Kniha Tomáše Halíka je v USA nominována na Knihu roku v oboru filozofie

Kniha teologa Tomáše Halíka Chci, abys byl se stala jedním z finalistů na cenu Kniha roku (Foreword INDIES Book of the Year Awards) v oboru filozofie. Ocenění má upozornit knihovníky a knihkupce na výjimečné publikace nezávislých vydavatelů a jejich autory. Vítězové v desítkách odborných i beletristických kategorií budou oznámeni na konferenci Asociace amerických knihoven, která se uskuteční v červnu v Chicagu, uvedla na svém webu Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

Vítězné tituly vybírá porota složená ze čtenářů, knihovníků a knihkupců. Spolu s Halíkovou knihou je v oboru filozofie nominováno dalších pět děl, která se věnují například Kantově filozofii či etickému pragmatismu.

České vydání knihy Chci, abys byl
Zdroj: NLN

Anglický překlad Halíkovy knihy Chci, abys byl vyšel v nakladatelství University of Notre Dame Press v roce 2016 po názvem I want you to be. Halík v knize uvažuje o tom, jak je propojena láska člověka k Bohu, k sobě samému a k druhým lidem, včetně nepřátel.

„Hlavním tématem této knížky je láska. Málokterá dvě slova znamenají dnes pro různé lidi tak různé věci jako slova Bůh a láska. Ptám se, jaký smysl mohou mít biblické výroky o lásce pro lidi, pro něž se samo slovo Bůh skrylo v temném oblaku neurčitosti, či nanejvýš je vede k dalším otázkám, než aby jim bylo konečnou odpovědí,“ píše v úvodu českého vydání.

Tomáš Halík je autorem knih a esejí, které byly přeloženy do 18 jazyků, včetně čínštiny, korejštiny a turečtiny. Získaly řadu mezinárodních ocenění. K jeho nejznámějším dílům patří O přítomnou církev a společnost, Ptal jsem se cest, Co je bez chvění, není pevné, Oslovit Zachea nebo Vzýván i nevzýván. Za sbírku esejů Vzdáleným nablízku převzal v roce 2011 ve Vídni cenu za nejlepší evropskou teologickou knihu let 2009 a 2010.

Zatím poslední kniha Svět bez Boha, kterou Halík napsal spolu s německým knězem Anselmem Grünem, byla přeložena do 14 jazyků a česky vyjde v nakladatelství Lidové noviny letos v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 1 hhodinou

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 3 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 16 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 19 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...