Lajka letí do vesmíru, s mezipřistáním v českých kinech

Šedesát let po skutečné Lajce se do vesmíru vydává i její animovaná jmenovkyně. Míří nejen do vesmíru, ale i do českých kin. Režisér a scenárista Aurel Klimt paroduje mimo jiné vesmírné soupeření Spojených států a bývalého Sovětského svazu, osud kosmonautky Lajky si ale upravil podle sebe. Snímek určený především starším dětem a mládeži vznikl v koprodukci České televize. V kinech startuje ve čtvrtek 2. listopadu.

Námět filmu vychází z divadelní hry, kterou Aurel Klimt nastudoval s herci Divadla v Dlouhé. „Natočit z toho loutkový sci-fi film jsem plánoval od začátku a reakce diváků na divadelní představení mě v tom jen utvrdila,“ uvedl režisér, který má na kontě třeba spolupráci na projektu Fimfárum. „Je jen málo prostředí, která mají ještě určité tajemství. A myslím, že si ho drží svět pod vodou a svět nad námi,“ doplnil, co ho na příběhu z osidlování vesmíru zaujalo.

Částečně vycházel ze skutečnosti i zažitých smyšlenek o vypuštění prvního živého tvora na oběžnou dráhu, přidal si k nim ale bláznivě fantaskní  příběh. Vypráví o pouličním voříškovi, který se stal průkopníkem sovětské kosmonautiky.

Tehdejší propaganda byla silná, všudypřítomná a absurdní, takže se z ní dá dělat s odstupem velice dobře sranda. Ústřední téma je ale o vztahu člověka a ostatních živých tvorů jak na Zemi, tak ve vesmíru.
Aurel Klimt

Na start rakety z kosmodromu Bajkonur ve snímku okamžitě zareaguje americké vesmírné středisko a do kosmu vystřelí šimpanze a konkurenční boj o ovládnutí vesmírného prostoru pokračuje vysláním dalších zvířat. Skutečná fena Lajka zemřela několik hodin po startu. Ta filmová přistane s ostatními zvířaty na planetě Qem, kde najde nový domov. Jejich idyla ovšem skončí s příchodem prvního člověka.

Nezmar Čtvrtníček, astronaut Táborský

Pro film vzniklo 65 loutek. Nevytvářel je ale Aurel Klimt sám. „Martinu Velíškovi jsem svěřil záporné postavy a pochmurné prostředí na Zemi, konkrétně v Rusku. Kladné postavy jsem si dělal sám a planetu Qem, kam se smyšlená Lajka dostane, zpracoval František Lipták,“ doplnil Klimt jména těch, kteří s ním na snímku pracovali. 

Natáčení trvalo přes deset let. „Už jsem ani nikomu moc neříkal, co dělám,“ přiznává Klimt, „vždycky přišla reakce: ‚Jo? Ještě?‘ Mysleli, že už je to dávno hotovo. A podobně to měli i další lidé ze štábu.“ K nim patřil například i Marek Doubrava z kapely Hm…, který složil filmovou hudbu.

Hlas pro Lajku našel Klimt u herečky Heleny Dvořákové, vilného nezmara Quirkrka se ujal Petr Čtvrtníček, sovětský kosmonaut Jurij Levobočkin mluví hlasem Karla Zimy a jeho amerického konkurenta Neila Knokauta namluvil Miroslav Táborský. 

Lajku na její první let do tuzemských kin vyprovodí 2. listopadu. K vidění bude i ve 3D. Do zákulisí vzniku filmu pak zájemce zavede výstava Lajka: od filmu k divadlu a zpět v Galerii Středočeského kraje. Začíná 12. listopadu  a potrvá měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Milostný dopis Bajkalu zachycuje krásu i ohrožení jezera

Bajkal je nejstarší, biologicky nejrozmanitější a nejhlubší jezero na světě. Gabriela Bulišová a Mark Isaac dokumentovali prostřednictvím fotografií, videa i zvuku jeho proměny v kontextu environmentálních změn. Svoje svědectví teď předkládají na výstavě The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu v pražském Domě fotografie.
před 11 mminutami

Ve Varech budou soutěžit filmy s Tomicovou či Geislerovou

Hlavní soutěž šedesátého filmového festivalu v Karlových Varech porovná dvanáct snímků. Dva z nich vznikly v koprodukci České televize. Režisér Šimon Holý přiveze komediální drama Chica Checa s Pavlou Tomicovou a Janem Cinou v hlavních rolích. A slovenský filmař Ivan Ostrochovský natočil s Annou Geislerovou snímek ze socialistického Československa Pramen.
před 1 hhodinou

McCartney na novém albu vzpomíná na dětství v Liverpoolu

Paul McCartney vydal nové studiové album The Boys of Dungeon Lane. Ve čtrnácti skladbách se podělil o vzpomínky na dětství a mládí v Liverpoolu.
před 2 hhodinami

VideoTanec Praha přiváží do Česka umělce z dvanácti zemí

Začal Tanec Praha. Mezinárodní festival tance a pohybového divadla letos zavítá do dvacítky měst po celém Česku. Kromě těch tuzemských se představí umělci z Japonska, Francie nebo Kamerunu. Celkem festival nabídne umělce z dvanácti zemí. Přehlídku zahájila inscenace Natural Order of Things španělsko-libanonské tvůrčí dvojice Guyho Nadera a Marii Camposové.
13:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nový zákon může otevřít cestu k návratu parthenónských mramorů z Louvru

Nový právní rámec, který ve Francii vstoupil v platnost na začátku května, znovu otevřel otázku navracení kulturního dědictví a vnesl nové okolnosti do debaty kolem parthenónských mramorů uložených v muzeu Louvre.
před 23 hhodinami

Happy Birthday, Ms. Monroe. Před sto lety se narodila božská i nepochopená Marilyn

Za portrét Marylin Monroe od Andyho Warhola zaplatil kupec v roce 2022 nejvyšší částku, za jakou se kdy vydražilo dílo vytvořené ve dvacátém století. Bezpochyby to svědčí o zájmu o tohoto pop-artového umělce – ale také o herečku, kterou portrétoval. Byla sexsymbolem své doby a pro mnohé zůstala ikonou i po své tragické smrti. Zároveň lidi nepřestává zajímat, jaká žena se vlastně skrývala za „božskou Marilyn“ – do jaké míry zůstala Normou Jeane Bakerovou Mortensonovou, narozenou přesně před sto lety.
včera v 06:29

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
31. 5. 2026Aktualizováno31. 5. 2026

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
30. 5. 2026
Načítání...