Komiks Davea McKeana odstraňuje klece i česky, podnětem byla fatva nad Rushdiem

Nahrávám video
Česky vyšel komiksový román Klece
Zdroj: ČT24

Proč omezujeme svou mysl, svobodu a kreativitu, ptá se britský umělec Dave McKean v rozsáhlém komiksovém románu Klece. Kniha vznikla v devadesátých letech, v českém překladu vyšla nyní. Prolínají se v ní životy obyvatel jednoho činžovního domu.

Činžák, který postavil Dave McKean, obývají malíř, spisovatel a hudebník. Mnohovrstevnatý román nahlíží do jejich životů očima kočky za oknem i z pohledu božské bytosti v jejich hlavách. Vznikla tak úvaha o umění, Bohu a také klecích, jimiž se dobrovolně omezujeme.

„Hodně mě zajímá víra a nevíra. V co chceme věřit, a v co ne, co nás motivuje, co nás udržuje v pohybu, co nás ráno zvedá z postele, co nás nutí tvořit. A také mě hodně zajímá způsob, jakým reální lidé mluví a hýbají se,“ říká autor.

„V mnoha komiksech mi lidé nepřipadají jako skuteční lidé. Jsou to spíš divné ikony, které mluví velice didaktickým, pedantickým způsobem a používají zvláštní gesta. Nepřijde mi, že by to odpovídalo tomu, jak reální lidé doopravdy mluví. A to jsem chtěl do této knihy dostat.“

Věřím ve svobodu projevu

Klece připravoval v době, kdy se do klecí postavených náboženským radikalismem dostal Salman Rushdie. Jeho Satanské verše rozlítily muslimy, íránský duchovní vůdce nad ním vynesl prostřednictvím fatvy rozsudek smrti a spisovatel se musel skrývat. Podobnou situací si prochází i jedna z postav komiksu.

Dave McKean / Klece
Zdroj: Comics Centrum

„V době, kdy jsem na knize pracoval, to bylo čerstvě všude ve zprávách. Poprvé jsem si uvědomil, že bych se také mohl dostat ‚na seznam‘. Nejsem součástí žádné menšiny, která by trpěla předsudky společnosti nebo které by bylo jakkoli ubližováno, takže jsem předtím nic takového nezažil,“ vysvětluje McKean, čím především ho tato zpráva zasáhla.

Sám se označuje za kreativního člověka, který věří ve svobodu projevu. „Nevěřím v nesmyslné rozčilování lidí, ale věřím, že bychom měli mít svobodu o myšlenkách volně diskutovat. Knihy jsou bezpečným místem, kde to je možné. A přišlo mi děsivé, že Salman se ocitl v takové situaci. Chtěl jsem o tom prostě něco říct,“ uzavírá.

Nakreslit ustrašenou linku

Tak jako se v jeho komiksu liší osobnosti, situace a umělecká vyjádření postav, kombinuje McKean různé výtvarné styly: kresbu, malbu i fotografii. „Když pracuji na povídce o někom, kdo je velmi nervózní nebo ustaraný, tak to okamžitě znamená použití určité linky. Možná bude stačit drobná kresba tužkou. Možná ji nakreslím levou rukou, kterou mi to moc nejde, aby kresba vypadala ustaraněji. To je podstata expresionismu – najít tu nejefektivnější cestu k zobrazení myšlenek, které chcete vyjádřit,“ vysvětluje.

Jako komiksový autor začal být známý na konci osmdesátých let, kdy se jeho kreslířská tvořivost potkala s nápady scenáristy Neila Gaimana. Například navrhl obrázky pro jeho sérii Sandman. Naopak Gaiman s McKeanem spolupracoval na snímku Maska zrcadla, jímž komiksový kreslíř vstoupil do světa celovečerního filmu.

Přestože Dave McKean je režisérem tří celovečerních a řady krátkometrážních titulů, autorem desítek obalů hudebních alb a ilustrátorem knih pro děti a dospělé, za svou hlavní lásku označuje stále komiks.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 8 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 9 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 13 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 15 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...