Morava jako středoevropská křižovatka. Výstava ukazuje její cestu od Habsburků po EU

Moravské zemské muzeum v Brně ukazuje zásadní okamžiky Moravy v průběhu 20. století. Nová stálá expozice, která se návštěvníkům otevře v Dietrichsteinském paláci, je vrcholem oslav dvoustého výročí založení muzea.

Výstava v Dietrichsteinském paláci sleduje cestu Moravy z Rakouska-Uherska do Evropské unie. Moravu líčí jako středoevropskou křižovatku. Pozornost věnuje politickému, kulturnímu i sociálnímu vývoji ve 20. století i v posledních letech. Posledním motivem filmového sestřihu, který výstavu uzavírá, je odhalení sochy Jošta Lucemburského v Brně v roce 2015.

Muzeum výstavu rozčlenilo do deseti kapitol, od posledních let habsburské monarchie po začleňování Moravy do současných evropských struktur a globalizovaného světa. Ukazuje období světových válek i komunistické diktatury, kterou připomínají třeba propagandistické plakáty, portréty a busty.

Do expozice se vešel Čmelák, Velorex i Čezeta

Expozici na 800 metrech čtverečních tvoří tři stovky předmětů, většinou ze sbírek Moravského zemského muzea. Technické muzeum zapůjčilo jízdní kolo ze Zbrojovky Brno a skútr Čezeta, populární v 60. letech. Největším exponátem je práškovací letoun Zlín Z-37 Čmelák zavěšený u stropu vstupní síně.

2 minuty
Redaktorka Kristýna Březovská popisuje expozici
Zdroj: ČT24

K výrazným prvkům patří také tříkolové vozidlo Velorex, telefonní budka, tiskařský lis na výrobu samizdatů nebo stopadesátikilová pamětní kniha připomínající Výstavu soudobé kultury konanou v roce 1928 v Brně. Je rozevřená na stránce s podpisem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Zpestření výuky dějepisu pro školáky

Podle vedoucího historického oddělení Jana Břečky je podobných výstav věnovaných soudobým dějinám málo. Přitom třeba pro školní výpravy a výuku dějepisu jsou důležité. „Jsme jedni z mála, kteří se o tento nelehký úkol pokusili,“ uvedl.

Výstavu obohacují i projekce dobových filmových a televizních záběrů a dotykové monitory s podrobnými informacemi. Součástí jsou také komiksové příběhy od Lucie Lomové, která navíc vytvořila portréty čtyřiceti moravských osobností.

Dosud muzeum mapovalo ve stálých expozicích v Dietrichsteinském paláci dějiny Moravy od pravěku do středověku. Cílem plánované obměny je pokrýt celou historii země. „Dietrichsteinský palác by se měl stát domem historie, Biskupský dvůr by se zase měl proměnit v sídlo kompletních přírodovědných expozic,“ popsal plány ředitel muzea Jiří Mitáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...