Praha – Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi… Průzkumy mapující čtenářství probíhají v mnoha zemích, v České republice se do jednoho takového pustil Ústav pro českou literaturu ve spolupráci s Národní knihovnou v roce 2007. Literární vědec Jiří Trávníček poznatky o tom, co čteme, kolik, kde, kdy a co na člověka všechny tyto informace prozrazují, shrnul v knize Čteme? Obyvatelé ČR a jejich vztah ke knize (vydal Host, 2008). Projekt se zaměřil především na kvantitativní údaje a ukázal, že co Čech, to čtenář.
Kritérium pro vymezení čtenáře nebylo nijak přísné: považován za něj byl ten, kdo přelouskal alespoň jednu knihu za rok. Sebe jako čtenáře ohodnotilo 83 procent dotázaných, což je podle Trávníčka velmi slušný počet ve srovnání s Evropou. V celé Evropské unii se za čtenáře označuje něco mírně přes 50 procent lidí. Nejvíce čtou obyvatelé severských a pobaltských zemí, nejméně naopak jižané ve Španělsku a Portugalsku (kolem 30 %).
Čteme? Čteme!
„Vztah ke knize je důležitým kulturním rentgenogramem naší populace. Měli bychom tedy o sobě vědět čas od času, jak jsme na tom,“ domnívá se Jiří Trávníček. Češi přečtou průměrně 16 knih za rok, na vysokém čísle ale má lví podíl tzv. čtenářská šlechta, vášniví čtenáři, kteří zhltnou padesát a více knih ročně.
Nejprodávanější knihy 2008
(žebříček Svazu českých knihkupců a nakladatelů)
- Beletrie: 1. Román pro muže (Michal Viewegh); 2. Povídky (Zdeněk Svěrák); 3. Pohádkář (Barbara Nesvadbová)
- Dětské knihy: 1. Harry Potter a relikvie smrti (Joanne Rowlingová); 2. Bajky Barda Beedleho (Joanne Rowlingová); 3. Ztracený svět v podzemí (Roderick Gordon a Brian Williams)
/zdroj: ČTK/
Většina populace přitom dává přednost oddechové beletrii od současných autorů, z toho více ženy, zatímco muži častěji sáhnou po faktografické literatuře. Oproti ženám ale daleko méně čtou. Podle Trávníčka souvisí rozdíl se vzděláním: „U žen dominují středoškolačky, kdežto u mužů je pořád velice výrazné procento pouze vyučených. Hranice mezi čtením a ne-čtením vede mezi maturitou a ne-maturitou.“
Zatímco mezi muži a ženami je rozdíl, pokud jde o množství přečtených knih, poměrně velký, mezi jednotlivými věkovými skupinami takový není. „Což je naše specifikum, protože všude jinde v EU platí pravidlo, že čtení s věkem mírně upadá,“ považuje Trávníček tento údaj za překvapivý.
Rozdílné jsou ale čtenářské preference: starší generace více upřednostňuje beletrii, mladší spíše faktografickou literaturu. Nejmladší čtenáři (přibližně 15 až 30) mají v oblibě komiksy, což se zase o jejich rodičích, natož prarodičích, říci nedá.
Predátoři a kanibalové
Internet nebo televize rozhodně neodvádí čtenáře od čtení, to je předsudek, tvrdí Trávníček. Záleží jen na tom, jak je vztah člověka ke knize zafixován. Není to tak, že ten, kdo více čte, se méně dívá na televizi. Internet Trávníček označuje za „predátora, který se vrhá na nejslabší kusy ze stáda“.
U těch silnějších není vztah média a kniha o soupeření, ale o hledání kompetencí. Média, především internet, mohou být pro čtenářství dokonce spíše užitečným doplňkem – pro hledání informací, nákup knih apod.
Paradoxně je v současné době kniha konkurentem sama sobě. „Knihy hubí knihy,“ říká Trávníček. Trh je literaturou zahlcený a lidé ztrácejí šanci se v něm zorientovat.
- V ČR vyšlo v loňském roce 18 520 neperiodických publikací, což je nejvíce od roku 1993 (od toho roku jsou tyto údaje vyhodnocovány)
- Až polovinu produkce tvoří tituly vydané školami nebo státními institucemi, které se vůbec nedostanou na knihkupecké pulty
- Krásná literatura tvořila loni jen 22 % všech vydaných publikací (4162 titulů), což je nejvyšší počet od roku 1995
- Podíl dětských knih představoval 7,5 % (1385 knih), což je oproti 90. letům také výrazný nárůst
Neberme si příklad z Britů
65 % Britů někdy lhalo o tom, že četli některou z klasických knih, aniž by ji ve skutečnosti vůbec někdy otevřeli. Mezi falešnými čtenáři vede George Orwell: 1984 (42 %); L. N. Tolstoj: Vojna a mír (31 %); James Joyce: Odysseus (25 %) a Bible (24 %).
