Kniha Carmen slibuje skutečný život Hany Hegerové. Přála si, aby vyšla až po její smrti, říká autor

Nahrávám video
Rozhovor s Tomášem Padevětem
Zdroj: ČT24

Šansoniérka Hana Hegerová se devadesátých narozenin, které připadají na 20. října, nedožila. Zemřela letos v březnu. Teprve po zpěvaččině smrti mohla vyjít knižní rekapitulace jejího života. Deset let na ní pracoval hudební vydavatel Tomáš Padevět, který patřil k blízkým přátelům Hegerové.

Tomáš Padevět upozorňuje, že knihy, které byly o Haně Hegerové publikovány po její smrti, neprošly autorizací. On sám na pětisetstránkové biografii pracoval se souhlasem zpěvačky – i s jejím přispěním. U ní doma vedli dlouhé rozhovory.

Věci, které předtím neřekla

„Měla ke mně důvěru, protože věděla, že jsem velice diskrétní a nikdy jsem nezneužil toho, co mi za života vykládala,“ poznamenává Padevět, který byl také smutečním řečníkem na neveřejném rozloučení s Hegerovou.

Původně připravoval fotografickou publikaci doplněnou rozhovorem. Měla vyjít k osmdesátinám Hany Hegerové. Zpěvačka se ale rozhodla ukončit uměleckou kariéru. „Já jsem jí říkal: Co ale s tím materiálem, Carmen? A ona řekl: Budeme si povídat dál, Tomáši,“ vypráví Padevět.

Zpovídání tedy pokračovalo, umělkyně ale vyslovila přání, aby kniha nevyšla za jejího života. „Asi si uvědomila, že mi říká věci, které nikomu předtím nepověděla,“ domnívá se autor, že zpěvačka nechtěla být vystavena pozornosti bulváru.

I temnější místa v životopise

Kniha je chronologickým vyprávěním. Začíná narozením Carmen Márii Štefánie Farkašové a končí úmrtím Hany Hegerové. Nevyhýbá se ani temnějším částem příběhu. Třeba informacím o zpěvaččině otci, který byl exponentem slovenského fašistického státu. Kvůli této souvislosti si začínající umělkyně změnila jméno. I když médiím předkládala verzi, že nechtěla, aby se o ní říkalo, že ještě nic neumí a už si říká Carmen – přestože tak byla zapsaná v křestním listě.

Padevět mohl nahlédnout také do soudních spisů souvisejících s půlročním vězením, který si Hegerová odpykala na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Chybou banky jí na účet přišlo 214 tisíc korun, Hegerová si myslela, že jde o honorář, ve skutečnosti připsaná částka patřila Karlu Gottovi. Soud nevrácení peněz vyhodnotil jako zpronevěru. „Kniha k tomuto případu přináší dosud nezveřejněné, nebulvární informace,“ podotýká Padevět.

Na „tu Hegerovou“ neměla náladu

Biografie Carmen není čistě životopisnou publikací, autor ji označuje za dokumentární román. „Protože informace, které jsem získal, nejen z povídání s paní Hegerovou, ale i dalšími zhruba sto dvaceti lidmi, byly podrobnosti, které dávají dohromady neuvěřitelnou mozaiku jejího života,“ vysvětluje, proč se nakonec rozhodl pro tuto formu.

Do knihy přispěli svými vzpomínkami její nejbližší, například bratr Hany Hegerové poskytl fotografie i třeba školní vysvědčení a vyprávěl o dětství na jižním Slovensku. Padevět vyzpovídal i zpěvaččiny spolupracovníky.

„Věřím, že by byla ráda a že jsem neudělal ostudu,“ odhaduje, co by na jeho knižní debut řekla sama hlavní hrdinka. Ukázky připravovaného textu jí prý dával k přečtení, ale ona mávla rukou, že mu věří a že na „tu Hegerovou“ nemá náladu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...