Jidáš Iškariotský byl zrádce. Tím charakteristika učedníka, jenž za třicet stříbrných zaprodal svého učitele, víceméně končí. Současnou nizozemskou dramatičku Lot Vekemansovou ale zajímala vnitřní motivace, která Jidáše k činu vedla, a jeho vlastní sebehodnocení. O nejslavnějším zrádci tak napsala monodrama Jidáš. V české premiéře ho na začátku září uvedla studentská umělecká skupina OLDStars.
Autorka hry se inspirovala Jidášovým evangeliem, textem složeným z rozhovorů Ježíše s Jidášem a ostatními učedníky. Z původního apoštola, který měl šířit Kristovo učení, se stal po zrádném polibku muž, jímž všichni po celá staletí opovrhují. Jeho čin je přitom pro křesťanství významným – bez něj by nedošlo k událostem, které jsou základem tohoto náboženství.
„Myslím, že příběh Jidáše je ukázkou černobílosti. Je chápaný jako zrádce a nic víc, ani v Bibli o něm není moc napsaného,“ domnívá se herecký představitel Jidáše Petr Jeřábek. Sám pochází z křesťanské rodiny a přiznává, že hra ho při prvním čtení pobouřila. Nakonec ale na textu ocenil symboličnost a mnohovrstevnatost.
Hra nechce Jidáše obhájit, ale ukázat ho jako obyčejného člověka. „Nejvíce mě lákalo, že mu můžeme přiřadit vlastnosti, které by u něj nikdo třeba ani nečekal, jako stud a strach,“ prozradil režisér Matyáš Řezníček.
Jidáše přibližují divadelníci divákům v komorním prostoru bytového divadla v Praze-Vršovicích. „Tak blízký kontakt má řadu výhod, je fajn, když něco znamená i pohnutí oka nebo prstu,“ zve na představení Petr Jeřábek.
