Praha - Letos 10. prosince uplyne od narození jednoho z nejvýznamějších českých architektů Adolfa Loose 140 let. U příležitosti tohoto výročí bude dnes zpřístupněn pokoj, který architekt navrhl pro plzeňskou židovskou rodinu Hirschových koncem 20. let minulého století. V Plzni pokoj objevil ředitel aukční síně Adolf Loos Apartment and Gallery Vladimír Lekeš v roce 1988. Do té doby nebyl v žádných studiích ani odborných článcích zmíněn. Vladimír Lekeš se pak zasloužil o rekonstrukci z větší části zdevastovaného interiéru a z Plzně byl pak pokoj přemístěn na pražský Josefof, kde bude v tomto roce sloužit ke studiu odborné věřejnosti. V příštím roce se počítá s jeho otevřením pro zájemce i z laické věřejnosti.
„Interiér se podařilo zachránit tak z 90%. Apartmán byl navržen pro syna Richarda Hirsche, od ostatních jeho interiérů se liší především kvalitou provedení, i když i zde je patrný jeho osobitý rukopis. Je nutno podotknout, že se Loos při této zakázce velmi snažil, neboť byl s rodinou Hirschových spřízněn přes svoji třetí manželku,“ komentoval dílo Vladimír Lekeš v rozhovoru pro ČT24.
Adolf Loos byl odmalička potížista. Talent zdědil po svém otci, brněnském kameníku a sochaři. Ten ale brzy zemřel a chlapec vyrůstal jen s matkou a mladšími sestrami. Své první zkušenosti návrháře nábytku a architekta získal při svém tříletém pobytu v Americe. Odkud v roce 1896 přesídlil do Vídně. Nastoupil do ateliéru Karla Mayredera a začal publikovat své radikální názory na kulturu, což vedlo k roztržce s okruhem vídeňské secese, neboť zdobnost považoval za projev primitivismu, věcnost a účelnost za znaky kulturní vyspělosti. Je autorem převratné studie „Ornament je zločin“.
V roce 1897 stvořil své první významné dílo - Café Museum na rohu Friedrichstrasse a Operngasse. Dnes je ceněné jako přelom v designu interiéru, tehdy jej někteří současníci pro jeho strohost a „bezútěšnost“ odsoudili jako Café Nihilismus. Poetické přezdívky si vysloužila i Loosova nejslavnější stavba v centru Vídně, obchodní dům oděvní firmy Goldman & Salatsch, dokončený v roce 1911 na Michaelerplatzu v těsném sousedství Hofburgu. Kvůli hladké fasádě a rozmístění oken mu Vídeňáci říkali obilní silo, dům bez obočí nebo rovnou dekl od kanálu. Jeho stavba způsobila obrovský skandál a sám císař prý nařídil zatáhnout v oknech s výhledem na Loosův dům závěsy, aby se na tu ohavnost nemusel dívat.
Přesídlil do Paříže, kde díky svým publikacím požíval velké úcty a přednášel na Sorbonně. Ze všech staveb, které ve francouzské metropoli v letech 1924 až 1928 navrhl, se mu však nakonec podařilo plně realizovat jen jedinou – dům pro dadaistického básníka Tristana Tzaru.
Adolf Loos zůstal po celý svůj život uměleckým outsiderem. Jen párkrát se mu podařilo najít klienta, který měl pro jeho plány plné pochopení. Na konci 20. let se takhle vzácně shodl s Františkem Müllerem, spolumajitelem významné české stavební firmy Kapsa & Müller, který jej pověřil, aby pro něj navrhl vilu v pražských Střešovicích. Její realizaci sice provázely obvyklé potíže (sousedé si stěžovali, že převýší okolní zástavbu a že se do ní stylově nehodí), nakonec ale byla v roce 1930 slavnostně dokončena. Dnes slouží dům, ve kterém Loos geniálně uskutečnil svoji koncepci takzvaného Raumplanu (plynulého propojení různých úrovní domu s nestejně vysokými pokoji krátkými schodišti) jako muzeum a patří mezi skvosty pražské moderní architektury.
Velice chudý Loos zemřel 23. srpna 1933 v sanatoriu v Kalksburgu.
