„Muzikál ohavné krásy.“ Drábek inscenuje slavný příběh sloního muže

Nahrávám video

Dramatika Davida Drábka zaujal osud Josepha Merricka, který byl přezdíván sloní muž kvůli tělesným deformacím. Jeho příběh teď uvádí v muzikálu Elefantazie v pražském divadle ABC. Do hlavní role obsadil Tomáše Havlínka, jeho zachránce hraje Tomáš Klus.

Muzikál o Josephu Merrickovi přivádí diváka na sklonek devatenáctého století, do britského hlavního města za panování královny Viktorie. Merrick byl atrakcí v místním obludáriu.

Tehdejší společnost ho považovala za zvíře bez emocí a citu a tak se k němu i chovala. Díky doktoru Fredericku Trevesovi, který ho zachránil z ponižujících podmínek, se ukázalo, že to je osoba, která touží po normálním životě.

„Uvnitř člověka, který měl miliardu důvodů zahořknout a být zlý, byla bytost nejen vysoce inteligentní, ale také velmi soucitná a empatická,“ popisuje režisér.

Vlevo historická fotografie Josepha Merricka, vpravo herec Tomáš Havlínek s maskou
Zdroj: ČT24

„Je potřeba začít vnímat rozdíly jako něco, co nás nemá rozdělovat, ale inspirovat, protože to, že jsme každý jiný, je nám všem společné,“ poznamenává Tomáš Klus, který ztvárňuje doktora Trevese.

Režisér Drábek upozorňuje na jinakost i dalšími postavami s tělesným postižením, třeba vousatou ženou Samirou, trojnohým Frankem nebo obrem Moyzessem. Všichni včetně hlavního hrdiny mají jedno společné – odvahu prát se s životem. „Všem ukázal, že i s tak strašným handicapem, takhle špatně rozdanými kartami, může člověk milovat život,“ řekl k Merrickovi Drábek.

Nahrávám video

Sloním mužem byl David Bowie i John Hurt

Nezvyklý příběh zpracovali v minulosti i jiní tvůrci. V roce 1979 měla veliký úspěch hra s názvem Sloní muž. V její londýnské verzi tehdy zazářil i bez velikého líčení a masek David Bowie. Poté se objevil na filmovém plátně snímek Davida Lynche s Johnem Hurtem a Anthonym Hopkinsem.

„Kdo jde na Elefantazii, tak by neměl čekat, že je to nějaký rozezpívaný Lynchův film,“ podotkl Drábek. „Je tam více osudů, v tom je to trochu fantasy,“ poznamenal s tím, že kromě Merricka jako ústřední a nepřehlédnutelnou figuru zahrnuje muzikálové představení třeba i Ghándího, který v té době studoval v Londýně.

Hlavní myšlenka příběhu je nikdy se nevzdat – to, že je někdo ošklivý, nutně neznamená, že musí prožít ošklivý život.

David Drábek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...