Diváci znají seriál Zdivočelá země nebo snímek Bumerang, ke kterým napsal scénáře. Nedávno zesnulý Jiří Stránský při výpovědi o brutalitě komunistických věznic vycházel také ze své povídkové knihy Štěstí. Podle jedné z povídek napsal i divadelní hru Játra. S Dejvickým divadlem ji nyní uvádějí jeho vnučky Josefína a Antonie Formanovy.
Láska nad uranovými doly. Dejvické divadlo vypráví příběh podle Jiřího Stránského
3 minuty
Události v kultuře: Dejvické divadlo hraje Jiřího Stránského
Mezi haldami nad uranovými doly se odehrál nečekaný příběh lásky. Žena na konci života vzpomíná, jak potkala svého muže, tehdy politického vězně. Nejhorším lágrem začátku padesátých let prošel i Jiří Stránský, po otravě během těžby málem zemřel.
Příběh svého dědečka nyní vyprávějí jeho vnučky. Hlavní postava Radka se podle nich Jiřímu Stránskému podobá naturelem, i tím, co prožil. „Je to kluk, kterého zavřeli, když mu bylo devatenáct nebo dvacet let. Podoba je i v tom, že ten náš Radek na té haldě píše a je nemocný, má špatné krvinky,“ přibližuje režisérka představení Josefína Formanová.
Fiktivní příběh i skutečné osudy Stránského tak splývají. „Myslím, že děda doplňoval ty příběhy svými zážitky. I ten vztah, který má Radek ke Květě, je přesně takový, jaký měl náš děda k babičce, i když se nepotkali přímo takhle na haldě,“ dodává její sestra Antonie.
Dejvické divadlo vzalo poprvé do hry i prostor bývalého antikvariátu. Přirozenou součástí scény je tak i výhled od ulice. Hra není jen nostalgickou vzpomínkou na lásku, ale i reflexí toho, jak minulost ovlivňuje blízké bývalého vězně, včetně té nejmladší generace. Postavu vnučky Jiří Stránský ve scénáři neměl, autorky ji tam ale dopsaly.
Po boku Antonie Formanové v představení Játra hrají Johanna Tesařová, Jana Holcová, Lukáš Příkazký, Klára Fleková, Mariana Hradilková, Anežka Konečná nebo Natálie Rajnišová, která současně navrhla scénu a kostýmy. Pod úpravou textu Jiřího Stránského jsou podepsány Josefína Formanová a její matka Klára Formanová.
