Minulost a příbuzné nelze změnit, platí i v druhé řadě První republiky

Jak pokračují osudy rodu Valentů? Výpravný dobový seriál První republika pokračuje v příběhu jedné rodiny na pozadí událostí v meziválečném období Československa. Druhou řadu začne Česká televize natáčet v listopadu letošního roku.

„V druhé sezoně zachováme základní atributy tohoto výpravného seriálu, rodinné osudy, napětí i dějové vazby na milníky meziválečného Československa,“ naznačil kreativní producent seriálu Jan Maxa.

Minulost se vrací

Příběh rodiny Valentů by měl pokračovat až do konce druhé světová války. V první řadě jej tvůrci začali vyprávět v roce 1918, děj druhé řady začne o deset let později. Z vězení domů se vrací „záporák“ Jaroslav s odhodláním získat zpátky respekt ve společnosti i úspěch v obchodu. Druhá řada chce jeho postavu trochu rehabilitovat.

„Jaroslav je vždy připraven udělat vše pro rodinu a její úspěch. Někdy se kvůli tomu pohybuje na hraně zákona nebo etiky, ale je to zároveň správný chlap se selským rozumem, který díky tomu, jaký je, posouvá rodinu a firmu dopředu,“ domnívá se Filip Bobiňski, autor projektu a producent.

Ján Koleník jako Vladimír Valenta
Zdroj: ČT

V rodinném podnikání o Jaroslava ale nikdo příliš nestojí. I jeho bratra Vladimíra, který vede rodinné povoznictví, čeká vyrovnání s vlastní minulostí, když ho vyhledá spolubojovník z legií a připomene mu tajemství, na které by Vladimír raději zapomněl.

Doba se mění

Kromě osobních problémů do dalších osudů Valentů zasáhnou opět i dějinné a společenské změny. „Ať už to budou oslavy desátého výročí existence republiky, ženská emancipace ve dvacátých letech, rozvoj automobilismu nebo postavení legionářů v poválečné ekonomice a společenském životě,“ nastínil Jan Maxa. „Naší ambicí bude v každém díle přinést vedle samotného příběhu i výrazný vizuální zážitek,“ dodal.

Druhá řada bude mít třináct dílů. Diváci se v nich znovu setkají s Jánem Koleníkem, Janem Vlasákem, Markétou Plánkovou, Veronikou Arichtevou či Jiřím Vyorálkem. Režie se opět ujme Biser A. Arichtev. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 19 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...