Jak vypadalo české hlavní město za vlády Františka Josefa I.? Publikace Praha za císaře pána ukazuje metropoli na více než 140 dobových snímcích. Publicista a historik fotografie Pavel Scheufler knihu sestavil z rodinného archivu, který zdědil po svém dědečkovi.
Nepřekvapí, že mnohá pražská místa se změnila – některá nepatrně, jiná téměř k nepoznání. Naši předci by jen těžko poznali například Podskalí s budovou celnice, která z někdejší vorařské osady v podstatě jediná zbyla. Už jen z vyprávění a archivních záběrů také současníci znají Vltavu zamrzlou tak, že po ní mohli Pražané chodit.
Do desíti doma
Václavské náměstí si je podobné i po více než sto letech, jakkoli za císaře pána samozřejmě nevypadalo stejně – fotografie ho zachycují ještě bez Myslbekovy sochy sv. Václava a budovy Národního muzea.
Na jeho místě stála Koňská brána. „Byla obrovská, vidíme, že lidé vedle ní vypadají jako mravenečci,“ upozorňuje autor knihy Pavel Scheufler. „A přijde nám to dnes absurdní, ale brány se na noc zavíraly. Po desáté hodině bylo těžké se dostat domů,“ dodává detail ze života v mocnářské Praze.
Koňská brána vznikla jako součást opevnění ve druhé polovině čtrnáctého století, zbořena byla v roce 1875. Jiná pražská historická brána – Prašná – stojí dosud, její regotizační podobu ale už nikdo nepamatuje.
Procházka na mostě
Stejně jako otevření předchůdce mostu Legií, jenž nesl jméno císaře Františka Josefa I. Jeden ze snímků, který mocnáře při slavnostní příležitosti zachytil, vyšel tehdy v tisku s komentářem Promenáda na mostě. Podle zažité pověry začali Češi díky popisku u fotografie z roku 1901 říkat Procházka, ve skutečnosti ale přezdívka vznikla dříve.
„Máme doložené, že se v Humoristických listech a jinde už v roce 1891, kdy byla jubilejní výstava, objevuje báseň ‚Je tady otázka, přijede-li starej Procházka‘,“ připomněl historik Vít Vlnas v pořadu Historie.cs.
Vedle podoby města a jeho každodenního provozu dokumentují fotografie samozřejmě i mimořádné události. I když třeba, jak dokládá publikace, požár Národního divadla se do snímků klidně dokreslil.
Zato fotografie po povodních v roce 1890 zachycují skutečné poničení Karlova mostu, jemuž velká voda strhla několik pilířů. Žádné jiné neštěstí v českých zemích nemělo v devatenáctém století tak velkou obrazovou odezvu.
