Klatovy chtějí přilepšit mumiím

Klatovy - Klatovské katakomby s mumiemi budou atraktivnější, rozsáhlejší a zajímavější pro mladší turisty. Město a sdružení Klatovské katakomby chtějí získat na jejich obnovu evropské peníze. Náklady se podle odhadů vyšplhají na patnáct až dvacet milionů korun. Dojít by mělo i na opravu samotného jezuitského kostela, v jehož podzemí mumie leží.

„Rádi bychom zatraktivnili expozici, uzpůsobili ji modernějším trendům a zpřístupnili ji více obyvatelům a turistům, zároveň se plánuje zpřístupnění dalších podzemních prostor pod jezuitským kostelem,“ potvrdil starosta Klatov Rudolf Salvetr (ODS).

Počítá s tím, že v katakombách bude oddělená pietnější část s mumiemi od výukové a vzdělávací části. „Rádi bychom dostali těla do odděleného proskleného prostoru, kde by bylo možné udržet stálé klimatické poměry a nedocházelo by k napadení těl plísněmi,“ vysvětlil Salvetr.

3 minuty
Reportáž Karla Vovesného
Zdroj: ČT24

Záchrana a údržba mumifikovaných těl jsou součástí plánované obnovy. Ročně prostorami katakomb projde na čtyřicet tisíc turistů, což exponátům, spolu s vlhkostí a výkyvy teploty, příliš neprospívá. I přesto, že před několika lety prošly kompletní odbornou záchranou.

Pohřbívání na chmelu

V katakombách dnes turisté mohou vidět tři desítky mumifikovaných těl, dalších sedm je uloženo ve veřejnosti nepřístupné části. Krypty pod jezuitským kostelem se stavěly v druhé polovině 17. století. Do roku 1784, kdy Josef II. zakázal pohřbívání v kryptách, zde bylo celkem pohřbeno dvě stě lidí - jezuitů, šlechticů, vojáků a měšťanů.

Jejich těla dnes váží jen osm až deset kilogramů. Důvodem je způsob uložení těl: ukládala se v dubových rakvích na hobliny a obkládala chmelem; důmyslnými systémy větracích kanálů do nich proudil vzduch a postupně je mumifikoval. Tyto větrací šachty dělníci na počátku 20. století při opravě kostela zasypali a většina mumií se rozpadla. 140 jich bylo pohřbeno v hromadném hrobě.

Načítání...