Dramatika Davida Drábka zaujal osud Josepha Merricka, který byl přezdíván sloní muž kvůli tělesným deformacím. Jeho příběh teď uvádí v muzikálu Elefantazie v pražském divadle ABC. Do hlavní role obsadil Tomáše Havlínka, jeho zachránce hraje Tomáš Klus.
„Muzikál ohavné krásy.“ Drábek inscenuje slavný příběh sloního muže
Muzikál o Josephu Merrickovi přivádí diváka na sklonek devatenáctého století, do britského hlavního města za panování královny Viktorie. Merrick byl atrakcí v místním obludáriu.
Tehdejší společnost ho považovala za zvíře bez emocí a citu a tak se k němu i chovala. Díky doktoru Fredericku Trevesovi, který ho zachránil z ponižujících podmínek, se ukázalo, že to je osoba, která touží po normálním životě.
„Uvnitř člověka, který měl miliardu důvodů zahořknout a být zlý, byla bytost nejen vysoce inteligentní, ale také velmi soucitná a empatická,“ popisuje režisér.
„Je potřeba začít vnímat rozdíly jako něco, co nás nemá rozdělovat, ale inspirovat, protože to, že jsme každý jiný, je nám všem společné,“ poznamenává Tomáš Klus, který ztvárňuje doktora Trevese.
Režisér Drábek upozorňuje na jinakost i dalšími postavami s tělesným postižením, třeba vousatou ženou Samirou, trojnohým Frankem nebo obrem Moyzessem. Všichni včetně hlavního hrdiny mají jedno společné – odvahu prát se s životem. „Všem ukázal, že i s tak strašným handicapem, takhle špatně rozdanými kartami, může člověk milovat život,“ řekl k Merrickovi Drábek.
Sloním mužem byl David Bowie i John Hurt
Nezvyklý příběh zpracovali v minulosti i jiní tvůrci. V roce 1979 měla veliký úspěch hra s názvem Sloní muž. V její londýnské verzi tehdy zazářil i bez velikého líčení a masek David Bowie. Poté se objevil na filmovém plátně snímek Davida Lynche s Johnem Hurtem a Anthonym Hopkinsem.
„Kdo jde na Elefantazii, tak by neměl čekat, že je to nějaký rozezpívaný Lynchův film,“ podotkl Drábek. „Je tam více osudů, v tom je to trochu fantasy,“ poznamenal s tím, že kromě Merricka jako ústřední a nepřehlédnutelnou figuru zahrnuje muzikálové představení třeba i Ghándího, který v té době studoval v Londýně.
Hlavní myšlenka příběhu je nikdy se nevzdat – to, že je někdo ošklivý, nutně neznamená, že musí prožít ošklivý život.