Loňský vítěz Man Bookerovy ceny vyšel v češtině

Praha - V češtině vyšla kniha, která loni získala Man Bookerovu cenu. Nejvýznamnější ocenění pro anglicky psaný román na podzim na čtvrtý pokus získal Julian Barnes za knihu The Sense of an Ending. Česky vychází v těchto dnech v překladu Petra Fantyse pod titulem Vědomí konce.

Román se zaměřuje na hrdinu středního věku, který se vrací do minulosti, ale zjišťuje, že si ji pamatuje jinak než jeho přátelé z mládí. Historik a nenápadný občan Tony Webster obdrží v dědickém řízení písemnost dávno mrtvého spolužáka. Dominovým efektem se začne bortit jeho dosavadní životní perspektiva spořádaného Brita i představy, jež si o svém životě vytvořil a zrovna je čtenáři v idylické zkratce předestřel.

Z odkrývání vzpomínek hrdiny na jeho mládí postupně vychází najevo, že se čtenář ocitl v moci nespolehlivého vypravěče, přechovávajícího v hlubinách paměti něco nelichotivého, co by rád zamaskoval předtím, než se odebere na věčnost. Barnes líčí dalekosáhlý dopad nenápadných skutků na životy druhých a s přehledem tím konkuruje nejlepším knihám vrstevníků Salmana Rushdieho, Iana McEwana, Kazua Ishigura nebo Grahama Swifta, uvádí nakladatel.

Šestašedesátiletý prozaik, novinář a překladatel Julian Barnes je autorem 11 románů, z nichž šest vyšlo také v češtině. Autorovu celoživotní inspiraci francouzskou kulturou naznačila už jeho prvotina Metroland (1980). Zájem obohatit přízemní britské cítění jiskrnými metodami z protější strany Lamanšského průlivu prokázaly Barnesovy romány Flaubertův papoušek (1984, česky 1996) a Historie světa v 10 a 1/2 kapitolách (1989, česky 1994), v nichž autor osvědčil svůj podvratný náhled na dějiny a historické vědomí.

Za propagaci francouzské kultury dostal titul Rytíř řádu umění a literatury a je též laureátem dalších výzamných zahraničních ocenění. Největšího zadostiučinění v Británii se Barnesovi dostalo až díky novému románu Vědomí konce (2011), s nímž na čtvrtý pokus vybojoval Man Bookerovu cenu.

Julian Barnes / Vědomí konce. Odeon, 2012. 219 Kč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 11 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 11 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 13 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...