Kupkův Pohyb se prodal za rekordní sumu

Londýn/Praha - Za rekordní cenu 1,3 milionu liber, tedy 35,51 milionu korun, se dnes v Londýně prodal obraz Františka Kupky Pohyb. Dílo ze sbírky amerického manželského páru Hascoeových našlo svého, zatím anonymního kupce na telefonu při aukci moderního českého umění v prestižní aukční síni Sotheby's. Jde o cenu bez aukční přirážky. S touto přirážkou, kterou musí kupec zaplatit, cena dosahuje 1 456 000 liber (39,9 milionu korun). V zahraničí se dosud zaplatilo nejvíce za Kupkův obraz Vertikální plány modré a červené v New Yorku v roce 1998 v přepočtu 18 milionů korun. Dosud nejdražším vydraženým českým dílem na aukcích v ČR je plátno rovněž od Františka Kupky - Élévation (Výšky) IV. Před třemi lety byl prodán za 22,1 milionu korun bez aukční přirážky.

Dražba vynesla celkem 11,1 milionu liber (304 miliony korun), tedy více než dvakrát tolik, než aukční síň odhadovala. V Sotheby˙s dnes padaly i rekordy za obrazy Josefa Čapka, Emilla Filly a Václava Špály. Na rekordní cenu se dnes vyšplhala například cena za obraz Josefa Čapka, jehož plátno Námořník a Fantomas z let 1917 až 1920 se vydražil bez přirážky za 470 000 liber, tedy 12,838 milionu korun (s přirážkou 565 250 liber a 15,4 milionu korun). Nejvyšší cena za Čapka při aukcích v ČR dosáhla v roce 2007 bez přirážky 12 milionů korun (Děvče v růžových šatech).

Kromě Kupkova Pohybu se za mimořádné ceny prodávaly také další Kupkovy obrazy. Purpurový plán byl vydražen za 959 650 liber (26,3 milionu korun, cena, stejně jako u následujících obrazů, zahrnuje přirážku), Bílý kotouč za 690 850 liber (18,9 milionu korun), a Le Sourire I - Z mechanického cyklu za 385 250 liber (10,5 milionu korun). Podle šéfredaktora časopisu Art & Antiques Jana Skřivánka padl rekord i v případě Václava Špály. Jeho krajina Bouře u Otavy se prodala za 187 250 liber (5,08 milionu korun), což podle Skřivánka překonává nejvyšší cenu za Špálovy obrazy dosaženou na aukcích v ČR.

Norman Hascoe byl americký inženýr a úspěšný podnikatel, který se svou manželkou Suzanne začal sbírat české umění počátkem 90. let. Zemřel v roce 2007. Jeho manželka zemřela loni a letos se jejich sbírka, která zahrnuje i další tematické okruhy, dostává postupně na trh.

Co se týče dnešní londýnské aukce, podle britského listu The Daily Telegraph byla pro moderní české umění mezníkem a ceny za něj dnes v Sotheby˙s šplhaly do výšin. Podstatná část nabízených položek se dnes vydražila za vyšší než odhadní cenu. Za 397 250 liber (10,8 milionu korun) se prodalo Zátiší s ovocem Bohuslava Kubišty a za 241 250 liber (6,6 milionu korun) Zátiší s kalendářem Emila Filly. Odhadní ceny vysoko překročily také částky za obrazy Františka Foltýna. Jeho Imperialismus koupil kupec na telefonu za 433 250 liber (11,8 milionu korun) a Dostojevského za 337 250 liber (9,2 milionu korun). Bronz Sluneční paprsek - Motocyklista, jehož autorem je Otakar Švec, se prodal za více než pětinásobek odhadní ceny za 139 250 liber (3,8 milionu korun).

Kupkova hvězda stoupá stále výš

Kupkova tvorba byla podle některých odborníků v minulosti, v porovnání například s dílem Vasilije Kandinského, opomíjena. Až v posledních letech se ale dostává do povědomí také pařížských nebo britských sběratelů. „Kupka byl nedoceněn zejména proto, že se ve své době příliš neprosadil na pařížské výtvarné scéně. To ale jeho význam pro světovou avantgardní malbu nijak nesnižuje,“ řekl Jiří Machalický, kurátor Muzea Kampa, které disponuje jednou z nejrozsáhlejších sbírek Kupkova díla. Kupkův obraz Pohyb se stal nejdražším vydraženým českým dílem všech dob. „Je z období, kdy Kupka opouští symbolismus, inklinuje k abstraktní tvorbě a objevuje vztah mezi vizuálním uměním a hudbou,“ podotýká Tessa Kostzewa z oddělení evropské malby Sotheby´s.

Nový trend ve vnímání jeho tvorby předznamenala už před několika lety výstava Počátky abstraktního umění v Paříži. Kupkova Dvoubarevná fuga byla tehdy dokonce vybrána jako hlavní motiv na veškeré propagační materiály výstavy. „Každý z autorů, ať už je to Piet Mondrian, Kandinskij nebo Kupka, pojali avantgardu po svém. Dílo českého rodáka mezi nimi vyčnívá tím, že je nejkomplikovanější a podle mě i nejzajímavější,“ doplnil Machalický. „V minulosti jsme byli svědky několika velmi úspěšných aukcí českých děl. Některé bubliny “splaskly„, ale Kupky se to nijak netýká. Naopak. Jeho hvězda bude zřejmě stoupat stále výš a výš,“ prorokuje Machalický. Mezi nejprodávanější díla českých autorů v cizině patří dlouhodobě kromě Kupky i Toyen, Jindřich Štyrský či Emil Filla.

František Kupka: umělec se sklonem k samotářství

František Kupka bývá označován za prvního abstraktního malíře, patřil k průkopníkům tohoto moderního směru. Spolu s Alfonsem Muchou je ve světě zřejmě nejznámějším českým výtvarníkem. Narodil se 23. září 1871 v Opočně jako nejstarší z pěti dětí notářského úředníka. Otec mu vybral dráhu sedláře. A i když místo výroby postrojů maloval vývěsní štíty či obrázky svatých, řemeslu se nakonec vyučil. Školní léta prožil v Dobrušce. Po pražské Akademii výtvarných umění byl Kupka přijat i na akademii ve Vídni. V polovině 90. let 19. století odjel jako stipendista do Paříže, kde se trvale usadil a s přestávkami žil až do své smrti.

Když v roce 1912 na Podzimním salónu v Paříži vystavil poprvé své nefigurativní obrazy (Amforu, Dvoubarevnou fugu a Teplou chromatiku), sklidil nepochopení a posměch. Tuzemská veřejnost mohla Kupkova díla poprvé vidět až deset let po jeho smrti (zemřel v Puteaux u Paříže 24. června 1957) a pak při velké výstavě v roce 1998. Nyní má Kupka řadu svých obrazů v Národní galerii, velkou sbírku jeho obrazů vlastní také Nadace manželů Jana a Medy Mládkových.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 11 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 16 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 20 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...