„Ke konci si možná půjdeme po krku.“ Polovina Tvrdohlavých společně tvoří v Mikulově

Nahrávám video
Tvrdohlaví společně tvoří v Mikulově
Zdroj: ČT24

Volné umělecké sdružení Tvrdohlaví se sice už dávno rozpadlo, jeho členové se ale v menším či větším počtu potkávají čas od času na společných výstavách. Další takovou příležitostí je Mikulovské výtvarné sympozium, u jehož založení před třiceti lety Tvrdohlaví stáli. V letošním ročníku se tu sešli na několikatýdenní tvůrčí „dílně“, ze které vzejde výstava.

V ateliérech mikulovského zámku se sešli František Skála, Petr Nikl, Stefan Milkov, Zdeněk Lhotský a Jaroslav Róna, který se navíc ujal i role kurátora. Pětice je přesně polovinou původních Tvrdohlavých, kteří v roce 1987 sepisovali zakládající listinu skupiny. Ve stejném roce uspořádali první výstavu.

Deset uměleckých individualit nepojil žádný pevný program, v tom se vymezily proti oficiálním uměleckým svazům. Společná jim ale byla hravost, smysl pro humor a inspirace v české avantgardě i socialistickém kýči.

Už počátkem devadesátých let se Tvrdohlaví rozešli a věnovali se vlastní tvorbě, nicméně od té doby je svedlo zase dohromady několik výstav, třeba před osmi lety v Litomyšli. Manažer uskupení, jinak filmař Václav Marhoul, provozoval na začátku milénia také stejnojmennou galerii.

Umělecké jamování

Ostatně řada členů nezůstávala jen u výtvarného umění, někteří prošli třeba Divadlem Sklep nebo hráli a hrají v různých hudebních uskupeních. Společně muzicírují i v Mikulově. „Je to takové umělecké jamování,“ říkají.

Jako hudebníci se ovšem někteří objevují rovněž v doprovodném programu. Skála spolu s dechovou hudbou Provodovjané, s níž přednedávnem vydal nahrávku, vystoupil na zahájení sympozia. Petr Nikl uvede na zámku audiovizuální show, kterou vytvořil spolu s hráčem na didgeridoo, tedy australský domorodý nástroj, Ondřejem Smeykalem.

Do Mikulova nicméně přijeli Tvrdohlaví především jako výtvarníci. Podle teoretičky ročníku Barbory Půtové umožní opětovné setkání Tvrdohlavých porovnat, jak se umělecky posunuli. Každý z letošních účastníků se sám za sebe „dílny“ účastnil už nejméně jednou.

Tvrdohlaví were here

Pro společný tvůrčí pobyt proto zvolili jako motiv kresbu vypůjčenou od amerických vojáků – ti zejména za druhé světové války svou přítomnost dávali najevo vzkazem Kilroy was here (Byl tu Kilroy) doprovázeným kresbou mužíka nakukujícího za zdí. „Téma šmíráčka je v podstatě věčné,“ podotýká Skála.

Ani na sympoziu umělce z Tvrdohlavých žádné zadání nesvazuje. Třeba Petra Nikla inspirovala i můra, která náhodně přiletěla, a protože neměl po ruce hnědou barvu, přenesl dojem z ní na obraz kávou. Sochař Stefan Milkov pokračuje v práci na abstraktní soše Jana Křtitele.

Zatím jsou umělci na začátku, do společné výstavy zbývají ještě tři týdny. „Posunuli jsme se k tomu, že už se spolu dokážeme dohodnout, že se pořád nehádáme, to je hezké,“ uvedl ke společnému tvoření po letech Róna. „Ke konci si už možná půjdeme po krku,“ připouští s nadsázkou Skála. Zkontrolovat umělce může přijít 22. července při dni otevřených ateliérů i veřejnost.

Díla vzniklá na sympoziu představí 5. srpna na vernisáži, spolu s Tvrdohlavými tvoří a vystavuje také zahraniční host Laco Teren. K vidění výstava zůstane až téměř do konce letošního listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 23 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
včera v 14:20

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
včera v 11:54

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...