Loňský vítěz Man Bookerovy ceny vyšel v češtině

Praha - V češtině vyšla kniha, která loni získala Man Bookerovu cenu. Nejvýznamnější ocenění pro anglicky psaný román na podzim na čtvrtý pokus získal Julian Barnes za knihu The Sense of an Ending. Česky vychází v těchto dnech v překladu Petra Fantyse pod titulem Vědomí konce.

Román se zaměřuje na hrdinu středního věku, který se vrací do minulosti, ale zjišťuje, že si ji pamatuje jinak než jeho přátelé z mládí. Historik a nenápadný občan Tony Webster obdrží v dědickém řízení písemnost dávno mrtvého spolužáka. Dominovým efektem se začne bortit jeho dosavadní životní perspektiva spořádaného Brita i představy, jež si o svém životě vytvořil a zrovna je čtenáři v idylické zkratce předestřel.

Z odkrývání vzpomínek hrdiny na jeho mládí postupně vychází najevo, že se čtenář ocitl v moci nespolehlivého vypravěče, přechovávajícího v hlubinách paměti něco nelichotivého, co by rád zamaskoval předtím, než se odebere na věčnost. Barnes líčí dalekosáhlý dopad nenápadných skutků na životy druhých a s přehledem tím konkuruje nejlepším knihám vrstevníků Salmana Rushdieho, Iana McEwana, Kazua Ishigura nebo Grahama Swifta, uvádí nakladatel.

Šestašedesátiletý prozaik, novinář a překladatel Julian Barnes je autorem 11 románů, z nichž šest vyšlo také v češtině. Autorovu celoživotní inspiraci francouzskou kulturou naznačila už jeho prvotina Metroland (1980). Zájem obohatit přízemní britské cítění jiskrnými metodami z protější strany Lamanšského průlivu prokázaly Barnesovy romány Flaubertův papoušek (1984, česky 1996) a Historie světa v 10 a 1/2 kapitolách (1989, česky 1994), v nichž autor osvědčil svůj podvratný náhled na dějiny a historické vědomí.

Za propagaci francouzské kultury dostal titul Rytíř řádu umění a literatury a je též laureátem dalších výzamných zahraničních ocenění. Největšího zadostiučinění v Británii se Barnesovi dostalo až díky novému románu Vědomí konce (2011), s nímž na čtvrtý pokus vybojoval Man Bookerovu cenu.

Julian Barnes / Vědomí konce. Odeon, 2012. 219 Kč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Objevená Havlova hra vrací na scénu Ferdinanda Vaňka. Ten kdysi přelstil Rudé právo

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.
včera v 09:00‌‌

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
25. 9. 2026‌‌

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.