Lovci mamutů ulovili před sto lety české čtenáře

Nahrávám video

Pedagog, archeolog a spisovatel Eduard Štorch dokázal dětské čtenáře vtáhnout do pravěku jako žádný jiný autor. Před sto lety jim poprvé představil Lovce mamutů. Příběh Kopčema, Veverčáka a Kukačky se opakuje dodnes – nakladatelství Albatros nově pravěké dobrodružství nabízí ve speciální edici, navíc s kapitolou, která knižně dosud nevyšla.

Učitel z pražské periferie Eduard Štroch měl živou fantazii a také koníčka, kterého na začátku dvacátého století ještě neregulovaly zákony. Archeologické výzkumy prováděl – i se svými zvídavými žáky – zejména v Praze a v krajině kolem Lobče na Mělnicku. Zapsal si například, že u pražské Bulovky odkryli kosti mamuta. Ve školních osnovách ale Štorch o tom, co nacházel při vykopávkách, nenašel téměř nic. Rozhodl se proto dětem o pravěku vyprávět vlastní příběhy.

 „Člověk je musí brát jako literaturu,“ podotýká ke Štorchovým knihám archeolog Karel Sklenář. „Nešlo mu o vědecké pojednání, on to hlavně všechno psal pro školní děti, aby si při výkladu o prehistorii udělaly určitou představu.“

První vydání Lovců mamutů z roku 1918
Zdroj: ČT24

Objevy a pedagogický zájem přivedly Štorcha nejprve v roce 1907 k napsání útlého příběhu Člověk diluviální. O jedenáct let později už v rozšířenější verzi vyšel pod názvem Lovci mamutů. „Byly to ještě jen útržkovité skici k románu. Ilustroval je Jaroslav Panuška, jeden z prvních malířů, který kreslil zvířata. Ale fantazie u něj příliš pracovala, ty obrázky nebyly příliš na vědecké bázi,“ popisuje první Lovce mamutů sběratel Jiří Pošva.

Věrohodnější ilustrace k Lovcům mamutům připojil až Zdeněk Burian, s nímž je vyobrazení pravěku nedomyslitelně spojeno. Jeho obrázky nechyběly ani při prvním vydání celého románu v roce 1937. Nicméně ilustrovat Lovce mamutů od té doby zkoušeli i jiní autoři, třeba autor Ferdy Mravence Ondřej Sekora.

Návod na lov mamuta? Nejen v tom se Štorch mýlil

Kniha se stala senzací a vycházela pak ve stotisícových nákladech. Zatímco čtenáři příběhy hltali, odborníci si nemohli nevšimnout, že se Štorch ve snaze o popularizaci historie dopustil řady omylů. Třeba v lovu mamuta. „Je to nesmysl. Lidé neměli tenkrát žádné nástroje, jak by vyhloubili tak hlubokou jámu, aby do ní zapadl a nevylezl ven,“ namítá archeolog Karel Sklenář.

Nepříliš věrohodná mu přijde také cesta, kterou knižní hrdinové urazí. „Začínají na Dyji u Dolních Věstonic, pak se posouvají do jeskyní Moravského krasu, pak se stěhují do Předmostí, potom na Vysočinu a potom do Libně, kam je Štorch potřeboval dostat. Takový pohyb je velice málo pravděpodobný, ve skutečnosti nebyla určitě žádná skupina, která by z Dolních Věstonic táhla až do tehdy poměrně nehostinných Čech,“ vyvrací autorovy představy.

  • Lovcům mamutů se věnoval také jeden díl Historie.cs. Do jaké míry život Štorchových hrdinů odpovídá současným vědeckým poznatkům? Podívejte se na video:
Nahrávám video

V jiných ohledech Štorch pravěkou společnost naopak podcenil. Nedorozumívali se jen posunky a skřeky, jak se domníval, ale používali už řeč. „Museli mít poměrně bohatý duchovní život a měli veškeré fyzické předpoklady k tomu, aby mluvili normální řečí,“ nepochybuje Sklenář.

Přesto je ke Štorchovým omylům shovívavý – řadu faktů nemohl amatérský archeolog tehdy znát a jeho cílem bylo zaujmout malé čtenáře, ne odborníky. 

Štorchovy příběhy v novém vydání

Dnešní nakladatelé jsou přesvědčeni, že dobrodružství Eduarda Štorcha obstojí před dětmi i v současné době.

Lovci mamutů
Zdroj: Albatros

„Příběhy z pravěku psali i jiní autoři, i evropští, od třicátých let to byla bezmála móda psát příběhy pro děti z historie. Štorch byl ale velmi pečlivý. Od první povídky pracoval třicet let na tom, aby dětem svůj příběh z pravěku převyprávěl. Nejtěžší na té látce je napsat ji tak, aby byla relativně syrová, aby v ní byla tehdejší divočina a divokost, zároveň Štorch vytvořil i speciální jazyk, velice strohý. Tehdejší lidé jsou líčeni primitivně, ale ne hloupě. Nemění se to v nějakou parodii,“ oceňuje na Štorchových pravěkých příbězích programový ředitel Albatrosu Ondřej Müller.

Albatros začal Štorchovy knihy s typickými ilustracemi Zdeňka Buriana vydávat nově ve speciální edici. Jednotlivé tituly po sobě nenásledují v pořadí, v jakém je Štorch původně psal, ale řazení se řídí chronologicky historickým obdobím, o nichž příběhy vyprávějí. 

Jako první se tak letos v březnu objevili Lovci mamutů. Nové vydání navíc obsahuje dosud nepublikované kresby a dosud knižně nepublikovanou kapitolou, která prozradí osudy hrdinů po pěti letech od konce původního příběhu. „Založí rodinu a vznikne nový rod lovců mamutů,“ prozradil Ondřej Müller.

Edice bude pokračovat dvojknihou Osada havranů a U Veliké řeky, po nich se čtenáři mohou těšit na Minehavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Stuart z Teorie velkého třesku dostal vlastní sci-fi seriál

Příběh Stuarta, majitele obchodu s komiksy z amerického sitcomu Teorie velkého třesku, se dočkal vlastního zpracování. V seriálu Jak Stuart nezachránil vesmír cestuje postava skrz alternativní verze našeho vesmíru. Shledá se při tom i s dalšími postavami z původní seriálové ságy. Žánr sitcomu ale mění za akční sci-fi s nádechem satiry. Pořád je to ten stejný Stuart jako dřív, ale tentokrát aspoň vytáhne paty z obchodu s komiksy, říkají představitelé hlavních rolí.
před 3 hhodinami

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
před 23 hhodinami

VideoTvorbu všestranného umělce Františka Skály zachycuje nový dokument

Nový dokument Petra Slavíka Veřejný prostor Františka Skály portrétuje multižánrového českého umělce, který byl hostem 90’ ČT24. V rozhovoru s Nikolou Reindlovou mluvil jak o průběhu natáčení, tak o své tvorbě, o tom, co ze svého soukromí si chrání, a o co se naopak dělí, nebo o fotografii na filmovém plakátu. „Všechno mě baví z výtvarné činnosti,“ shrnul umělec svůj radostný přístup k tvorbě.
včera v 06:00

VideoJazzový Vivaldi v Obecním domě. Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble

Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble. Slovenské kvarteto ve Smetanově síni Obecního domu v úterý zahraje Čtvero ročních dob italského skladatele Antonia Vivaldiho. Klasickou hudbu propojují s jazzovými prvky a především s improvizací. Koncert je prvním z pražské odnože festivalu Viva Musica. Ten na Slovensku v roce 2005 založil Matej Drlička, bývalý generální ředitel Slovenského národního divadla.
21. 7. 2026

Centrum Prahy je památkovou rezervací už 55 let

Před pětapadesáti lety, 21. července 1971, se historické jádro Prahy stalo městskou památkovou rezervací. Šlo o klíčové rozhodnutí tehdejší vlády, které sice zachránilo stovky unikátních budov před demolicí, zároveň ale přineslo také výzvu, jak skloubit ochranu památek s moderním životem ve městě.
21. 7. 2026

K Barrandovskému mostu se vrátí Rovnováha. Stát to bude 13 milionů

Praha postaví repliku rozměrné betonové plastiky Rovnováha, která se v pátek zřítila u Barrandovského mostu. Pražští radní v pondělí schválili uvolnění 13 milionů korun na její zhotovení. Provoz na Barrandovském mostu už je po pátečním zřícení díla bez omezení. Uzavřená zůstává pouze menší oblast pod mostem, kde dělníci pokračují v úklidu.
20. 7. 2026

VideoSuzanne Vega v Praze prošla čtyři dekády své tvorby. Na pódiu se dnes cítí svobodněji

Americká písničkářka Suzanne Vega představila v Praze skladby ze čtyř desetiletí své kariéry i nejnovější album Flying with Angels. Jeho název ji napadl ve snu a nejprve podle něj napsala píseň. Jako zkušenější interpretka se podle svých slov cítí sebevědoměji, na pódiu se více pohybuje a vyjadřuje se způsoby, na které byla před čtyřiceti lety příliš citlivá. Rozhovor se zpěvačkou vedla Alžběta Stančáková.
20. 7. 2026

Zemřela oscarová herečka Frickerová, proslavila se i rolí v Sám doma 2

V Dublinu ve čtvrtek večer po vleklých zdravotních problémech zemřela v 81 letech irská oscarová herečka Brenda Frickerová, napsala agentura AP. Čeští diváci ji znají například jako holubí ženu ze snímku Sám doma 2: Ztracen v New Yorku.
17. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.