Londýnský umělec maluje na zaschlé žvýkačky

Britský umělec Ben Wilson si dává pozor, aby v ulicích Londýna nešlápl do žvýkačky. Ovšem z jiného důvodu než většina lidí, kteří lepivou hmotu pak nechtějí seškrabávat z podrážky. Wilson se totiž zaschlé žvýkačky rozhodl využít jako malířské „plátno“.

Po Londýně chodí Wilson v oranžové pracovní kombinéze zacákané od barev. To, čemu se většina lidí aktivně vyhýbá nebo co prostě nevidí, považuje za příležitost, jak z malého kousku nepotřebného odpadu udělat něco krásného. Ve svém počínání vidí způsob, jak potěšit kolemjdoucí a nalákat je, aby se podívali zblízka. „Když namalujeme tak malý obraz, ti, kteří ho uvidí, objeví skrytý svět pod svýma nohama. Je to o vnímání,“ vysvětluje.

Na netradičním „plátně“ oceňuje jeho rozmanitost. „Je krásné, že jde o různé tvary a velikosti, nenajde se shoda,“ říká. Žvýkačky nosí i do svého ateliéru, kde je využije jako základ miniaturních obrázků.

Maluje také na malé mozaikové dlaždice, které následně lepí na nástupiště londýnského metra. Tyto mozaikové obrázky považuje za osobnější než ty žvýkačkové, popisuje je jako „intuitivní vizuální deník“.

„Obrazy jsou oslavou mého života a těch, na kterých mi velmi záleží. Jsou také procesem vizuálního zkoumání – snahou dát světu smyslu,“ říká.

Poškozování veřejného majetku? Ne, spontánní umění

Šedesátiletý Wilson vyrostl v Londýně v umělecké rodině. Vzpomíná, že s hlínou pracoval pomalu ještě jako batole, pomáhal při výrobě různých nádob. První výstavu uspořádal coby jedenáctiletý kluk, když hliněné nádoby nosil ukazovat do školy. Věnoval se sochařství, ale pak se jeho zájem obrátil k uměleckému využití odpadu a předmětů vyřazených z konzumního světa, jako jsou právě žvýkačky.

Přemalovávat je začal ještě jako mladík. Vyřešeny má i právní otázky. Povrch zaschlé žvýkačky třeba na chodníku může prý pomalovat, aniž by tím zároveň poškozoval veřejný majetek. „Našel jsem tento malý prostor, na němž jsem mohl tvořit spontánně umění a udělat něco, co se odvíjí od daného místa,“ těší ho.

I přesto, že většinu jeho pouličních děl, ať už žvýkačkové malby, nebo dlaždice v metru, úřady dříve nebo později odstraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...