Luba Skořepová zůstala SAMA. Poslední film zachycuje touhu tvořit až do konce

2 minuty
Luba Skořepová zůstala SAMA
Zdroj: ČT24

Film SAMA je poslední prací herečky Luby Skořepové. Filmový štáb prožil tři měsíce v jejím bytě, aby zachytil osobní zpověď, která vypovídá o smutku na sklonku života i o nezdolné touze tvořit až do konce. Dokument, do kterého koprodukčně vstoupila i Česká televize, se představí na 21. září při příležitosti hereččiných nedožitých 94. narozenin.

Film vypráví o staré ženě, která zůstala na všechno sama. Zájem přátel, rodiny a divadel slábne, a tak se herečka rozhodne, že film je její poslední šancí vrátit se na jeviště. „Musím se naučit žít s těmi lety, ale hrát bych chtěla pořád,“ říká ve filmu Skořepová.

Největší dar je herectví

„Ona si vůbec nedokázala představit, že bude prostě doma,“ upozorňuje režisér Otakar Faifr. Zachycuje, jak Skořepová produkuje vlastní představení, které pro sebe napsala. Pomocí mobilního telefonu zařizuje pronájem sálu, shání režiséra a kolegyni, která by s ní vystupovala.

„V devadesáti letech si nechat vytisknout plakátky na vlastní inscenaci a chodit po okolí divadla a vylepovat plakátky v restauracích, to je u herečky, která strávila bezmála sedmdesát let v Národním divadle, obdivuhodné,“ podotýká Otakar Faifr. Intenzivní zájem měla také o natočení filmu a brzy se stala hlavním motivátorem celého štábu.

Emeritní členka Národního divadla během svého téměř sedmdesátiletého působení na české první scéně vytvořila na 160 rolí. Z prken zlaté kapličky sestoupila až v jednadevadesáti letech. Další role ztvárnila ve filmu a v televizi. „Největší dar, jaký jsem dostala, je herectví,“ tvrdila.

Režisér chce nyní slavnou herečku pomyslně vrátit na divadelní prkna. Dokument SAMA bude mít premiéru 21. září při příležitosti hereččiných nedožitých 94. narozenin. Cílem štábu je, aby se odkaz Luby Skořepové ten den hrál v divadelních sálech po celé republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 14 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 16 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 19 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...