miroslavy přivedl děda vystavujícího autora – František Šnajdr z Tovéře u Olomouce. V devatenácti letech přišel o obě ruce a své krajinomalby maloval protézami.

Výstava 30 + 30 je k vidění téměř do konce ledna. Třicet let fungování zároveň slaví i samotná Galerie Caesar. „V začátcích, v devadesátých letech, to byla první galerie, která sem do regionu přivážela mimořádné a vysoce kvalitní umění,“ upozorňuje historička umění Štěpánka Bieleszová.

Na letošek plánuje galerie jedenáct výstav, svou tvorbu představí například Tomáš Císařovský či islandský malíř Helgi Thorgils Fridjonsson. V létě se návštěvníci seznámí s uměním v českých videohrách.

Nahrávám video

Space of Perception

Na novou výstavu zve v Olomouci také Telegraph Gallery. Světelná instalace s názvem Space of Perception dokáže znejistit divákovy smysly. Světelné efekty v labyrintu reagují na pohyb příchozího.

„Ve chvíli, kdy je zakřivený prostor a každým okem vidíte jiný úhel, dochází k situaci, kdy nemůžete najít takzvaný referenční bod, kde se střetávají pohledy obou očí. Tady vás to ruší a může docházet k tomu, že někdo zavrávorá nebo ztratí rovnováhu,“ vysvětluje autor instalace Pavel Korbička.

Podle autora je dílo částečně reflexí covidové situace. „Vstupujete do prostoru a můžete vstupovat jinudy. To můžou splňovat určitá covidová opatření, ale není to moje primární myšlenka. Pro mě je důležité vnímání člověka, co to s ním dělá. Nepotřebuju vyprávět příběh, protože každý, kdo sem vstoupí, zažije ten svůj,“ dodává.

Více než osmdesátimetrový labyrint je sestaven z polykarbonátových desek, jimiž se zastřešují bazény, a šestnácti neonových tyčí – červených a modrých. „Modrá rozmlžuje prostor, to znamená, že není tak ostrá jako červená. V určitých fázích té instalace navozuje dojem mlhoviny,“ upřesňuje Korbička.

Nahrávám video

Světlem, prostorem, pohybem a zvukem se zabývá ve své tvorbě dlouhodobě. „Myslím si, že je nevyčerpatelné v tom, co nabízí, jakým způsobem dokáže modulovat prostor, dokáže ovlivňovat naše smysly a nálady,“ říká o světle.

Labyrintem Space of Perception lze procházet do poloviny února, galerie ale upozorňuje, že světelné objekty nemusí být vhodné pro návštěvníky s psychickým či neurologickým onemocněním. Po dernisáži instalace zůstane zachována v novém klipu zpěvačky Giudi, natočila ho totiž přímo v labyrintu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 11 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 12 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...