Praha - Revitalizace Klementina postupně přináší mnoho archeologických nálezů. Jedním z posledních objevů je středověké pohřebiště z 12. století, tedy z doby, kdy vládl například král Vladislav II. nebo kdy byl postaven Juditin most. Hřbitov patřil k zaniklému románskému kostelu, který stál na Mariánském náměstí. Archeologové také vykopali pozůstatky různých objektů a staveb z 10. až 16. století nebo zbytky pracoviště raně středověkých železářů. Momentálně se v prostorách Klementina postupně odhalují také barokní fresky. „Malba odpovídá době vzniku maleb knihovního sálu a bude ještě předmětem zkoumání,“ potvrdila restaurátorka Daniela Hejretová.
Vědci archeologický výzkum uskutečnili v roce 2010 v souvislosti s první etapou celkové rekonstrukce Klementina. Prozkoumali bývalou jezuitskou kolej v severovýchodní části areálu a její okolí, sklep pod Zrcadlovou kaplí a přípojky kanalizace, které byly raženy pod Mariánským náměstím a v Platnéřské ulici. „Výzkum přinesl informace o nejstarším sídelním vývoji areálu. Byla potvrzena bohatá historie a odhaleny středověké sídlištní aktivity od desátého do šestnáctého století,“ uvedl odborný pracovník archeologického odboru NPÚ Jan Havrda. Vědci objevili mohutné zděné konstrukce, dřevohliněné stavby nebo metalurgické pracoviště raně středověkých železářů. Odkryli také zbytky vydlážděných cest, jímky nebo studny.
Zajímavý nález archeologům vydala ražba tunelu pro kanalizační přípojku pod Mariánským náměstím, kde zdokumentovali šest raně středověkých hrobů datovaných do 12. století. Hroby náležely ke hřbitovu, který se nalézal u románského kostela Panny Marie Na Louži. „Takže pod podlahami a povrchy všech dvorů v Klementinu se nacházejí středověké objekty. Ze starších archeologických výzkumů víme, že se v Klementinu nacházely výrobní dílny na zpracování kovů, jak železa, tak neželezných kovů, což je v rámci Prahy poměrně unikátní,“ doplňuje Havrda.
Mariánské náměstí vypadalo úplně jinak
Archeologům se také podařilo doložit, že již ve 13. století došlo na sever a na západ od kostela k urbanistické změně, při které byl hřbitov výrazně zmenšen. Na jeho místě vznikla frekventovaná komunikace, kterou dokládá dlažba. Vědci Mariánské náměstí považují za mimořádně archeologicky významné místo. Jeho plocha totiž nebyla v minulosti výrazně porušena stavebními pracemi. Několikametrové historické nadloží tak obsahuje pozůstatky románského kostela, domů, komunikací i pohřebiště. „Zdejší terény obsahují unikátní informace a doklady o životě obyvatel Prahy od raného středověku do současnosti,“ poznamenal Havrda. Místo proto považuje za „hodné památkové ochrany“.
Lokalitu archeologové zahrnuli na seznam významných archeologických ploch v Pražské památkové rezervaci, „které je nutné v maximální míře chránit před velkoplošnými zemními zásahy“. Vedení Prahy přitom uvažuje o celkové rekonstrukci náměstí. V jeho podzemí by podle představ architektů mělo vzniknout parkoviště a na povrchu malý rybníček. Projekt je v současné době z finančních důvodů odložen.
Mariánské náměstí mělo v minulosti podle Havrdy zcela jinou podobu. V jeho jižní polovině se nacházel kostel Panny Marie Na Louži se hřbitovem. Středověký kostel, který byl postaven již ve 12. století a byl v té době centrem raně středověké osady Na Louži, později byl jedním z významných pražských farních kostelů. Zbourán byl v roce 1791. Jeho podoba je známa z několika vyobrazení, dochovaly se též bourací plány stavby.
Archeologové v poslední době objevili významné pohřebiště také na stavbě tunelového komplexu Blanka. Tamní hroby pochází z konce 9. až první poloviny 10. století, tedy počátků českého státu.
