Klíč k určování Pavla Juráčka lze získat Prostřednictvím kočky

Praha – Byl to jeden z nejcitlivějších a nejjemnějších lidí, které jsem znal, řekl o svém příteli Pavlu Juráčkovi Václav Havel. V knihovně, která nese prezidentovo jméno, teď vzniká archiv tohoto klíčového tvůrce československé nové vlny. Cílem je uvést Pavla Juráčka do širšího povědomí, které se zatím omezovalo na jeho filmy a hlavně strhující osobní deník. Jako první svazek plánovaného vydání souborného díla vychází kniha povídek Prostřednictvím kočky.

2 minuty
Pavla Juráčka přiblíží archiv v Knihovně Václava Havla
Zdroj: ČT24

Archiv vzniká od letošního února, kdy Marek Juráček předal Knihovně Václava Havla nedávno objevenou literární pozůstalost po svém otci. Knihovna se rozhodla neznámé dílo představit čtenářům. 

Pavel Juráček patří k osobnostem československé kinematografie 60. let. Jako režisér se do ní zapsal satirickým a absurdním Případem pro začínajícího kata, k němuž napsal scénář na motivy Gulliverových cest. Podílel se také na scénáři k Sedmikráskám Věry Chytilové anebo na interaktivním filmovém představení Kinoautomat: člověk a jeho dům. Po podpisu Charty 77 byl donuce k odchodu ze země, žil v Západním Německu. Zemřel nedlouho před sametovou revolucí – v květnu 1989. 

V jeho pozůstalosti se nacházejí stovky stran rukopisů, dokumentů a korespondence. Vedle nerealizovaných scénářů vydala i svědectví o obsesivní pečlivosti a oddanosti, s níž Pavel Juráček vytvářel celé světy. Stejně podrobně chce knihovna zmapovat i celý jeho život a dílo. „O Juráčkovi jako o autorovi se moc nevědělo, přitom jeho dílo přesahuje průměr a myslím, že patří k tomu nejlepšímu, co se v české literatuře v druhé polovině 20. století objevilo,“ domnívá se Pavel Hájek z Knihovny Václava Havla.

Zlatá šedesátá - inscenace podle deníků Pavla Juráčka
Zdroj: ČT24/Národní divadlo Brno

Juráčkova literární tvorba bude vycházet postupně v edičních svazcích. První z nich – Prostřednictvím kočky – zahrnuje texty z let 1951 až 1958. Předchází tak časově obsáhlým deníkům – Juráčkovo svědectví popisující roky 1959 až 1974 vyšlo knižně v roce 2003. Deníky byly inspirací pro dokumentární portrét Klíč k určování trpaslíků, natočený Martinem Šulíkem. Do divadelní podoby je loni převedla brněnská Reduta, inscenace Zlatá šedesátá pak spolu s jejími tvůrci Janem Mikuláškem a Dorou Vicenikovou přešla do pražského Divadla Na zábradlí. Za adaptaci Juráčkových deníků obdrželi Cenu Alfréda Radoka pro inscenaci roku 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...