Masker se odmaskoval a vyhrál

Praha - Letošním laureátem Ceny 333 pro mladé umělce do 33 let je streetartový výtvarník Jakub Matuška alias Masker, který porotu zaujal svou graffiti instalací Porn Bloopers. „Porota ocenila autorův svobodný a monumentální malířský projev, výrazný změtí významů a velkorysým spojením umělecké tradice se zkušeností street artu,“ zdůvodnil Matuškovo vítězství předseda poroty Jaroslav Róna. Matuškovo dílo i dalších finalistů bude v prostorách Veletržního paláce vystaveno do 9. dubna příštího roku.

V pořadí již pátý držitel ocenění tak za sebou zanechal nejen 150 přihlášených umělců, ale především pak zbylých deset finalistů, mezi kterými byli autoři videí (Adéla Babanová), objektů (Jan Boháč, Jakub Geltner), maleb (Denisa Krausová, Samuel Paučo, Ján Vasilko, Jakub Janovský a Vojtěch Horálek) a instalací ve veřejném prostoru (umělec tvořící pod pseudonymem Epos 257 a dvojice autorů Alessandra Svatek a Artur Magrot).

„Je to takový příjemný, ale zároveň zvláštní pocit. Nevím, jestli jsem to čekal, ale doufal jsem, že by to mohlo vyjít,“ řekl vítěz krátce po převzetí diplomu a šeku na 333.000 korun.

Matuška na plátně monstrózních rozměrů (500 x 400 cm) využil svých zkušeností ze street artu a graffiti. Klasický obraz netradičního vzezření vytvořil akrylovými barvami a spreji. „Ten obraz vznikl asi před dvěma lety díky občanskému sdružení Trafačka, které chtělo udělat výstavu asi pěti nebo šesti velkoformátových obrazů. Sehnaly na ně všechny prostředky a mohl jsem na něm pracovat v jejich prostorách. Měl jsem na ten obraz asi měsíc a půl,“ dodal Matuška.

Jakub Matuška se narodil v roce 1981 v Praze. Studoval střední soukromou školu, kde se specializoval na grafický design. Poté nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU), v ateliéru Vladimír Skrepla studoval malbu. Tento přední představitel současné tuzemské street art a graffiti scény, na které je znám pod pseudonymem Masker, se zabývá také videem, designem, fotografií, objektem, komiksem, kresbou i malbou. Všechny tyto techniky pak ve své tvorbě často kombinuje.

Stěžejním motivem je pro něj figura a její různé stylizace. Inspirací mu jsou gotické výjevy, díla holandského renesančního malíře Hieronyma Bosche nebo raná tvorba španělských malířů Joana Miró či Pabla Picassa. Autor vystavoval v Chebu, Praze a Londýně, jeho graffiti zdobí ulice české metropole i New Yorku.

Odborná porota, v níž letos usedli například konceptuální umělec Jiří Černický či kurátor Radek Wohlmuth, uděluje ocenění za dílo libovolného žánru či média, vytvořené v posledních třech letech. Laureát získá finanční odměnu, vítězné dílo - spolu s výhradními právy na jeho užívání - ale zůstane v majetku NG.

Cena 333 Národní galerie v Praze a Skupiny ČEZ je udělována od roku 2007. Tehdy ocenění získalo umělecké uskupení Ztohoven, v následujících letech se laureáty stali výtvarníci Marek Květán, Petr Bařinka a loňský rok pak studentka AVU Juliana Höschlová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Pohádky po babičce mají nominaci na Evropské filmové ceny

Animované Pohádky po babičce podle knihy Arnošta Goldflama, natočené v koprodukci České televize, jsou nominované na Evropské filmové ceny.
12:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Filmování je to, kým jsem.“ Cruise dostal Oscara, zatím čestného

Tom Cruise se po několika nominacích dočkal Oscara. Prestižní filmové ocenění ovšem nezískal zatím za konkrétní herecký výkon, ale v podobě čestné ceny za celoživotní dílo. Mimo jiné za snahu bránit kina před konkurencí streamingu.
před 2 hhodinami

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025
Načítání...