Londýnský umělec maluje na zaschlé žvýkačky

Britský umělec Ben Wilson si dává pozor, aby v ulicích Londýna nešlápl do žvýkačky. Ovšem z jiného důvodu než většina lidí, kteří lepivou hmotu pak nechtějí seškrabávat z podrážky. Wilson se totiž zaschlé žvýkačky rozhodl využít jako malířské „plátno“.

Po Londýně chodí Wilson v oranžové pracovní kombinéze zacákané od barev. To, čemu se většina lidí aktivně vyhýbá nebo co prostě nevidí, považuje za příležitost, jak z malého kousku nepotřebného odpadu udělat něco krásného. Ve svém počínání vidí způsob, jak potěšit kolemjdoucí a nalákat je, aby se podívali zblízka. „Když namalujeme tak malý obraz, ti, kteří ho uvidí, objeví skrytý svět pod svýma nohama. Je to o vnímání,“ vysvětluje.

Na netradičním „plátně“ oceňuje jeho rozmanitost. „Je krásné, že jde o různé tvary a velikosti, nenajde se shoda,“ říká. Žvýkačky nosí i do svého ateliéru, kde je využije jako základ miniaturních obrázků.

Maluje také na malé mozaikové dlaždice, které následně lepí na nástupiště londýnského metra. Tyto mozaikové obrázky považuje za osobnější než ty žvýkačkové, popisuje je jako „intuitivní vizuální deník“.

„Obrazy jsou oslavou mého života a těch, na kterých mi velmi záleží. Jsou také procesem vizuálního zkoumání – snahou dát světu smyslu,“ říká.

Poškozování veřejného majetku? Ne, spontánní umění

Šedesátiletý Wilson vyrostl v Londýně v umělecké rodině. Vzpomíná, že s hlínou pracoval pomalu ještě jako batole, pomáhal při výrobě různých nádob. První výstavu uspořádal coby jedenáctiletý kluk, když hliněné nádoby nosil ukazovat do školy. Věnoval se sochařství, ale pak se jeho zájem obrátil k uměleckému využití odpadu a předmětů vyřazených z konzumního světa, jako jsou právě žvýkačky.

Přemalovávat je začal ještě jako mladík. Vyřešeny má i právní otázky. Povrch zaschlé žvýkačky třeba na chodníku může prý pomalovat, aniž by tím zároveň poškozoval veřejný majetek. „Našel jsem tento malý prostor, na němž jsem mohl tvořit spontánně umění a udělat něco, co se odvíjí od daného místa,“ těší ho.

I přesto, že většinu jeho pouličních děl, ať už žvýkačkové malby, nebo dlaždice v metru, úřady dříve nebo později odstraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Jsem herec, není to, kudla, málo?“ Vetchý má cenu za občanské postoje

Cenu Arnošta Lustiga za rok 2025 převzal herec Ondřej Vetchý. Udělována je za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Vetchému se výbor rozhodl ocenění udělit za jeho dlouhodobý občanský postoj, obranu demokratických hodnot a prokazování osobní odpovědnosti za stav společnosti.
08:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dyk, Jandová či Štěpánek. StarDance představila kompletní páry

Známy už jsou všechny taneční páry letošní řady taneční show StarDance. Jeden z nich se stane 12. prosince králem a královnou tanečního parketu. Česká televize má diváky bavit, reagoval při představování čtrnáctého ročníku generální ředitel ČT Hynek Chudárek na slova ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), podle kterého pořad tohoto typu do veřejnoprávní televize nepatří.
před 2 hhodinami

Kdo je ve výtvarném umění nejvíc vidět? Celkově Koťátková, doma Bolf

Na vrcholu žebříčku nejvýraznějších současných českých výtvarných umělců jsou i letos Eva Koťátková, Anna Hulačová a Kateřina Šedá. Art Index vznikl podvanácté, každoročně sleduje, jakou pozornost autorům dává kulturní scéna.
před 4 hhodinami

Festival ve Varech ocení Magdu Vášáryovou, červený koberec je ale pro všechny

Jednou z oceněných osobností letošního filmového festivalu v Karlových Varech bude herečka a později politička a diplomatka Magda Vášáryová. Program pak připomene osmdesát let, které letos uplynou od konání vůbec prvního ročníku.
před 6 hhodinami

Operní Psohlavci přivedli Kozinu opět do Plzně

Divadlo J. K. Tyla vrátilo na jeviště Psohlavce od Karla Kovařovice. Jeho operu z konce devatenáctého století divadla už desítky let do svého repertoáru zařazují jen výjimečně. Operní kus se inspiroval stejnojmenným – a známějším – románem Aloise Jiráska.
před 10 hhodinami

Zhypnotizovala jsem se během psaní, přiznává autorka nejlepší loňské prózy

„Chtěla jsem tam dostat temnotu dnešní doby, ale způsobem, že se čtenáři potěší, budou mít naději, a současně se v rámci hry mohou propadnout do skutečnosti, která není příliš zářivá,“ představuje Knihu roku 2025 její autorka Dora Kaprálová. S prózou Mariborská hypnóza zvítězila v cenách Magnesia Litera.
včera v 17:29

Kubáník vyhořel a napsal o tom hru. Na Terapii chodí k Boudové

Svou nejnovější inscenaci odehraje Slovácké divadlo na uherskohradišťské poliklinice. Diváky tak ještě více vtáhne do děje hry z terapeutického prostředí a s prvky thrilleru. Novinku Terapie napsal Josef Kubáník, který v ní zároveň hraje klienta terapeutky v podání Nely Boudové. Oba – a jediní – herci představení mají s tématem i svou mimodivadelní zkušenost.
včera v 16:12

Už si nemyslím, že svět je peklo, říká Fiala z Mňágy a Žďorp

Kapela Mňága a Žďorp zůstává i po více než třech dekádách stabilním úkazem českého rocku. Dokládá to nedávná – a pro skupinu první – cena Anděl za poslední album Hoříš? Hořím! „Stojí za tím možná trošku sobecké rozhodnutí dojet zbytek kariéry a vlastně i života fakt pořádně,“ poznamenal k úspěchu novinky frontman Petr Fiala v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
včera v 12:43
Načítání...