Lajka letí do vesmíru, s mezipřistáním v českých kinech

Šedesát let po skutečné Lajce se do vesmíru vydává i její animovaná jmenovkyně. Míří nejen do vesmíru, ale i do českých kin. Režisér a scenárista Aurel Klimt paroduje mimo jiné vesmírné soupeření Spojených států a bývalého Sovětského svazu, osud kosmonautky Lajky si ale upravil podle sebe. Snímek určený především starším dětem a mládeži vznikl v koprodukci České televize. V kinech startuje ve čtvrtek 2. listopadu.

Námět filmu vychází z divadelní hry, kterou Aurel Klimt nastudoval s herci Divadla v Dlouhé. „Natočit z toho loutkový sci-fi film jsem plánoval od začátku a reakce diváků na divadelní představení mě v tom jen utvrdila,“ uvedl režisér, který má na kontě třeba spolupráci na projektu Fimfárum. „Je jen málo prostředí, která mají ještě určité tajemství. A myslím, že si ho drží svět pod vodou a svět nad námi,“ doplnil, co ho na příběhu z osidlování vesmíru zaujalo.

Částečně vycházel ze skutečnosti i zažitých smyšlenek o vypuštění prvního živého tvora na oběžnou dráhu, přidal si k nim ale bláznivě fantaskní  příběh. Vypráví o pouličním voříškovi, který se stal průkopníkem sovětské kosmonautiky.

Tehdejší propaganda byla silná, všudypřítomná a absurdní, takže se z ní dá dělat s odstupem velice dobře sranda. Ústřední téma je ale o vztahu člověka a ostatních živých tvorů jak na Zemi, tak ve vesmíru.
Aurel Klimt

Na start rakety z kosmodromu Bajkonur ve snímku okamžitě zareaguje americké vesmírné středisko a do kosmu vystřelí šimpanze a konkurenční boj o ovládnutí vesmírného prostoru pokračuje vysláním dalších zvířat. Skutečná fena Lajka zemřela několik hodin po startu. Ta filmová přistane s ostatními zvířaty na planetě Qem, kde najde nový domov. Jejich idyla ovšem skončí s příchodem prvního člověka.

Nezmar Čtvrtníček, astronaut Táborský

Pro film vzniklo 65 loutek. Nevytvářel je ale Aurel Klimt sám. „Martinu Velíškovi jsem svěřil záporné postavy a pochmurné prostředí na Zemi, konkrétně v Rusku. Kladné postavy jsem si dělal sám a planetu Qem, kam se smyšlená Lajka dostane, zpracoval František Lipták,“ doplnil Klimt jména těch, kteří s ním na snímku pracovali. 

Natáčení trvalo přes deset let. „Už jsem ani nikomu moc neříkal, co dělám,“ přiznává Klimt, „vždycky přišla reakce: ‚Jo? Ještě?‘ Mysleli, že už je to dávno hotovo. A podobně to měli i další lidé ze štábu.“ K nim patřil například i Marek Doubrava z kapely Hm…, který složil filmovou hudbu.

Hlas pro Lajku našel Klimt u herečky Heleny Dvořákové, vilného nezmara Quirkrka se ujal Petr Čtvrtníček, sovětský kosmonaut Jurij Levobočkin mluví hlasem Karla Zimy a jeho amerického konkurenta Neila Knokauta namluvil Miroslav Táborský. 

Lajku na její první let do tuzemských kin vyprovodí 2. listopadu. K vidění bude i ve 3D. Do zákulisí vzniku filmu pak zájemce zavede výstava Lajka: od filmu k divadlu a zpět v Galerii Středočeského kraje. Začíná 12. listopadu  a potrvá měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 41 mminutami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 9 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026
Načítání...