Kopie sedlecké monstrance bude svět lákat na originál

Kutná Hora – Sedlecká monstrance je jednou z nejstarších dochovaných monstrancí ve střední Evropě. Farnost v Kutné Hoře – Sedlci, kde je uložena, nechala vyrobit věrnou kopii této ojedinělé památky. Chce ji prezentovat na různých místech ve světě, aby přilákala turisty do Kutné Hory. Nad projektem převzal záštitu pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka. „Je to pro mne čest,“ uvedl.

„Víme bezpečně, že jde o gotickou monstranci. Vznikla někdy ve 14. století za vlády Karla IV. a u jejího zrodu stál i Petr Parléř,“ prozradil ke stáří ozdobné schránky na vystavování a uctívání proměněné hostie Petr Jakeš z Římskokatolické farnosti Kutná Hora – Sedlec. Jisté podle něho je, že monstrance měla stejně pohnutou historii jako sedlecký areál.

Například v době husitského hnutí byla pravděpodobně z kláštera odvezena spolu s dalšími liturgickými předměty do rakouského Klosterneuburgu. V novodobé historii pak byla deset let uložena v pražské Národní galerii. Do Kutné hory se vrátila loni.

Originál je uložen v pokladnici katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, kde také zůstane. Prohlédnout si ale lidé mimo Kuthou Horu budou moci kopii vzácné monstrance. „Její výroba trvala zhruba 14 měsíců. Muselo se k ní přistupovat s velkou úctou, je to svátost, a také velmi odborně,“ poznamenal autor kopie, zlatník Jiří Urban. Vytvořil ji s pomocí designéra Jana Jaroše, který s ním pracoval už na kopii koruny císařů Svaté říše římské.

Kopie stejně jako originál měří 97 centimetrů, použity byly při její výrobě i stejné materiály, z nichž vznikl originál. „V tomto případě je to stříbro s povrchovou úpravou zlacením. Jediný rozdíl je v tom, že originál byl zlacen patrně v ohni, kopie je zlacena galvanicky. Jinak byly všechny technologie použity takřka autenticky,“ potvrdil Urban. Výši nákladů na výrobu takové kopie prozradit nechce, částka by se prý měla pohybovat kolem tří milionů korun.

Podle Petra Jakeše ze sedlecké farnosti je možné, že dvě nebo tři podobné monstrance, jako je ta sedlecká, ve světě ještě jsou. Vystopovat je, je ale těžké, protože jejich evidence nebyla přesná. „Těžko říct, jestli jsou dochovány a která z nich je nejstarší,“ nedovede odhadnout. „Troufám si ale říct, že sedlecká je určitě nejstarší v České republice.“

  • Sedlecká monstrance zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3653/365246.jpg
  • Sedlecká monstrance zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3653/365245.jpg
  • Sedlecká monstrance zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3653/365244.jpg
  • Kopie sedlecké monstrance autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3655/365483.jpg

Seznámit by se s ní díky replice měli nejen návštěvníci Kutné Hory. V rámci projektu Memento Mori by už brzy měla putovat po světě. Během čtyř let se představí například v Japonsku nebo ve Spojených státech. „Projekt Memento Mori propaguje Kutnou Horu. V sedlecké farnosti chceme vyzdvihnout dvě památky: kostnici a katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele spolu s pokladnicí, kde monstranci uchováváme v originále,“ vysvětlil Jakeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 23 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...