V pražském parku Marie Terezie odhalili v úterý pomník této habsburské vladařky. Jde o první tuzemskou sochu jediné ženy na českém trůně. Městská část se o umístění díla snažila od roku 2013. „Bude budit debaty,“ očekává místostarosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS).
„Marie Terezie našim zemím přinesla společně se svým synem spoustu nového a dobrého. Z jejích reforem vlastně žijeme dodnes. I proto jsme pro uvedení jejího pomníku vybrali originální a inovativní řešení a já jsem rád, že v Praze 6 bude zajímavé umělecké dílo – skutečná pocta panovnici, která české země přiblížila modernímu světu,“ uvedl k odhalení pomníku na webu Prahy 6 starosta Ondřej Kolář (TOP 09).
Oficiální představení sochy rakouské vladařky a české královny bylo na 20. října stanoveno záměrně. Tohoto dne roku 1740 se Marie Terezie totiž ujala vlády nad habsburskou říší.
Pomník měří pět a půl metru a váží sedm tun. Praha 6 za něj autorovi zaplatila zhruba 3,6 milionu korun. Návrh vytvořil sochař Jan Kovářík spolu s architektem Janem Proksou, který mimo jiné řešil statiku. Dílo se muselo vylehčovat kvůli umístění nad podzemními garážemi, jádro sochy tak vyplňuje polystyren, slupka je vytvořena z takzvaného umělého kamene, s ochranným povrchovým nátěrem před graffiti. Stojí na podstavci z odlehčeného betonu.
Figurka posunutá do dnešní doby
Socha záměrně nemá konkrétní tvář, neodpovídá ani u nás zřejmě nejvíc zapsané podobě Marie Terezie, tedy jako korpulentní vladařky. „Tvar je redukovaný. Chtěli jsme udělat spíše symbol velké vládkyně,“ vysvětlil Kovářík.
Veřejnosti socha připomíná figurku ze hry šachy nebo Člověče, nezlob se. „Zapadá to i do celkového kontextu, protože si můžeme představit Marii Terezii jako jakousi figurku v politické hře tehdejší Evropy,“ nebrání se Kovářík podobným přirovnáním.
Podotýká, že jeho tvůrčí snahou bylo ale udělat dílo odpovídající současné době, ne realistický pomník, jako je třeba monument ve Vídni nebo byla už nestojící jezdecká socha v Bratislavě, které byly vytvořeny ke konci devatenáctého století.
„Navíc v podstatě nevíme, jak Marie Terezie vypadala, na každém obrázku je úplně jiná. Naším záměrem bylo udělat její sochu tak, aby měla jakýsi edukativní charakter. Tím, že je hodně abstrahovaná, tak lidé spíš začnou pátrat, kdo Marie Terezie byla a jak vypadala,“ předpokládá Kovářík. V pátrání jim může pomoci i digitální vizualizace sochy na webu městské části, doplněná o informaci ze života a vlády panovnice.
Na dohled Hradu
Náhodou není, že pomník stojí na dohled od Pražského hradu. „Ideální by bylo, kdyby se park ještě nějakým způsobem směrem k Hradu dokázal otevřít, došlo ke spojení například schodištěm. Dalším bodem jsou dva východy z garáží, které nejsou úplně šťastně řešené. I na doporučení památkářů by měly jít pryč, doufáme, že se to ještě v budoucnu stane,“ podotýká k dalším možným úpravám v okolí sochy architekt Proksa.
Soutěž na podobu pomníku vypsala městská část už v roce 2013, o rok později byly vyhlášeny výsledky, smlouvu se sochařem Janem Kováříkem podepsala radnice předloni. Záměr se setkal i s kritikou v podobě dvou petic. Petentům vadilo především umístění sochy v parku, kde v roce 1942 padl člen protinacistického odboje Václav Morávek. Podporu nápadu naopak vyjádřila monarchistická strana Koruna Česká.
