Kupec zaplatil za Noční slavnost od Toyen přes 36 milionů korun

Obraz Noční slavnost (Ohňostroj) od malířky Toyen se na aukci v Praze prodal za 30,4 milionu korun. I s aukční přirážkou za něj kupec zaplatí 36,48 milionu. Jde o třetí nejdražší dílo avantgardní autorky prodané na tuzemské aukci. Vyvolávací cena díla byla dvacet milionů korun.

Nejdráže prodaným obrazem Toyen na českých aukcích je od letošního dubna obraz Cirkus, za který nový majitel zaplatil konečnou cenu 79,56 milionu korun. Je na druhém místě v žebříčku nejdráže prodaných obrazů na aukcích v ČR za obrazem Divertimento II Františka Kupky, který se loni prodal za 90,24 milionu.

Za 30,24 milionu korun s aukční přirážkou se v neděli prodalo další dílo Toyen, olej na plátně s názvem Jarmark z roku 1925. Vyvolával se za 12 milionů. Dílo o několik let předchází Noční slavnost, malba vznikla ještě před odjezdem Toyen do Paříže, kde se zařadila mezi tamní avantgardu.

V obraze je již patrné progresivní směřování tehdy teprve třiadvacetileté malířky, která zřetelně vyhranila svůj výtvarný projev směrem k abstraktnímu tvarosloví. Jím ale stále vyjadřovala náměty, které byly typické pro raný Devětsil, do něhož roku 1923 vstoupila společně s Jindřichem Štyrským.

Jarmark (Toyen)
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Jednalo se zejména o témata související s tržišti, cirkusy a pouličními kejklíři, se specifickým městským ruchem. Abstrahujícími kruhy a vlnovkami v neděli draženém díle reaguje na trendy evropské malby, a směřuje tak k nefigurativním tendencím. Odborníci obraz vnímají jako jeden ze zřetelných momentů, které nasměrovaly autorčin další vývoj směrem k artificialismu.

Strukturální malba

Noční slavnost z roku 1929 je podle pořadatelů dokladem vrcholu autorčina malířského stylu artificialismu a jeho odvážných uměleckých přístupů. Práce reprezentuje ohromné tvůrčí rozpětí, které dokázala Toyen obsáhnout během pár let. Od odhmotněných lyricky působících děl prostoupených zřetelnými obrazci dospěla až ke zcela protichůdnému vyjádření strukturální malbou.

Autorka se prostřednictvím bohatě vrstvené malby, dynamicky narušované vertikálně stékajícími jemnými barevnými liniemi, oprostila od jakýchkoli pevných geometrických forem či konkrétních tvarů. Tímto radikálním gestem v mnohém anticipovala mimo jiné i techniku drip painting, proslavenou později Jacksonem Pollockem, míní pořadatelé. Drip painting je barva odkapávající na plátno.

Téma obrazu, tedy noční slavnost, dalo Toyen možnost velmi volné práce s výrazovými prostředky. Pozorovatel je nucen ponořit se skrze výjev do sebe sama a tam hledat odpovědi na své nejniternější otázky, píše se v katalogu. Uprostřed pastelově temné oblohy září barvy a rozostřeně se vpíjí jedna do druhé a potom do tmy, jako by se divákův pohled na tuto nebeskou krásu rozpouštěl v slzách.

V aukci Galerie Kodl na pražském Žofíně se již za milionové částky prodalo několik dalších děl. Celkem 7,8 milionu korun zaplatí kupec za obraz Jana Zrzavého Rio San Gregorio, Krajina z Brie I a II od Josefa Šímy se prodala za 4,44 milionu a obraz s názvem Torso I od Františka Muziky našel kupce s cenou 8,52 milionu korun včetně dvacetiprocentní přirážky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Karel Šíp slaví osmdesátiny

Bavič, moderátor, textař, muzikant, herec a vášnivý fotbalový fanoušek. Karel Šíp slaví 80. narozeniny. Patří mezi nejdéle působící televizní osobnosti u nás. Diváci ho znají z řady pořadů, kde vystupoval po boku Jaroslava Uhlíře. Od roku 2005 moderuje pořad Všechnopárty. Jubileum připomněl celovečerní dokument s podtitulem Životpárty.
před 2 hhodinami

Zahrát skutečného a fiktivního politika jsou dva rozdílné úkoly, říká Donutil

Za svou dlouhou a úspěšnou kariéru si zahrál několik skutečných historických postav, nyní ale dostal příležitost ztvárnit fiktivního prezidenta Viktora Tomana v minisérii Moloch, na něhož je spáchán atentát. Ani reálné události ze zahraničí v minulém roce ale herci Miroslavu Donutilovi jeho vnímání tématu nezměnily. „Nehrajeme si na to, že bychom karikovali někoho konkrétního,“ řekl k některým paralelám v snímku v Interview ČT24 moderátorce Tereze Willoughby. Zpodobnit skutečného politika je podle něj úplně jiný úkol.
před 9 hhodinami

Zemřela Loretta Switová, známá jako „Šťabajzna“ ze seriálu M.A.S.H.

V pátek krátce po půlnoci zemřela americká televizní a filmová herečka Loretta Switová. Bylo jí 87 let. Proslavila se hlavně rolí Margarety „Šťabajzny“ Houlihanové v americkém válečném komediálním seriálu M.A.S.H., který běžel mezi roky 1972 a 1983.
30. 5. 2025

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
30. 5. 2025

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
30. 5. 2025

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
30. 5. 2025

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
29. 5. 2025Aktualizováno29. 5. 2025

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
29. 5. 2025
Načítání...