Kniha Carmen slibuje skutečný život Hany Hegerové. Přála si, aby vyšla až po její smrti, říká autor

Nahrávám video
Rozhovor s Tomášem Padevětem
Zdroj: ČT24

Šansoniérka Hana Hegerová se devadesátých narozenin, které připadají na 20. října, nedožila. Zemřela letos v březnu. Teprve po zpěvaččině smrti mohla vyjít knižní rekapitulace jejího života. Deset let na ní pracoval hudební vydavatel Tomáš Padevět, který patřil k blízkým přátelům Hegerové.

Tomáš Padevět upozorňuje, že knihy, které byly o Haně Hegerové publikovány po její smrti, neprošly autorizací. On sám na pětisetstránkové biografii pracoval se souhlasem zpěvačky – i s jejím přispěním. U ní doma vedli dlouhé rozhovory.

Věci, které předtím neřekla

„Měla ke mně důvěru, protože věděla, že jsem velice diskrétní a nikdy jsem nezneužil toho, co mi za života vykládala,“ poznamenává Padevět, který byl také smutečním řečníkem na neveřejném rozloučení s Hegerovou.

Původně připravoval fotografickou publikaci doplněnou rozhovorem. Měla vyjít k osmdesátinám Hany Hegerové. Zpěvačka se ale rozhodla ukončit uměleckou kariéru. „Já jsem jí říkal: Co ale s tím materiálem, Carmen? A ona řekl: Budeme si povídat dál, Tomáši,“ vypráví Padevět.

Zpovídání tedy pokračovalo, umělkyně ale vyslovila přání, aby kniha nevyšla za jejího života. „Asi si uvědomila, že mi říká věci, které nikomu předtím nepověděla,“ domnívá se autor, že zpěvačka nechtěla být vystavena pozornosti bulváru.

I temnější místa v životopise

Kniha je chronologickým vyprávěním. Začíná narozením Carmen Márii Štefánie Farkašové a končí úmrtím Hany Hegerové. Nevyhýbá se ani temnějším částem příběhu. Třeba informacím o zpěvaččině otci, který byl exponentem slovenského fašistického státu. Kvůli této souvislosti si začínající umělkyně změnila jméno. I když médiím předkládala verzi, že nechtěla, aby se o ní říkalo, že ještě nic neumí a už si říká Carmen – přestože tak byla zapsaná v křestním listě.

Padevět mohl nahlédnout také do soudních spisů souvisejících s půlročním vězením, který si Hegerová odpykala na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Chybou banky jí na účet přišlo 214 tisíc korun, Hegerová si myslela, že jde o honorář, ve skutečnosti připsaná částka patřila Karlu Gottovi. Soud nevrácení peněz vyhodnotil jako zpronevěru. „Kniha k tomuto případu přináší dosud nezveřejněné, nebulvární informace,“ podotýká Padevět.

Na „tu Hegerovou“ neměla náladu

Biografie Carmen není čistě životopisnou publikací, autor ji označuje za dokumentární román. „Protože informace, které jsem získal, nejen z povídání s paní Hegerovou, ale i dalšími zhruba sto dvaceti lidmi, byly podrobnosti, které dávají dohromady neuvěřitelnou mozaiku jejího života,“ vysvětluje, proč se nakonec rozhodl pro tuto formu.

Do knihy přispěli svými vzpomínkami její nejbližší, například bratr Hany Hegerové poskytl fotografie i třeba školní vysvědčení a vyprávěl o dětství na jižním Slovensku. Padevět vyzpovídal i zpěvaččiny spolupracovníky.

„Věřím, že by byla ráda a že jsem neudělal ostudu,“ odhaduje, co by na jeho knižní debut řekla sama hlavní hrdinka. Ukázky připravovaného textu jí prý dával k přečtení, ale ona mávla rukou, že mu věří a že na „tu Hegerovou“ nemá náladu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 6 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 20 hhodinami

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
před 21 hhodinami

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026

Kanadská zpěvačka podpořila americké olympioniky a má co vysvětlovat

Kanadská zpěvačka Tate McRaeová se objevila ve videu na podporu amerického olympijského týmu. Jenže rozladila tím řadu Kanaďanů, kteří zpěvačce mimo jiné vyčítají neohrabanost takového gesta v době, kdy jsou vztahy těchto dvou severoamerických zemí poněkud napjaté.
6. 2. 2026

Vyhnaná Gerta Schnirch si nese své trauma i ve filmu

Dvoudílný televizní snímek Gerta Schnirch podle knihy Kateřiny Tučkové se dotýká odsunu Němců z poválečného Československa. Vznikl v mezinárodní koprodukci, do níž se mimo jiné zapojila Česká televize a stanice HBO, kde je dramatický příběh nyní k vidění.
6. 2. 2026
Načítání...