Londýnský umělec maluje na zaschlé žvýkačky

Britský umělec Ben Wilson si dává pozor, aby v ulicích Londýna nešlápl do žvýkačky. Ovšem z jiného důvodu než většina lidí, kteří lepivou hmotu pak nechtějí seškrabávat z podrážky. Wilson se totiž zaschlé žvýkačky rozhodl využít jako malířské „plátno“.

Po Londýně chodí Wilson v oranžové pracovní kombinéze zacákané od barev. To, čemu se většina lidí aktivně vyhýbá nebo co prostě nevidí, považuje za příležitost, jak z malého kousku nepotřebného odpadu udělat něco krásného. Ve svém počínání vidí způsob, jak potěšit kolemjdoucí a nalákat je, aby se podívali zblízka. „Když namalujeme tak malý obraz, ti, kteří ho uvidí, objeví skrytý svět pod svýma nohama. Je to o vnímání,“ vysvětluje.

Na netradičním „plátně“ oceňuje jeho rozmanitost. „Je krásné, že jde o různé tvary a velikosti, nenajde se shoda,“ říká. Žvýkačky nosí i do svého ateliéru, kde je využije jako základ miniaturních obrázků.

Maluje také na malé mozaikové dlaždice, které následně lepí na nástupiště londýnského metra. Tyto mozaikové obrázky považuje za osobnější než ty žvýkačkové, popisuje je jako „intuitivní vizuální deník“.

„Obrazy jsou oslavou mého života a těch, na kterých mi velmi záleží. Jsou také procesem vizuálního zkoumání – snahou dát světu smyslu,“ říká.

Poškozování veřejného majetku? Ne, spontánní umění

Šedesátiletý Wilson vyrostl v Londýně v umělecké rodině. Vzpomíná, že s hlínou pracoval pomalu ještě jako batole, pomáhal při výrobě různých nádob. První výstavu uspořádal coby jedenáctiletý kluk, když hliněné nádoby nosil ukazovat do školy. Věnoval se sochařství, ale pak se jeho zájem obrátil k uměleckému využití odpadu a předmětů vyřazených z konzumního světa, jako jsou právě žvýkačky.

Přemalovávat je začal ještě jako mladík. Vyřešeny má i právní otázky. Povrch zaschlé žvýkačky třeba na chodníku může prý pomalovat, aniž by tím zároveň poškozoval veřejný majetek. „Našel jsem tento malý prostor, na němž jsem mohl tvořit spontánně umění a udělat něco, co se odvíjí od daného místa,“ těší ho.

I přesto, že většinu jeho pouličních děl, ať už žvýkačkové malby, nebo dlaždice v metru, úřady dříve nebo později odstraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
před 21 hhodinami

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...