Louskáček v Ostravě je bohatší o Vánoční koledu

Nahrávám video

Louskáček bývá tradiční součástí předvánočního divadelního programu. Do Národního divadla moravskoslezského se vrací po dvanácti letech. Pohádkový příběh na Čajkovského hudbu nastudoval baletní soubor s maďarským choreografem Yourim Vámosem. Jeho verze klasického baletu je propojená s Vánoční koledou Charlese Dickense.

Louskáček při světové premiéře v Petrohradě v roce 1892 přinesl přání všeho dobrého v čase Vánoc, kdy je zlo potrestáno, dobro vítězí a pohádkové postavy ožívají v našem světě. O necelých sto let později vzal choreograf Youri Vámos původní ideu svého předchůdce Maria Petipy a spojil ji s Vánoční koledou od spisovatele Charlese Dickense.

Příběh se odehrává v Londýně devatenáctého století, hlavní postavou se stává bohatý lichvář Scrooge, který terorizuje své chudé sousedy, včetně chudé rodiny malé Klárky. „Ta role nabízí hodně hereckého projevu. Od zlého starého dědka až po napraveného dědka, který už má všechny rád,“ říká představitel Scrooge Tomáš Kopecký.

Dodává, že diváci, kteří čekají klasického Louskáčka, budou překvapeni. Vámos chtěl úpravami publikum více vtáhnout do děje a vnést do snové pohádky hlubší význam, lidskost a uvěřitelnost. „Očima vnímáte obraz, ušima hudbu. Základ je příběh a ten musí být stejně tak dobrý,“ ujišťuje.

Louskáček – Vánoční koleda
Zdroj: Serghei Gherciu/NDM

Inscenace je náročná i na výpravu. Dílny musely ušít sto padesát kostýmů, na jevišti se vystřídá sedm prostředí. Postavy tancují ve městě, v lese i v pekle a lichvář Scrooge tráví notnou část příběhu i ve vzduchu.

Inscenátoři slibují, že diváci od Louskáčka dostanou vánoční atmosféru, na jakou jsou zvyklí z klasických nastudování, navíc ale ještě příběh. „Ten příběh má v sobě silné mírové poselství. Myslím, že to je důvod, proč jít do divadla. Chcete zapomenout na to, co se děje venku,“ dodává Vámos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 7 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...