Proč omezujeme svou mysl, svobodu a kreativitu, ptá se britský umělec Dave McKean v rozsáhlém komiksovém románu Klece. Kniha vznikla v devadesátých letech, v českém překladu vyšla nyní. Prolínají se v ní životy obyvatel jednoho činžovního domu.
Komiks Davea McKeana odstraňuje klece i česky, podnětem byla fatva nad Rushdiem
Česky vyšel komiksový román Klece (zdroj: ČT24)
Činžák, který postavil Dave McKean, obývají malíř, spisovatel a hudebník. Mnohovrstevnatý román nahlíží do jejich životů očima kočky za oknem i z pohledu božské bytosti v jejich hlavách. Vznikla tak úvaha o umění, Bohu a také klecích, jimiž se dobrovolně omezujeme.
„Hodně mě zajímá víra a nevíra. V co chceme věřit, a v co ne, co nás motivuje, co nás udržuje v pohybu, co nás ráno zvedá z postele, co nás nutí tvořit. A také mě hodně zajímá způsob, jakým reální lidé mluví a hýbají se,“ říká autor.
„V mnoha komiksech mi lidé nepřipadají jako skuteční lidé. Jsou to spíš divné ikony, které mluví velice didaktickým, pedantickým způsobem a používají zvláštní gesta. Nepřijde mi, že by to odpovídalo tomu, jak reální lidé doopravdy mluví. A to jsem chtěl do této knihy dostat.“
Věřím ve svobodu projevu
Klece připravoval v době, kdy se do klecí postavených náboženským radikalismem dostal Salman Rushdie. Jeho Satanské verše rozlítily muslimy, íránský duchovní vůdce nad ním vynesl prostřednictvím fatvy rozsudek smrti a spisovatel se musel skrývat. Podobnou situací si prochází i jedna z postav komiksu.
Dave McKean / Klece
„V době, kdy jsem na knize pracoval, to bylo čerstvě všude ve zprávách. Poprvé jsem si uvědomil, že bych se také mohl dostat ‚na seznam‘. Nejsem součástí žádné menšiny, která by trpěla předsudky společnosti nebo které by bylo jakkoli ubližováno, takže jsem předtím nic takového nezažil,“ vysvětluje McKean, čím především ho tato zpráva zasáhla.
Sám se označuje za kreativního člověka, který věří ve svobodu projevu. „Nevěřím v nesmyslné rozčilování lidí, ale věřím, že bychom měli mít svobodu o myšlenkách volně diskutovat. Knihy jsou bezpečným místem, kde to je možné. A přišlo mi děsivé, že Salman se ocitl v takové situaci. Chtěl jsem o tom prostě něco říct,“ uzavírá.
Nakreslit ustrašenou linku
Tak jako se v jeho komiksu liší osobnosti, situace a umělecká vyjádření postav, kombinuje McKean různé výtvarné styly: kresbu, malbu i fotografii. „Když pracuji na povídce o někom, kdo je velmi nervózní nebo ustaraný, tak to okamžitě znamená použití určité linky. Možná bude stačit drobná kresba tužkou. Možná ji nakreslím levou rukou, kterou mi to moc nejde, aby kresba vypadala ustaraněji. To je podstata expresionismu – najít tu nejefektivnější cestu k zobrazení myšlenek, které chcete vyjádřit,“ vysvětluje.
Jako komiksový autor začal být známý na konci osmdesátých let, kdy se jeho kreslířská tvořivost potkala s nápady scenáristy Neila Gaimana. Například navrhl obrázky pro jeho sérii Sandman. Naopak Gaiman s McKeanem spolupracoval na snímku Maska zrcadla, jímž komiksový kreslíř vstoupil do světa celovečerního filmu.
Přestože Dave McKean je režisérem tří celovečerních a řady krátkometrážních titulů, autorem desítek obalů hudebních alb a ilustrátorem knih pro děti a dospělé, za svou hlavní lásku označuje stále komiks.