„Muzikál ohavné krásy.“ Drábek inscenuje slavný příběh sloního muže

3 minuty
Události ČT: Muzikál Elefantazie zachycuje příběh „sloního muže"
Zdroj: ČT24

Dramatika Davida Drábka zaujal osud Josepha Merricka, který byl přezdíván sloní muž kvůli tělesným deformacím. Jeho příběh teď uvádí v muzikálu Elefantazie v pražském divadle ABC. Do hlavní role obsadil Tomáše Havlínka, jeho zachránce hraje Tomáš Klus.

Muzikál o Josephu Merrickovi přivádí diváka na sklonek devatenáctého století, do britského hlavního města za panování královny Viktorie. Merrick byl atrakcí v místním obludáriu.

Tehdejší společnost ho považovala za zvíře bez emocí a citu a tak se k němu i chovala. Díky doktoru Fredericku Trevesovi, který ho zachránil z ponižujících podmínek, se ukázalo, že to je osoba, která touží po normálním životě.

„Uvnitř člověka, který měl miliardu důvodů zahořknout a být zlý, byla bytost nejen vysoce inteligentní, ale také velmi soucitná a empatická,“ popisuje režisér.

Vlevo historická fotografie Josepha Merricka, vpravo herec Tomáš Havlínek s maskou
Zdroj: ČT24

„Je potřeba začít vnímat rozdíly jako něco, co nás nemá rozdělovat, ale inspirovat, protože to, že jsme každý jiný, je nám všem společné,“ poznamenává Tomáš Klus, který ztvárňuje doktora Trevese.

Režisér Drábek upozorňuje na jinakost i dalšími postavami s tělesným postižením, třeba vousatou ženou Samirou, trojnohým Frankem nebo obrem Moyzessem. Všichni včetně hlavního hrdiny mají jedno společné – odvahu prát se s životem. „Všem ukázal, že i s tak strašným handicapem, takhle špatně rozdanými kartami, může člověk milovat život,“ řekl k Merrickovi Drábek.

15 minut
Rozhovor s Davidem Drábkem
Zdroj: ČT24

Sloním mužem byl David Bowie i John Hurt

Nezvyklý příběh zpracovali v minulosti i jiní tvůrci. V roce 1979 měla veliký úspěch hra s názvem Sloní muž. V její londýnské verzi tehdy zazářil i bez velikého líčení a masek David Bowie. Poté se objevil na filmovém plátně snímek Davida Lynche s Johnem Hurtem a Anthonym Hopkinsem.

„Kdo jde na Elefantazii, tak by neměl čekat, že je to nějaký rozezpívaný Lynchův film,“ podotkl Drábek. „Je tam více osudů, v tom je to trochu fantasy,“ poznamenal s tím, že kromě Merricka jako ústřední a nepřehlédnutelnou figuru zahrnuje muzikálové představení třeba i Ghándího, který v té době studoval v Londýně.

Hlavní myšlenka příběhu je nikdy se nevzdat – to, že je někdo ošklivý, nutně neznamená, že musí prožít ošklivý život.

David Drábek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...