Praha - Letecké záběry patří k ozdobám každého filmu. Jenže řadě filmařů na ně chybí finance a jen za částku, kterou by za ně zaplatili, by kolikrát dokázali natočit celý snímek. Technika ale přišla s inovací létajících kamer, jež do oblak vynášejí zmenšeniny bezpilotních letounů, které pro špionáž na nepřátelském území používá americká armáda. Jde o jednodušší a levnější záležitost, která je přístupná většině filmových tvůrců.
Ohromující záběry z ptačí perspektivy si dosud mohly dovolit hlavně velkorozpočtové filmy. Časy se ale mění, takže vrtulníky a jeřáby na place ustupují menší technice. Kameru do nebe mohou vynést totiž také miniaturní bezpilotní letadla. Umožňují dělat zajímavé záběry, ale především se dostanou i do malých prostor, a co je nejdůležitější – jsou levnější.
Producentům nezávislých snímků nebo reklamním spotům tedy svítá na lepší časy. Mini vrtulníky nemají co do obratnosti a rychlosti téměř žádného konkurenta. Jsou schopny se dostat až do výšky několika set metrů, a navíc létají rychlostí až třicet šest kilometrů v hodině. Tento systém se hodí pro jakékoliv natáčení, nemusí se nutně jednat o film, ale třeba o jakýkoliv koncert.
Létající kamera nabízí pohledy z mnoha úhlů i do nejrůznějších zákoutí. Zachytí proměny krajiny i puls velkoměsta. Na hlavní roli ve filmovém průmyslu si ale musí ještě počkat – baterie udrží letadýlko ve vzduchu maximálně čtvrt hodiny.
