Klaus ocenil jazzmana George Mráze čestnou plaketou

Praha - Prezident Václav Klaus dnes na Pražském hradě vyznamenal jazzového kontrabasistu George Mráze. Při příležitosti jeho 65. narozenin mu předal Zlatou plaketu prezidenta republiky. Čechoameričan Mráz patří už dlouhá léta mezi nejvyhledávanější kontrabasisty světové jazzové scény. Na svém kontě má přes devět set natočených desek. Prezident čestnou plaketou oceňuje osobnosti, které se proslavily ve svém oboru, a prospěly tak České republice. Právě mezi takové lidi Mráz rozhodně patří, řekl při dnešním předání plakety Klaus.

„S panem prezidentem jsme si popovídali poněkud déle, než jsme plánovali. Prezident je sice hodně zaměstnaný, ale zavzpomínali jsme na doby minulé, kdy mne prý poslouchával v 60. letech v Redutě. Zlatou plaketou mne velice poctil, vůbec jsem to neočekával. Jsem velmi dojatý a je to velká inspirace,“ řekl hudebník v rozhovoru pro ČT24.

George Mráz dále v rozhovoru zavzpomínal na své začátky. „Jazz jsem začal hrát na střední škole v Táboře, kde jsme měli jazzovou skupinu. Zkoušeli jsme tehdy už od sedmé ráno, ještě než začala škola. Původně jsem hrál na saxofon, ale bohužel náš kontrabasista nebyl moc dobrý, a tak jsem jednou o pauze zvedl tu basu a zjistil, že to není tak těžké, zvuk se mi líbil. Tak jsem za pár měsíců skončil na konzervatoři.“

Nahrávám video

Jiří Mráz pak v závěru vysvětlil, proč začal v zahraničí používat jméno George. „Oni mi to jméno Jiří vždycky tak zkomolili, že se to nedalo poslouchat. Naučit Američany vyslovit dobře jméno Jiří, je skoro nemožné, tak jsem začal používat anglickou verzi, i když s tím mám někdy potíže, protože to není oficiálně podchycená změna,“ řekl kromě jiného po převzetí čestné plakety George.

Jiří Mráz - George Mraz,

(* 9. září 1944 v Písku) - Svoji hudební dráhu začal v polovině 60. let 20. století v triu Rudolfa Daška, poté hrál v SHQ Karla Velebného. V roce 1968, před příchodem vojsk Varšavské smlouvy do Československa, odešel do SRN. Několik měsíců žil v Mnichově, kde se seznámil s americkými jazzmany Mal Waldronem, Leo Wrightem a Bennym Baileym. Na podzim 1968 odešel do USA, když získal stipendium na Berklee College v Bostonu. Zde také začal používat jméno George Mraz.

Doprovázel pak nejvýznamnější jazzové muzikanty, mimo jiné Clarka Terryho, Herbieho Hancocka a Joea Williamse. V roce 1969 ho angažoval Dizzy Gillespie do svého kvintetu v New Yorku, potom to bylo Trio Oscara Petersona a Ella Fitzgeraldová. Působil také v seskupeních Charlieho Minguse, Tommyho Flanagana, Stana Getze a dalších vynikajících jazzmanů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 12 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 13 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...