„Ke konci si možná půjdeme po krku.“ Polovina Tvrdohlavých společně tvoří v Mikulově

Nahrávám video

Volné umělecké sdružení Tvrdohlaví se sice už dávno rozpadlo, jeho členové se ale v menším či větším počtu potkávají čas od času na společných výstavách. Další takovou příležitostí je Mikulovské výtvarné sympozium, u jehož založení před třiceti lety Tvrdohlaví stáli. V letošním ročníku se tu sešli na několikatýdenní tvůrčí „dílně“, ze které vzejde výstava.

V ateliérech mikulovského zámku se sešli František Skála, Petr Nikl, Stefan Milkov, Zdeněk Lhotský a Jaroslav Róna, který se navíc ujal i role kurátora. Pětice je přesně polovinou původních Tvrdohlavých, kteří v roce 1987 sepisovali zakládající listinu skupiny. Ve stejném roce uspořádali první výstavu.

Deset uměleckých individualit nepojil žádný pevný program, v tom se vymezily proti oficiálním uměleckým svazům. Společná jim ale byla hravost, smysl pro humor a inspirace v české avantgardě i socialistickém kýči.

Už počátkem devadesátých let se Tvrdohlaví rozešli a věnovali se vlastní tvorbě, nicméně od té doby je svedlo zase dohromady několik výstav, třeba před osmi lety v Litomyšli. Manažer uskupení, jinak filmař Václav Marhoul, provozoval na začátku milénia také stejnojmennou galerii.

Umělecké jamování

Ostatně řada členů nezůstávala jen u výtvarného umění, někteří prošli třeba Divadlem Sklep nebo hráli a hrají v různých hudebních uskupeních. Společně muzicírují i v Mikulově. „Je to takové umělecké jamování,“ říkají.

Jako hudebníci se ovšem někteří objevují rovněž v doprovodném programu. Skála spolu s dechovou hudbou Provodovjané, s níž přednedávnem vydal nahrávku, vystoupil na zahájení sympozia. Petr Nikl uvede na zámku audiovizuální show, kterou vytvořil spolu s hráčem na didgeridoo, tedy australský domorodý nástroj, Ondřejem Smeykalem.

Do Mikulova nicméně přijeli Tvrdohlaví především jako výtvarníci. Podle teoretičky ročníku Barbory Půtové umožní opětovné setkání Tvrdohlavých porovnat, jak se umělecky posunuli. Každý z letošních účastníků se sám za sebe „dílny“ účastnil už nejméně jednou.

Tvrdohlaví were here

Pro společný tvůrčí pobyt proto zvolili jako motiv kresbu vypůjčenou od amerických vojáků – ti zejména za druhé světové války svou přítomnost dávali najevo vzkazem Kilroy was here (Byl tu Kilroy) doprovázeným kresbou mužíka nakukujícího za zdí. „Téma šmíráčka je v podstatě věčné,“ podotýká Skála.

Ani na sympoziu umělce z Tvrdohlavých žádné zadání nesvazuje. Třeba Petra Nikla inspirovala i můra, která náhodně přiletěla, a protože neměl po ruce hnědou barvu, přenesl dojem z ní na obraz kávou. Sochař Stefan Milkov pokračuje v práci na abstraktní soše Jana Křtitele.

Zatím jsou umělci na začátku, do společné výstavy zbývají ještě tři týdny. „Posunuli jsme se k tomu, že už se spolu dokážeme dohodnout, že se pořád nehádáme, to je hezké,“ uvedl ke společnému tvoření po letech Róna. „Ke konci si už možná půjdeme po krku,“ připouští s nadsázkou Skála. Zkontrolovat umělce může přijít 22. července při dni otevřených ateliérů i veřejnost.

Díla vzniklá na sympoziu představí 5. srpna na vernisáži, spolu s Tvrdohlavými tvoří a vystavuje také zahraniční host Laco Teren. K vidění výstava zůstane až téměř do konce letošního listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 1 hhodinou

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 2 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...