Lajka letí do vesmíru, s mezipřistáním v českých kinech

Šedesát let po skutečné Lajce se do vesmíru vydává i její animovaná jmenovkyně. Míří nejen do vesmíru, ale i do českých kin. Režisér a scenárista Aurel Klimt paroduje mimo jiné vesmírné soupeření Spojených států a bývalého Sovětského svazu, osud kosmonautky Lajky si ale upravil podle sebe. Snímek určený především starším dětem a mládeži vznikl v koprodukci České televize. V kinech startuje ve čtvrtek 2. listopadu.

Námět filmu vychází z divadelní hry, kterou Aurel Klimt nastudoval s herci Divadla v Dlouhé. „Natočit z toho loutkový sci-fi film jsem plánoval od začátku a reakce diváků na divadelní představení mě v tom jen utvrdila,“ uvedl režisér, který má na kontě třeba spolupráci na projektu Fimfárum. „Je jen málo prostředí, která mají ještě určité tajemství. A myslím, že si ho drží svět pod vodou a svět nad námi,“ doplnil, co ho na příběhu z osidlování vesmíru zaujalo.

Částečně vycházel ze skutečnosti i zažitých smyšlenek o vypuštění prvního živého tvora na oběžnou dráhu, přidal si k nim ale bláznivě fantaskní  příběh. Vypráví o pouličním voříškovi, který se stal průkopníkem sovětské kosmonautiky.

Tehdejší propaganda byla silná, všudypřítomná a absurdní, takže se z ní dá dělat s odstupem velice dobře sranda. Ústřední téma je ale o vztahu člověka a ostatních živých tvorů jak na Zemi, tak ve vesmíru.
Aurel Klimt

Na start rakety z kosmodromu Bajkonur ve snímku okamžitě zareaguje americké vesmírné středisko a do kosmu vystřelí šimpanze a konkurenční boj o ovládnutí vesmírného prostoru pokračuje vysláním dalších zvířat. Skutečná fena Lajka zemřela několik hodin po startu. Ta filmová přistane s ostatními zvířaty na planetě Qem, kde najde nový domov. Jejich idyla ovšem skončí s příchodem prvního člověka.

Nezmar Čtvrtníček, astronaut Táborský

Pro film vzniklo 65 loutek. Nevytvářel je ale Aurel Klimt sám. „Martinu Velíškovi jsem svěřil záporné postavy a pochmurné prostředí na Zemi, konkrétně v Rusku. Kladné postavy jsem si dělal sám a planetu Qem, kam se smyšlená Lajka dostane, zpracoval František Lipták,“ doplnil Klimt jména těch, kteří s ním na snímku pracovali. 

Natáčení trvalo přes deset let. „Už jsem ani nikomu moc neříkal, co dělám,“ přiznává Klimt, „vždycky přišla reakce: ‚Jo? Ještě?‘ Mysleli, že už je to dávno hotovo. A podobně to měli i další lidé ze štábu.“ K nim patřil například i Marek Doubrava z kapely Hm…, který složil filmovou hudbu.

Hlas pro Lajku našel Klimt u herečky Heleny Dvořákové, vilného nezmara Quirkrka se ujal Petr Čtvrtníček, sovětský kosmonaut Jurij Levobočkin mluví hlasem Karla Zimy a jeho amerického konkurenta Neila Knokauta namluvil Miroslav Táborský. 

Lajku na její první let do tuzemských kin vyprovodí 2. listopadu. K vidění bude i ve 3D. Do zákulisí vzniku filmu pak zájemce zavede výstava Lajka: od filmu k divadlu a zpět v Galerii Středočeského kraje. Začíná 12. listopadu  a potrvá měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 22 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...