Lovci mamutů ulovili před sto lety české čtenáře

Nahrávám video

Pedagog, archeolog a spisovatel Eduard Štorch dokázal dětské čtenáře vtáhnout do pravěku jako žádný jiný autor. Před sto lety jim poprvé představil Lovce mamutů. Příběh Kopčema, Veverčáka a Kukačky se opakuje dodnes – nakladatelství Albatros nově pravěké dobrodružství nabízí ve speciální edici, navíc s kapitolou, která knižně dosud nevyšla.

Učitel z pražské periferie Eduard Štroch měl živou fantazii a také koníčka, kterého na začátku dvacátého století ještě neregulovaly zákony. Archeologické výzkumy prováděl – i se svými zvídavými žáky – zejména v Praze a v krajině kolem Lobče na Mělnicku. Zapsal si například, že u pražské Bulovky odkryli kosti mamuta. Ve školních osnovách ale Štorch o tom, co nacházel při vykopávkách, nenašel téměř nic. Rozhodl se proto dětem o pravěku vyprávět vlastní příběhy.

 „Člověk je musí brát jako literaturu,“ podotýká ke Štorchovým knihám archeolog Karel Sklenář. „Nešlo mu o vědecké pojednání, on to hlavně všechno psal pro školní děti, aby si při výkladu o prehistorii udělaly určitou představu.“

První vydání Lovců mamutů z roku 1918
Zdroj: ČT24

Objevy a pedagogický zájem přivedly Štorcha nejprve v roce 1907 k napsání útlého příběhu Člověk diluviální. O jedenáct let později už v rozšířenější verzi vyšel pod názvem Lovci mamutů. „Byly to ještě jen útržkovité skici k románu. Ilustroval je Jaroslav Panuška, jeden z prvních malířů, který kreslil zvířata. Ale fantazie u něj příliš pracovala, ty obrázky nebyly příliš na vědecké bázi,“ popisuje první Lovce mamutů sběratel Jiří Pošva.

Věrohodnější ilustrace k Lovcům mamutům připojil až Zdeněk Burian, s nímž je vyobrazení pravěku nedomyslitelně spojeno. Jeho obrázky nechyběly ani při prvním vydání celého románu v roce 1937. Nicméně ilustrovat Lovce mamutů od té doby zkoušeli i jiní autoři, třeba autor Ferdy Mravence Ondřej Sekora.

Návod na lov mamuta? Nejen v tom se Štorch mýlil

Kniha se stala senzací a vycházela pak ve stotisícových nákladech. Zatímco čtenáři příběhy hltali, odborníci si nemohli nevšimnout, že se Štorch ve snaze o popularizaci historie dopustil řady omylů. Třeba v lovu mamuta. „Je to nesmysl. Lidé neměli tenkrát žádné nástroje, jak by vyhloubili tak hlubokou jámu, aby do ní zapadl a nevylezl ven,“ namítá archeolog Karel Sklenář.

Nepříliš věrohodná mu přijde také cesta, kterou knižní hrdinové urazí. „Začínají na Dyji u Dolních Věstonic, pak se posouvají do jeskyní Moravského krasu, pak se stěhují do Předmostí, potom na Vysočinu a potom do Libně, kam je Štorch potřeboval dostat. Takový pohyb je velice málo pravděpodobný, ve skutečnosti nebyla určitě žádná skupina, která by z Dolních Věstonic táhla až do tehdy poměrně nehostinných Čech,“ vyvrací autorovy představy.

  • Lovcům mamutů se věnoval také jeden díl Historie.cs. Do jaké míry život Štorchových hrdinů odpovídá současným vědeckým poznatkům? Podívejte se na video:
Nahrávám video

V jiných ohledech Štorch pravěkou společnost naopak podcenil. Nedorozumívali se jen posunky a skřeky, jak se domníval, ale používali už řeč. „Museli mít poměrně bohatý duchovní život a měli veškeré fyzické předpoklady k tomu, aby mluvili normální řečí,“ nepochybuje Sklenář.

Přesto je ke Štorchovým omylům shovívavý – řadu faktů nemohl amatérský archeolog tehdy znát a jeho cílem bylo zaujmout malé čtenáře, ne odborníky. 

Štorchovy příběhy v novém vydání

Dnešní nakladatelé jsou přesvědčeni, že dobrodružství Eduarda Štorcha obstojí před dětmi i v současné době.

Lovci mamutů
Zdroj: Albatros

„Příběhy z pravěku psali i jiní autoři, i evropští, od třicátých let to byla bezmála móda psát příběhy pro děti z historie. Štorch byl ale velmi pečlivý. Od první povídky pracoval třicet let na tom, aby dětem svůj příběh z pravěku převyprávěl. Nejtěžší na té látce je napsat ji tak, aby byla relativně syrová, aby v ní byla tehdejší divočina a divokost, zároveň Štorch vytvořil i speciální jazyk, velice strohý. Tehdejší lidé jsou líčeni primitivně, ale ne hloupě. Nemění se to v nějakou parodii,“ oceňuje na Štorchových pravěkých příbězích programový ředitel Albatrosu Ondřej Müller.

Albatros začal Štorchovy knihy s typickými ilustracemi Zdeňka Buriana vydávat nově ve speciální edici. Jednotlivé tituly po sobě nenásledují v pořadí, v jakém je Štorch původně psal, ale řazení se řídí chronologicky historickým obdobím, o nichž příběhy vyprávějí. 

Jako první se tak letos v březnu objevili Lovci mamutů. Nové vydání navíc obsahuje dosud nepublikované kresby a dosud knižně nepublikovanou kapitolou, která prozradí osudy hrdinů po pěti letech od konce původního příběhu. „Založí rodinu a vznikne nový rod lovců mamutů,“ prozradil Ondřej Müller.

Edice bude pokračovat dvojknihou Osada havranů a U Veliké řeky, po nich se čtenáři mohou těšit na Minehavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 12 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 14 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 15 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...