Pedagog, archeolog a spisovatel Eduard Štorch dokázal dětské čtenáře vtáhnout do pravěku jako žádný jiný autor. Před sto lety jim poprvé představil Lovce mamutů. Příběh Kopčema, Veverčáka a Kukačky se opakuje dodnes – nakladatelství Albatros nově pravěké dobrodružství nabízí ve speciální edici, navíc s kapitolou, která knižně dosud nevyšla.
Lovci mamutů ulovili před sto lety české čtenáře
Před sto lety vyšli Lovci mamutů (zdroj: ČT24)
Učitel z pražské periferie Eduard Štroch měl živou fantazii a také koníčka, kterého na začátku dvacátého století ještě neregulovaly zákony. Archeologické výzkumy prováděl – i se svými zvídavými žáky – zejména v Praze a v krajině kolem Lobče na Mělnicku. Zapsal si například, že u pražské Bulovky odkryli kosti mamuta. Ve školních osnovách ale Štorch o tom, co nacházel při vykopávkách, nenašel téměř nic. Rozhodl se proto dětem o pravěku vyprávět vlastní příběhy.
„Člověk je musí brát jako literaturu,“ podotýká ke Štorchovým knihám archeolog Karel Sklenář. „Nešlo mu o vědecké pojednání, on to hlavně všechno psal pro školní děti, aby si při výkladu o prehistorii udělaly určitou představu.“
První vydání Lovců mamutů z roku 1918
Objevy a pedagogický zájem přivedly Štorcha nejprve v roce 1907 k napsání útlého příběhu Člověk diluviální. O jedenáct let později už v rozšířenější verzi vyšel pod názvem Lovci mamutů. „Byly to ještě jen útržkovité skici k románu. Ilustroval je Jaroslav Panuška, jeden z prvních malířů, který kreslil zvířata. Ale fantazie u něj příliš pracovala, ty obrázky nebyly příliš na vědecké bázi,“ popisuje první Lovce mamutů sběratel Jiří Pošva.
Věrohodnější ilustrace k Lovcům mamutům připojil až Zdeněk Burian, s nímž je vyobrazení pravěku nedomyslitelně spojeno. Jeho obrázky nechyběly ani při prvním vydání celého románu v roce 1937. Nicméně ilustrovat Lovce mamutů od té doby zkoušeli i jiní autoři, třeba autor Ferdy Mravence Ondřej Sekora.
Návod na lov mamuta? Nejen v tom se Štorch mýlil
Kniha se stala senzací a vycházela pak ve stotisícových nákladech. Zatímco čtenáři příběhy hltali, odborníci si nemohli nevšimnout, že se Štorch ve snaze o popularizaci historie dopustil řady omylů. Třeba v lovu mamuta. „Je to nesmysl. Lidé neměli tenkrát žádné nástroje, jak by vyhloubili tak hlubokou jámu, aby do ní zapadl a nevylezl ven,“ namítá archeolog Karel Sklenář.
Nepříliš věrohodná mu přijde také cesta, kterou knižní hrdinové urazí. „Začínají na Dyji u Dolních Věstonic, pak se posouvají do jeskyní Moravského krasu, pak se stěhují do Předmostí, potom na Vysočinu a potom do Libně, kam je Štorch potřeboval dostat. Takový pohyb je velice málo pravděpodobný, ve skutečnosti nebyla určitě žádná skupina, která by z Dolních Věstonic táhla až do tehdy poměrně nehostinných Čech,“ vyvrací autorovy představy.
- Lovcům mamutů se věnoval také jeden díl Historie.cs. Do jaké míry život Štorchových hrdinů odpovídá současným vědeckým poznatkům? Podívejte se na video:
Historie.cs: Mamuti a jejich lovci (zdroj: ČT24)
V jiných ohledech Štorch pravěkou společnost naopak podcenil. Nedorozumívali se jen posunky a skřeky, jak se domníval, ale používali už řeč. „Museli mít poměrně bohatý duchovní život a měli veškeré fyzické předpoklady k tomu, aby mluvili normální řečí,“ nepochybuje Sklenář.
Přesto je ke Štorchovým omylům shovívavý – řadu faktů nemohl amatérský archeolog tehdy znát a jeho cílem bylo zaujmout malé čtenáře, ne odborníky.
Štorchovy příběhy v novém vydání
Dnešní nakladatelé jsou přesvědčeni, že dobrodružství Eduarda Štorcha obstojí před dětmi i v současné době.
Lovci mamutů
„Příběhy z pravěku psali i jiní autoři, i evropští, od třicátých let to byla bezmála móda psát příběhy pro děti z historie. Štorch byl ale velmi pečlivý. Od první povídky pracoval třicet let na tom, aby dětem svůj příběh z pravěku převyprávěl. Nejtěžší na té látce je napsat ji tak, aby byla relativně syrová, aby v ní byla tehdejší divočina a divokost, zároveň Štorch vytvořil i speciální jazyk, velice strohý. Tehdejší lidé jsou líčeni primitivně, ale ne hloupě. Nemění se to v nějakou parodii,“ oceňuje na Štorchových pravěkých příbězích programový ředitel Albatrosu Ondřej Müller.
Albatros začal Štorchovy knihy s typickými ilustracemi Zdeňka Buriana vydávat nově ve speciální edici. Jednotlivé tituly po sobě nenásledují v pořadí, v jakém je Štorch původně psal, ale řazení se řídí chronologicky historickým obdobím, o nichž příběhy vyprávějí.
Jako první se tak letos v březnu objevili Lovci mamutů. Nové vydání navíc obsahuje dosud nepublikované kresby a dosud knižně nepublikovanou kapitolou, která prozradí osudy hrdinů po pěti letech od konce původního příběhu. „Založí rodinu a vznikne nový rod lovců mamutů,“ prozradil Ondřej Müller.
Edice bude pokračovat dvojknihou Osada havranů a U Veliké řeky, po nich se čtenáři mohou těšit na Minehavu.