Lidský pohon je jistota aneb Jak se stavělo za Karla IV.

Nahrávám video
Stavitelství za Karla IV.
Zdroj: ČT24

Karlův most, Karlštejn, katedrála sv. Víta, Nové Město nebo Karlova univerzita jsou jenom slabým výčtem staveb, které otec vlasti nechal zbudovat. Národní technické muzeum se jim podívá na kloub na výstavě Stavitelství za dob Karla IV. Návštěvníky zavede na středověké staveniště a až do 5. února 2017 jim přiblíží pozadí práce na jednotlivých budovách.

Ačkoliv byla většina prací prováděna ručně či jednoduchými mechanismy, vzniklo dílo, které dodnes ohromuje precizní organizací práce, znalostí materiálů a technologií a dovedností tehdejších řemeslníků.
Jakub Chaloupka
Spoluautor výstavy

Už před budovou muzea odpočívají funkční repliky několikametrových středověkých strojů, geniálních ve své myšlence a jednoduchých v provedení. Třeba dřevěný jeřáb sloužil ke zdvihání kamenných bloků a masivních trámů. Šlapací kolo, jehož pomocí se navíjelo lano jeřábu, poháněla lidská síla. Dalším vystaveným strojem je replika beranidla sloužícího k zatloukání kůlů do země. Tak se zpevňovaly břehy či zakládaly stavby v nestabilním terénu.

„Nejvýznamnější český panovník a římský císař Karel IV. zvolil Prahu za sídelní město říše a učinil z ní centrum evropské kultury a vzdělanosti. K jeho mimořádným počinům patří založení Nového Města pražského, rozloženého na ploše 360 hektarů. Vznikalo rychle s jednotnou ideovou koncepcí,“ uvedl generální ředitel muzea Karel Ksandr.

Rozestavěné hradby a práce na staveništi

Centry města se stala rozsáhlá náměstí nebo nové ulice, které byly na tehdejší dobu velmi široké. Během necelých dvou let vzniklo také tři a půl kilometru opevnění. Stavitelské úspěchy doplňují také dobové předměty.

Výstava lidem přiblíží, jak moc se středověké staveniště lišilo od současného. K vidění jsou části rozestavěných hradeb zbudované podle původní technologie autentickým materiálem. Zmapována je celá technologie stavby a její fáze od lámání kamene, přes jeho zpracování po dopravu. Rozměrným exponátem je gotický klenební svorník z chrámu sv. Víta na Pražském hradě s původní polychromií. Vystavena je i část pískovcové okenní kružby z Karlštejna, středověké cihlářské výrobky a další unikáty.

Výtvarné pojetí aranžovaných dílen je inspirováno zobrazeními z doby vrcholné gotiky, která přibližují život a práci tesařů, kameníků, zedníků a kovářů. Návštěvníci se mohou seznámit s dobovými nástroji, mezi nimiž jsou i originály středověkých seker. 

Nahrávám video
Reportáž: Jak se stavělo za Karla IV.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...