Praha - Meky Žbirka má hodně napilno. Ve slavných britských studiích na Abbey Road nahrával písničku, uvažuje o natočení anglicky zpívaného alba, vydává box se svou kompletní diskografií a u toho ještě včera stihl vyprodat O2 arenu. Šedesátkou život opravdu nekončí…
O slovenském slavíkovi se všeobecně ví, že je velkým příznivcem nesmrtelných Beatles. Proto si za předskokany zřejmě zvolil jejich revival, košické Backwards. Pokud pomineme nechutné paruky ve stylu Lennon/McCartney a samotný fakt, proč má někdo snahu opakovat neopakovatelné a pokoušet se vyrovnat liverpoolským hvězdám, předvedla čtveřice zdatnou show. Návštěvníci vyprodané arény se za rytmů slavných pecek vesele vrtěli v židličkách, kterými byla obsypaná plocha jindy sloužící na stání. Atmosféra začínala vibrovat, takže svůj úkol pánové vlastně splnili.
Miro Žbirka si na pódium nakráčel v elegantním obleku, jako by se nechumelilo. Jako by to bylo včera, kdy z rádií zněla jeho Atlantída. Se svou kapelou se tísnil v předním rohu pódia, protože zbytek místa byl obestavěn židlemi pro nadcházející část koncertu se symofnickým orchestrem. Rodák z Bratislavy zvládal set pěvecky zcela bez zaváhání a se stejnou lehkostí bavil publikum jemným osobitým humorem.
Oslava narozenin by bez hostů vyzněla jako poloviční. Žbirka ale ze své kapsy tahal jedno jméno za druhým. Na pódium se tak podíval třeba vzhledově „vyždímaný“ David Koller, který za Mekyho menší pomoci zazpíval Černé anděle od Lucie a svůj hit Chci zas v tobě spát. Prostor dostala i Žbirkova slovenská kolegyně Jana Kirschner nebo zpěvačka Martha, bez níž by skladba Čo bolí, to prebolí nestála za nic. Dr. Jekyll a Mr. Hyde, Možno sa ti zdá, 22 dní nebo Prvá - toť krátký výčet skladeb, které v Praze zazněly.
Děti normalizace se na našeho sousedského „chalana“ zubily od ucha k uchu a zdatně mu sekundovaly ve zpěvu. Takový Biely kvet odezpíval se slzou v oku i ten největší cynik. Našly se dokonce také dvě statečné dámy, jež se Mirovi pokoušely během písně doručit bílou lilii, ale narazily na nepropustnou ochranku.
S nástupem komorního orchestru Moravské filharmonie Olomouc se večer posunul na vyšší level. Všechny skladby dostaly nádech vznešenosti. Ansámbl Mekyho mimo jiné překvapil komorní verzí narozeninové písně Happy birthday, k čemuž se spotánně připojila i celá hala a vestoje aplaudovala skromnému interpretovi k narozeninám.
Jako skalní fanoušek výše zmíněných Beatles si i sám Žbirka vypůjčil z jejich repertoáru Hey Jude a All You Need Is Love. Po dvou hodinách vydatných hudebních porcí ze sebe dramaticky strhl sako a klaněl se několikatisícovému davu. Mimochodem - krátký sestřih z pobytu v „broučím“ někdejším studiu Abbey Road zhlédli návštěvníci na samém začátku koncertu a bylo vidět, že se zpěvák cítil jak ryba ve vodě.
„Miro Žbiro“ je zrátka sympaťák každým coulem, jenž umí ve svých letech ještě stále vymyslet kloudnou show bez estrádních gest.
