Někdy ti, u kterých by to nikoho nenapadlo, udělají to, co by nikoho nenapadlo. Komandér Denniston: „Všichni se domnívají, že Enigma je nerozluštitelná.“ Alan Turing: "Nechte mě to zkusit, ať to víme jistě!"
Jejich výzva se jmenuje Enigma a je to nejdokonalejší šifrovací zařízení všech dob. Je vůbec v lidských silách vyluštit šifru, ukrytou v neustále se měnícím klíči, jehož astronomické kombinace mají osmnáct nul? Není to vyloučené, ale podle propočtů by na to bylo třeba několika milionů let. Jenomže tolik času nemají! Válka, kterou zatím nevyhrávají, se kvůli tomu nezastaví. Každý den létají éterem snadno zachytitelné radiové signály, informující o plánech německé armády, počínaje zprávami o počasí a konče údaji o ponorkovém útoku na další konvoj Spojenců. Není problém je zachytit, základní trik spočívá v tom, že je nelze přečíst. Jsou totiž zakódovány ve zdánlivě nedobytném klíči Enigmy, založeném na sadě disků, nevyzpytatelně rotujících na jedné ose. Každý den radiový odposlech všechny tyto informace zaregistruje a každý den umírají lidé, protože se je nedaří rozluštit.
Zatímco země je zkrápěna krví, zasažené bitevníky klesají na dna oceánů a slunce zatemnil stín útočících perutí, byla osmdesát kilometrů severozápadně od Londýna v Bletchley Parku otevřena tajná a tichá fronta, která poznamenala další průběh války. Možná, že uspíšila její konec o dva až čtyři roky a zachránila miliony lidských životů. V tomto bývalém viktoriánském panství byly soustředěny nejlepší mozky, hlavně z Cambridge a Oxfordu, matematici, kryptografové, lingvisté a šachisté, jejichž úkolem bylo dokázat, že Enigma není „nerozbitná“. Jednoho dne sem vstoupil muž, který komandérovi Dennistonovi hned od počátku nepadl do oka. Vypadal jako přerostlý chlapec, jmenoval se Alan Turing, přišel si to rozdat s jedním z největších šifrovacích tajemství - a přinášel sebou i nějaké to vlastní.
Podruhé v Bletchley Parku
Do tohoto extrémně utajovaného a přísně střeženého místa, které oficiálně neexistovalo, jsme naposled nahlédli v roce 2001. Svůj romantický thriller Enigma tam situoval Michael Apted a do špionážní zápletky se zamotala Kate Winsletová. V relativně krátké době tam filmaři, v čele s norským talentem režisérem Mortenem Tyldumem (Lovci hlav), naklusali podruhé. Předchozí Enigma, stejně jako o rok starší Ponorka U-571 Jonathana Mostowa přinášely především reálnými událostmi inspirované fiktivní příběhy. Tyldum ale točí válečné drama Kód Enigmy podle scénáře, jenž vznikl na základě literární předlohy.
Tmelícím prvkem Tyldumova opusu je tak kontroverzní postava arogantního, sarkastického, egocentrického a nepřizpůsobivého matematického génia, kryptoanalytika, zakladatele moderní informatiky, asociála a homosexuála Alana Turinga. Vlastně nesnesitelného chlapa, který pohrdá těmi, co na něj nemají (což je absolutní většina). Tenhle chlapík, neuznávající formální autority, nechce být jen zoubkem v soukolí a žije ve vlastním světě. To je obtížně stravitelné pro velitele tajné mise – ale zato je to divácky vděčná figura ne zcela modelového hrdiny, jenž nemá parametry Ramba nebo Kapitána Ameriky. A tak, jak to u podobných témat bývá, bylo klíčové, kdo bude do téhle netriviální role obsazen.
Potřebují ho víc, nežli on potřebuje je
Volba padla na britskou jistotu Benedicta Cumberbatche, který ji ve všech polohách odehrál s britským klidem, profesionální jistotou a přesností, i když si k němu cestu budete zřejmě nějaký čas hledat (rozhodně to byla lepší volba nežli Leonardo DiCaprio, o kterém se údajně také uvažovalo). Jakkoli je Kód Enigmy především jeho film, je to zároveň herecká „týmovka“ s nepřehlédnutelným Markem Strongem a Charlesem Dancem ve velitelských rolích, mladým britským objevem roku Alexem Lawtherem (jenž s bravurou odehrál malého Alana, který již v útlém věku trpěl tím, že byl jiný) a pánskou sestavu osvěžující Keirou Knightleyovou, která spolehlivě předvede, co má, ale příliš toho už nepřidá.
Morten Tyldum tohle britské téma odrežíroval bezchybně, dokázal navodit šílené dilema, jež nastalo po prolomení kódu, i dokonalé zametení stop po „spiknutí na nejvyšší vládní úrovni“. S jistotou střídá i atmosféru, prostředí a děj tři základních rovin Alanova nesnadného života: Dětství a dospívání, kdy zjišťoval svoji výjimečnost a jinakost, dospělost a působení na tajné misi v Bletchley Parku a počátek padesátých let, kdy byl souzen za mravnostní delikt, aniž bylo známo, že je válečným hrdinou, který učinil tento svět lepším.
Kód Enigmy je velký, poctivý a profesionálně odvedený film, ozdobený osmi oscarovými nominacemi (za nejlepší film, herce v hlavní roli, herečku ve vedlejší roli, režii, adaptovaný scénář, střih, výpravu a hudbu). Je to emotivní vzpomínka na muže, který vyluštil šifru, pomohl vyhrát válku a pak byl odsouzen k zapomnění a podivnému konci života. I takový může být osud hrdinů po odchodu ze scény. Proto je dobře, že čas od času vznikají filmy, které nám je připomenou. Filmy, které by nás neměly minout.
THE IMITATION GAME / KÓD ENIGMY. USA 2014, 114 min., české titulky, přístupný, 2D. Režie: Morten Tyldum. Scénář: Graham Moore (podle literární předlohy Andrewa Hodgese). Kamera: Oscar Faura. Hudba: Alexandre Desplat. Hrají: Benedict Cumberbatch (Alan Turing), Keira Knightleyová (Joan Clarkeová), Charles Dance (Denniston), Mark Strong (Stewart Menzies), Matthew Goode (Hugh Alexander). V kinech od 29. ledna 2015.
