Příběh s názvem Opona se zatahuje uzavírá komiksovou trilogii Návrat Krále Šumavy. Autoři se inspirovali osudem převaděče a agenta Josefa Hasila, který na přelomu čtyřicátých a padesátých let převedl přes hranice komunistického Československa na Západ desítky lidí.
Příběh Josefa Hasila beletristicky zpracoval v roce 2012 David Jan Žák ve stejnojmenné knize Návrat Krále Šumavy. Krále Šumavy většina čtenářů do té doby znala především ze stejnojmenného filmu Karla Kachyni z konce padesátých let, v němž ale jméno Josefa Hasila vůbec nepadlo. Propagandistický snímek ukázal pohraničníky jako kladné postavy, zatímco převaděče jako ty záporné.
Nechtěli jsme propagandu naruby
Autoři moderní komiksové trilogie se opírají o Žákovu předlohu, černobílým zobrazením v Kachyňově filmu se inspirovali ale jen vizuálně. „Zamlžené lesy, močály, poválečný stav krajiny. To byly extrémně působivé výjevy,“ vysvětluje kreslíř Karel Osoha, že černobílé ladění vystihovalo nejlépe požadavanou atmosféru.
„Nechtěli jsme ale vytvořit propagandu naruby, to znamená, že co bylo tehdy černé, bude bílé. Chtěli jsme vytvořit mnohem komplexnější příběh,“ dodává scenárista Ondřej Kavalír. Pod komiksovou novinkou je ještě podepsán Vojtěch Mašek.
Zlo není monolit
Josef Hasil měl jako pohraničník strážit hranice, místo toho je lidem pomáhal překročit. Při jedné z cest byl sám dopaden. Z pracovního lágru se mu podařilo utéct a v Německu pak začal jako agent-chodec pracovat pro americkou výzvědnou službu.
Jeho příběh v komiksu nabývá podoby špionážního thrilleru. Autoři proti němu staví fiktivní postavu estébáka Fišera. Ten se takzvaného Krále Šumavy snaží dopadnout, přitom sám kličkuje před tlaky nadřízených a rodinnými problémy. „Snažili jsme se ukázat, že to, co považujeme za monolit zla, bylo tvořené individuálními aktéry, a ti měli různé motivace,“ poznamenává Kavalír.
Jeden z mála happyendů
Hasila se komunistickému režimu nikdy nepovedlo dopadnout. V polovině padesátých let se usadil ve Spojených státech. „Je to jeden z mála příběhů z té doby, kdy někdo aktivně bojoval s režimem, a zároveň se režimu nepodařilo ho zabít, uvěznit, zničit. Má to vlastně úžasný happyend,“ upozorňuje Kavalír.
Šumavu Josef Hasil znovu krátce navštívil po sametové revoluci. Mohl se také opět setkat se synem, kterého v Československu zanechal. V roce 2001 převzal z rukou tehdejšího prezidenta Václava Havla medaili Za hrdinství. Životní příběh slavného převaděče se uzavřel o osmnáct let později.
